Sedm Dvorů (osada) [39676]

Obec Sedm Dvorů s 111(2005) obyvateli, od r. 1960 místní část města Moravského Berouna se nachází v Nízkém Jeseníku, 1,5 km jižně od Moravského Berouna v údolí řeky Bystřice a je součástí přírodního parku „Údolí Bystřice“.

První nepřímá zpráva o hornické osadě Sedm Dvorů je v listině z r. 1339, ve které se uvádí, že jako poděkování za statek Beroun a Šternberk, který získal od strýce Divíše ze Šternberka, dává Štěpán ze Šternberka, plný desátek kostelu sv. Jiří ve Šternberku ze všech svých hutí, tavících železnou rudu před městečkem Berounem, získanou z okolních dolů.

V r. 1397 je ves Sedm Dvorů(Sedmidvuor) uváděna mezi jinými vesnicemi, jako příslušenství hradu Šternberk, které Markvart ze Šternberka a Petr z Kravař internoval věnem Anně, kněžně opavské a ratibořské a vdově po Petru ze Šternberka. V urbáři města Berouna z r. 1500 jsou uvedeny vesnice náležející k Berounu, jedna z nich byla Sedmi Dvory(Sedmidvory) s 21 usedlými německými obyvateli. Počátkem 16. stol. získal Beroun horní právo, které bylo potvrzeno v r. 1635 knížaty Münsterberskými, potomky krále Jiřího z Poděbrad ve Slezsku. R 1570 se jmenuje velký hamr pod městečkem.

V letech 1578-1580 byly doly a hutě v okolí Moravského Berouna pronajaty chemnitzskému podnikateli Lazerovi, šlechtici ze Stiansenitz. Kníže Karel Münsterberský dal v r. 1588 městu Berounu a vsím na jeho panství včetně sedmi Dvorů odúmrť.

Za 30leté války v r. 1594 tu byly zničeny 4 železné hamry. Od r. 1633 měly Sedmi Dvory(Siebenhöfen) pozemkové knihy. V pol. 17.stol. odešel ze Sedmi Dvorů do Samotišek u Olomouce Matěj Theimer(Mathes Teymar), který koupil v Samotiškách zpustošený svobodný dvorec s pozemky, dal jej do pořádku a ze svobodného dvorce se stala dědičná rychta ve které rod Theimerů působil až do r. 1881. Rychtář Jiří Theimer se v r. 1770 zúčastnil setkání rychtářů s císařem Josefem II. na dědičné rychtě ve Štarnově.

V r. 1695 získal šternberské panství Jan Adam Ondřej kníže z Liechtensteina a s ním i Sedmi Dvory (Siebenhöfen). V 18.stol. se v Sedmi Dvorech připomínají železné hutě. V r. 1834 měla ves Sedmi Dvory 40 domů a 280 německých obyvatel. Rokem 1850 se Sedmi Dvory stávají samostatnou obcí příslušnou okresu i hejtmanství Šternberk. V r. 1900 bylo v Sedmi Dvorech 40 domů a 317 německých obyvatel. Byl zde vodní mlýn(1911), kartáčnictví(1935), elektrodružstvo(1924) a také záložna(1900) a obecná škola(1853).

V Sedmi Dvorech byla kaple sv. Jana Nepomuckého a farní úřad v Moravském Berouně. V letech 1938-1945 byly Sedmi Dvory u landrátu moravský beroun a po zrušení okresu moravský beroun od r. 1949 u okresu Bruntál. V r. 1950 měla obec 55 domů a 182 obyvatel. Od r. 1960 je místní částí Moravského Berouna.

Na katastru obce je několik minerálních pramenů železité kyselky a nejsilnější z nich byl v r. 1994 přiveden 3,5 km dlouhým mineralovodem do plnírny v závodě Helios v Ondrášově.

Sdílej s přáteli:  Facebook      Twitter

Poloha

přidat text nebo poznámku

přidat fotografie