Vyhledávání lokalit (cílů)
Olomoucký kraj » okres Prostějov » obec, část obce (osada) » Klenovice na Hané (obec)

www.krasnecesko.cz/lokality/391-klenovice-na-hane-obec.html

Klenovice na Hané (obec)

[ ID: 391 ]         

Turistický cíl Klenovice na Hané (obec)


Sdílej s přáteli: Facebook Twitter Google+

foto Klenovice na Hané (obec)
Klenovice na Hané - pomník (Kolchar)

Vložení nových fotografií přidat fotografie

Úrodné nížiny střední Moravy osídlovali v dávných dobách nejstarší pastevci a zemědělci. Později, asi kolem roku 400 před n. l., se k nám dostali Keltové a po nich, v době kolem změny letopočtu, germánské kmeny. O osídlení území kolem Klenovic svědčí mnohé archeologické nálezy, zbytky kostí, nádob, ozdob, nářadí a nástrojů. Po odchodu germánských kmenů k nám začali pronikat Slované. Zpočátku se věnovali lovu, postupně se začali zabývat pastevectvím a zemědělstvím. Založení Klenovic spadá zřejmě do doby po osvobození Moravy vévodou moravským Břetislavem po roce 1028. Tehdy začaly vznikat kolem dvorce jedné rodiny osady zvané okrouhlice, ze kterých později vyrostly vesnice. Zakladatelem Klenovic byl pravděpodobně otec nebo děd Klena, jmenovaný v listině z roku 1107. Teprve od začátku 14. století jsou písemné zprávy hojnější. ,, Rokem nejdávnějším, o kterém památka na tehdejší dědinu se dochovala, jest rok 1306. Téhož roku uvádí se ve zprávách Hrabiše z Klínovic. “ Mezi Klenovicemi a Ivaní se rozkládaly rozsáhlé bažiny – Blata – s hlubokými bezednými tůněmi nazývanými okna. Okraj bažin sahal až po panskou ovčírnu a vodní mlýn. V roce 1370 byly o užívání bažin vedeny spory s Ivaní, v roce 1408 s Čelčicemi. Ve 14. století se už jméno Klenovice v různých listinách objevuje častěji, především ve spojitosti s prodejem a koupí dvorů v Čelčicích a Tvorovicích. Tehdy patřily Klenovice rodu Šternberků. Anna ze Šternberka v roce 1397 prodala obec pánům z Kravař. Ti se v roce 1400 zasloužili o povýšení Klenovic na městečko s tržním právem. Už tehdy měly Klenovice kostel. V tovačovském archívu byla uložena záruční listina papeže Bonifáce IX. (1389 – 1404) klenovskému faráři Václavovi. Z ní se dalo usoudit, že kostel byl v Klenovicích nejméně od roku 1350. Majetkem pánů z Kravař Klenovice dlouho nezůstaly. V roce 1412 je koupil Jan ze Ptení, který je po krátkých šesti letech prodal v roce 1418 Petrovi Holému z Bařic. Když dobyli husité v roce 1421 Kroměříž, stala se Haná na sto let husitskou oblastí. Největší vliv měli v pozdějším období čeští bratři, kteří založili v Klenovicích kolem roku 1488 svůj sbor. V pramenech je jmenován starší jednoty bratrské, Jan Klenovský. Kaple moravských bratří byla na hřbitově u kostela. Z pověstí a vyprávění je známo jméno bratra Jana Palečka, šaška krále Jiřího z Poděbrad (1458 – 1471). Pocházel prý z okolí Prostějova. Pro nás je velmi zajímavé, že se podepisoval Klenovský. Od Kunky z Kravař a jejího syna, Ladislava z Boskovic, koupil Klenovice jako ves, ne městečko, se vším příslušenstvím – „mlýnem, dvořištěm, rolemi, rybníkem a rybništěm, platy kur a vajec“ za 2.638 a 1/2 zlatých Ctibor Tovačovský z Cimburka. Ten už předtím, v roce 1482, nechal prokopat strouhu na „okních“ – tak vznikla pravděpodobně mezi Klenovicemi a Ivaní říčka Okená. Změny majitelů pokračovaly. V roce 1503 přešly Klenovice na sestru pana Ctibora, Johanku z Krajku. Ta si je neponechala, ale prodala je Vilémovi z Perštejna. Na začátku 16. století se hospodářské poměry pomalu uklidňovaly. Vilém z Perštejna, ač sám katolík, české bratry nepronásledoval, ale vážil si jich a podporoval je. Jeho nástupce, Jan z Perštejna, který českým bratřím nepřál, k nám přivedl luterány. V perštejnském urbáři, který byl vydán v roce 1564, se poprvé objevují jména klenovských občanů. V roce 1597 prodal Jan z Perštejna pro neutěšené hospodářské poměry tovačovské panství i s městečkem Klenovice hraběti Illézházymu, pánu na Trenčíně za 187 000 zlatých. V této době měly Klenovice „usedlých s mlýnem a lázní 58, v tom rolníků 39…“. Nový majitel vlastnil tovačovské panství jen tři roky. Byl obviněn z velezrady, protože přál náboženské volnosti, a uprchl do Polska. Panství Tovačov i Klenovice koupila hrabata Salmové z Neuburku nad Innem. Všude zavedli úřadování v německém jazyce. Evangelíci byli pronásledováni a sbory českých bratří pozavírány a zrušeny. Tlak katolické strany byl tak silný, že v roce 1618 nebylo na panství jiné než katolické náboženství. Počátkem roku 1620 procházely údolím Bečvy a Moravy polští kozáci na pomoc Ferdinandu II. Nešetřili Hanou ani Klenovice. Po porážce protihabsburské opozice na Bílé hoře v roce 1620 zesílil národnostní, kulturní i politický útlak českého národa. Podle nové ústavy, Obnoveného zřízení zemského, museli všichni svobodní nekatolíci opustit zemi a poddaní povinně přestoupit na katolické náboženství. Také klenovická fara zůstala opuštěná. Třicetiletá válka těžce postihla i Hanou. Krajinou táhly žoldnéřské armády Dánů, Poláků, Němců, Španělů a Italů. Klenovice byly napadány loupeživými výpravami Švédů, kteří drželi Tovačov. Všechny klenovské domy byly zničeny a vypáleny do základů. Mezi 60 pustými domy byly v roce 1657 jen dva obydleny. Tento stav však netrval dlouho. Už podle nového urbáře z roku 1679 víme, že bylo osídleno 61 domů kromě „rathausu č. 48 a mlýna.“ Útlak poddaných pokračoval. Neustále se zvyšovaly robotní dávky a povinnosti. V nové gruntovní knize z roku 1681 byly zapsány všechny usedlosti i s výměrou polí, kdo dříve na gruntu bydlel, kdy a jak byl získán. Vrchnost v roce 1687 odkoupila usedlost č. 44 a dalších šest zabavila a připojila k panskému dvoru. V knize se objevuje také původní název Valové – Hostýnská. Poslední hrabě ze Salmu, Arnošt Leopold, prodal v roce 1715 panství Janovi Jetřichovi z Petřvaldu. Podle kronik postihly Hanou v roce 1716 obrovské povodně. Po Bernardovi z Petřvaldu, který zemřel v roce 1763, zdědila panství hrabata z Künburku. Arnošt Künburk utvořil v roce 1800 legie, které se zapojily do bojů proti Napoleonovi. V jejich řadách byli i klenovští muži. V roce 1834 měly Klenovice podle sčítání lidu 106 domů s 671 obyvateli. Zřejmě proto, že patřily k zámožnějším vesnicím, bylo tady ubytováno vojenské jezdectvo, které museli klenovští hospodáři šest měsíců živit. Brzy nato, už v roce 1836, postihla Klenovice další rána. Hanou zasáhla epidemie cholery. Na epidemickém hřbitově na Větřáku a na svahu pod ním bylo pochováno mnoho těch, kteří nemoci podlehli. Další katastrofou byl požár v roce 1843, při kterém shořelo půl obce. Sotva byly usedlosti obnoveny, došlo za pět let, v roce 1848, k dalšímu požáru, při kterém vyhořel i kostel. Znovu vypukla epidemie cholery. Ani rok 1866 nebyl příliš klidný. Krajinou táhla nepřátelská pruská vojska, která museli obyvatelé zásobovat. Situaci zhoršila nepřízeň počasí. 23. a 24. května byly tak silné mrazy, že pomrzlo nejen obilí, ale i kvetoucí stromy. V roce 1887 dostalo tovačovské panství opět nového pána. Stal se jím David rytíř Gutman, majitel uhelných dolů v Moravské Ostravě. V posledních letech 19. století došlo v Klenovicích ke dvěma významným událostem. V únoru 1890 projednal obecní výbor zřízení „dobrovolného sboru hasičského“. Prvním velitelem byl zvolen Florián Zmeškal, první radní a pozdější starosta. Aby se zlepšilo spojení s okolím, byla v roce 1899 vystavěna silnice Klenovice – Tvorovice a v roce 1900 byla vydlážděna silnice na Větřák. Na začátku 20. století vládl v Klenovicích čilý společenský život. V obci působilo několik spolků – čtenářský a hasičský, svaz domkářů, malorolníků, hospodářská besídka s knihovnou, odbor charity, družina katolických zemědělců a velmi důležitá záložna. Rozvoj obce pokračoval. Byla vybudována silnice ke dvoru a na návsi nechala obecní rada vysázet aleje lip. Nejdůležitější však bylo v roce 1914 jednání o zavedení elektřiny. Začala 1. světová válka. Byla vyhlášena mobilizace a mnozí naši občané museli odejít do rakouské armády. Po domech byla uspořádána sbírka kovů. V roce 1916 byly pro válečné účely odebrány vzácné historické kostelní zvony. V tomto roce byla vybudována silnice z Klenovic do Ivaně. V roce 1917 přibyla k válečným útrapám nepřízeň počasí. Po horkém létě přišla velmi tuhá zima. Konec války v roce 1918 vítali všichni s nadšením. Na památku byly zasazeny tři lípy – Masarykova, Wilsonova a lípa Svobody. Brzy po válce byla provedena generální oprava kostela, pořízeny nové zvony a opraveny věžní hodiny. Byly pojmenovány části Klenovic – Kout, Klebetov, Na kopci, Draha, U hliníku a Zákostelí. Došlo také ke zřízení četnické stanice. V roce 1929 navštívil Klenovice u příležitosti vojenských manévrů prezident T. G. Masaryk. V tomto roce byla velmi tuhá zima (-35°C). Sněhové závěje dosahovaly výšky až pěti metrů. Docházelo k úhynu zvěře i domácího dobytka. 15. 3. 1939 byl vyhlášen Protektorát Čechy a Morava. Téhož dne byly okupovány i Klenovice. V době heydrichiády byla popravena Vlasta Dvořáková - učitelka, a Jindřich Kocourek - úředník. V sále hostince Ferdinanda Mráčka byli ubytováni ruští zajatci. Ke konci války byl v obci umístěn koňský lazaret. Přišlo jaro roku 1945. Fronta se rychle blížila. Od 29. dubna bylo možné pozorovat z Větřáku pohyb vojsk – německých pancéřů a ruských letadel. Od 1. května 1945 byla obec v centru pozornosti ruského letectva. Část německé armády začala ustupovat směrem k Prostějovu. Toho dne byla posádkou ruského pancéře ustřelena kostelní věž. 2. května Němci využili toho, že je v akci jen malý počet Rusů a podnikali letecké útoky. Proti nim se postavila část ruské protiletecké obrany. Němci ukrytí v zahradách se stále ještě bránili. Během osmi dnů, kdy trvaly boje, bylo v obci zničeno mnoho domů, obchod a budova Občanské záložny. Zahynuli občané Jiří Hrabálek, Františka Kavijová a Josefa Kotrlová. 8. května dorazily do těžce zkoušené obce jednotky československého armádního sboru. Klenovice byly konečně osvobozeny! Téhož dne poprvé zasedal místní národní výbor, vedený učitelem Karlem Kratochvílem. Všichni si konečně svobodně vydechli. Čekal je však velmi těžký úkol. Obnova zničené obce. Pro nejpotřebnější byla uspořádána veřejná sbírka. Ještě téhož roku bylo založeno zemědělské strojní družstvo. Přišel únor 1948 a poměry v naší zemi se opět změnily. To se odrazilo i v životě naší obce. Byly rozpuštěny organizace Sokol a Orel. V roce 1950 byl zatčen farář Oldřich Beránek a za údajně protistátní činnost byl odsouzen na tři roky vězení. Na dva roky byla uvězněna i jeho sestra, učitelka Marie Beránková. Od roku 1949 vznikala po celé zemi zemědělská družstva. V Klenovicích bylo JZD založeno v červenci 1949, vstoupili však do něho jen bezzemci, malí a několik středních rolníků. Bohatí sedláci se do družstva nehrnuli. Teprve po uvěznění Františka Drbálka se ze strachu začali hlásit i ostatní. 23. 8. 1950 byly rozorány meze. Ale ani potom se hospodaření družstva nezlepšilo. Když bylo rozhodnuto přejít z 2. typu (společná pole) na 3. typ hospodaření (společně ustájený dobytek), souhlasili jen bezzemci, malí a střední rolníci. „Kulaci“ nesouhlasili a byli z družstva vyloučeni. S nimi odešli i někteří střední rolníci. Bylo zvoleno nové představenstvo. V roce 1955 bylo zabráno hospodářství Františka Mikulky, stejně bylo postiženo hospodářství Aloise Mračka. Koncem padesátých let se hospodaření družstva zlepšilo. V roce 1956 byly koupeny první tři kombajny. JZD navštívily delegace z NDR, SSSR a Číny. V roce 1958 bylo upraveno prostranství kolem kostela a starý hřbitov byl zrušen. Nový hřbitov byl založen roku 1947 na pozemku u silnice směrem na Ivaň. Okres Kojetín byl zrušen a Klenovice na Hané byly v roce 1960 připojeny k okresu Prostějov. V dalších dvou desetiletích rozvoj obce pokračoval. Byly vystavěny dvě učitelské bytovky, dokončena adaptace požární zbrojnice v budově MNV a dokončena stavba zdravotního střediska. V roce 1964 došlo ke sloučení JZD Klenovice a Obědkovice. V roce 1971 byly na hřišti za školou postaveny šatny Sokola. Pro nedostatek vhodného materiálu byla v roce 1974 zastavena práce v cihelně. V témže roce byl vytvořen kooperát JZD – Klenovice, Skalka, Ivaň, Pivín, Čelčice, Obědkovice a Tvorovice. V roce 1979 byly prodejny samoobsluhy a textilu přemístěny do nově vybudované přízemní budovy na dvoře MNV. Stará budova byla zbořena. V roce 1980 byly připojeny ke Klenovicím Obědkovice. V témže roce byla započata stavba velkého nákupního střediska. Občané na ní odpracovali mnoho brigádnických hodin. Provoz střediska byl zahájen v roce 1984. Na pozemku naproti školy byly v roce 1982 postaveny bytovky pro členy JZD. Ke Klenovicím a Obědkovicím se připojily v roce 1986 Tvorovice. Společný život tří obcí však netrval dlouho. Na podzim roku 1989 došlo v naší zemi k velkým politickým změnám, které se dotkly i života naší obce.


strana 1

Vložení nových fotografií přidat text nebo poznámku







Města, obce se stejným, nebo podobným názvem
Typ Název Vl. Zn. Okres
obec, osada Klenovice na Hané (obec) Prostějov

NALEZNETE V OKOLÍ


restaurace hotely, penziony, chaty a kempy
sportovní zařízení kulturní zařízení
památky a zajímavosti cyklotrasy



Přidat akci Přidat akci

Aktuální místní akce:


Nebyla nalezena žádná aktuální místní akce. Pokud nějakou veřejnou akci pořádáte, můžete ji zdarma propagovat.




http://www.alpina.cz







(c) 2003-2018 M.Kamler - KrásnéČesko.cz   *  Kopírování obsahu a fotografií jen se souhlasem autorů!   *  Mobilní verze