Hostišová (obec) [39373]

Jak dokládají archeologické nálezy z doby před historické, byla krajina v okolí dnešní obce Hostišová osídlena ve všech údobích od starší doby kamenné. Paleolitické nálezy pocházejí časově z doby asi 10 000 let p. n. I. První písemně doložený nález kamenného mlatu pochází z roku 1913. Byl nalezen naším občanem Janem Konečným, rolníkem z Hostišové č. p. 3 na jeho pozemku „Na Záhumenicích". Nachází se nyní v muzeu v Holešově.

Osada Hostišová byla poprvé písemně zaznamenána při převodu tvrze a panství Količína, k níž patřila, z Petra z Kravař a Markvarta ze Šternberka na Zdeňka a Ješka Lukovského ze Šternberka v roce 1397. Lacek ze Šternberka dává zapsat do pozemských desek Hostišovou a Lechotice v roce 1446 Mikšovi z Milčan. Roku 1481 Jan Důň ze Žákovic a Markéta z Žákovic převedli obě osady Albrechtovi st. ze Šternberka, který je natrvalo připojil k holešovskému panství. Tereziánský katastr ji rovněž zachycuje jako součást uvedeného panství. Tento stav trvá až do roku 1848.

Název obce se poprvé připomíná roku 1397 v podobě Hosstyssowa Lhota. Postupem času se na spojení Lhota zapomnělo. Se změnami pravopisu v 15. století se roku 1446 psala nejprve Hosstissow, později roku 1464 Hossczissow. O původu obce se zachovalo ústním podáním: Na kopci Strážná kdysi stával hrad. Za husitských válek pán hradu prchl a zanechal majetek třinácti poddaným. Ti se o majetek rozdělili a založili ves se 13 podsedy. Jméno obce nazvali po svém bývalém pánovi, který se jmenoval Hostiš. Podle tehdejších zákonů směli své pozemky obdělávat bez odvádění daně a desátků po určitou lhůtu, pojmenovali tak svoji osadu Hostišová Lhota. Fojtství zakoupil v roce 1747 od vrchnosti Bartoloměj Krejčí za 120 zlatých. Protože ves leží stranou silnice, nebylo na fojtství šenku. Proto pivo, robotou dovezené, bylo čerpáno po domech. V senoseči pak pořadě. Roku 1797 byl fojtem podsedník Tomáš Dovrtěl č. 15. Podsedník platil 800 zlatých výkupného z roboty.

Hlavním zdrojem obživy obyvatel bylo ve zdejší obci zemědělství, proto bylo započato kácení lesů, kterými byla Hostišová obklopena. Vyklučená lesní půda byla přeměňována v pole. V roce 1870 - 1872 se kácel a kopal les „Trnovec" o výměře 250 měřic. Každý si mohl vykopat kolik chtěl. K zaknihování polí došlo až v roce 1923 a jedna míra stála 400 korun. Kopali tam i občané ze Sazovic a Mysločovic. V roce 1900 se kopal les „Vesník" a v roce 1945 les Jarníky". Zemědělské přebytky z rostlinné i živočišné výroby vozili sedláci kravskými nebo koňskými potahy do tehdejšího okresního města, 15 km vzdáleného Holešova. Hostišová tehdy náležela pod hejtmanství holešovské. Zdejší rolníci šli vždy pokrokem vyspělých zemědělských obcí v okolí. Když roku 1858 průkopník zemědělského pokroku František Skopalík ze Záhlinic uskutečnil ve své obci scelování pozemků, začali se v Hostišové rolníci o scelování rovněž zajímat. Tuto myšlenku uspíšil ještě Moravský zemský zákon o scelování pozemků ze dne 13. února 1884. V roce 1910 byla již 29 majiteli pozemků ( z celkového počtu 54) podána žádost c. k. zemské komisi pro agrární operace v Brně o provedení scelování pozemků. Žádosti bylo 16. července 1910 vyhověno. Scelování bylo započato v roce 1913 na ploše 263 ha za účasti všech 54 majitelů. Scelování pokračovalo do roku 1914, kdy bylo na 4 roky přerušeno.

Po skončení I. světové války se pokračovalo se scelováním polí v Hostišové a bylo ukončeno v roce 1920. V roce 1934 byl do obce zaveden elektrický proud. Rozšiřováním výroby u fy Baťa ve Zlíně nacházela většina obyvatel obce zaměstnání v tomto podniku. Také zemědělci se svými produkty nyní dojížděli na trh do Zlína. Vznikem politického okresu Zlín byla k němu přiřazena i Hostišová.

Po osvobození dochází ke změně celkové politické orientace ve státě i ve státní správě a samosprávě. V květnu 1945 byl založen Národní výbor. Po roce 1948 byla nastoupena cesta socializace vesnice. Také hostišovští zemědělci zahájili proces socializace zemědělství mezi prvními na Gottwaldovsku. V roce 1950 bylo založeno JZD a již v roce 1952 mohla být realizována hospodářskotechnická úprava půdy za sloučení ve větší parcely. V následujících letech vybudovalo zdejší JZD kravín, vepřín, silážní jámy, dílny a garáže. Po sloučení s okolními družstvy tvořila součást JZD Haná. Po sloučení bylo v objektech dílen a garáží zřízeno středisko přidružené výroby. V roce 1954 byl v obci vybudován vodovod.

V dalších letech byla položena kanalizace a zřízena nová bezprašná vozovka. Koncem 50. let začala sloužit všem občanům nová samoobslužná prodejna potravin. Nový kulturní dům byl postaven v akci „Z" nákladem jeden milion ko- run. Do užívání byl slavnostně předán roku 1964. Kulturní dům a jeho předprostor V budově kulturního domu byl nejprve založen žňový útulek, ale později mateřská Škola. V 60. letech začalo budování nových bytových jednotek v „Pískách". K tomu byla vybudována nová kanalizace a komunikace. K budově MNV byla postavena přístavba garáže pro požární vozidlo a spolkové místnosti.

V roce 1972 byla provedena úprava dolní části návsi. Úprava zahrnovala navážku hlíny a osetí travou spolu s vysázením okrasných keřů. Částečný nedostatek pitné vody pro Hostišovou se řešil připojením na pramen „Studenec". Práce byly zahájeny v roce 1975 a ještě téhož roku ukončeny. V  roce 1982 bylo vybudováno hřiště a tenisové kurty, na to navazovala výstavba koupaliště v roce 1985. Po sametové revoluci v roce 1989 se obec Hostišová osamostatnila a 6. 12. 1990 po volbách do obecního zastupitelstva začalo pracovat obecní zastupitelstvo a vznikla obec Hostišová jako samostatná obec a výkonným článkem se stal obecní úřad Hostišová.

Sdílej s přáteli:  Facebook      Twitter

Poloha

přidat text nebo poznámku

přidat fotografie