Přihlásit
Mobilní verze s GPS

Dírná (zámek) [37383]



První zmínky o Dírné pocházejí z r. 1354, kdy ji drželi Oldřich Pluh a Jošt z Dírného, resp. z r. 1397, kdy je doložen Mikuláš Růt (Roth) z Dírného. Růtům z Dírného statek náležel dlouho – až do r. 1620. Seděli na místní tvrzi, která se však poprvé výslovně připomíná až r. 1545. Po Bílé hoře odešel Bohuslav Růt do Saska a Dírná připadla Vratislavům z Mitrovic (1624). Ti starou tvrz postupně přebudovali; stavební vývoj objektu v podstatě završila jeho razantní barokní přestavba Františkem Adamem Vratislavem z Mitrovic v letech 1757 – 1759, na niž navázalo zřízení parku (1759 – 1761). Vratislavům byl zámek komunistickým režimem zkonfiskován, po r. 1989 však opět vrácen; v letech 1994 – 1995 jej staronoví majitelé nechali upravit na penzion.

Barokní zámek Dírná vznikl přestavbou ze starší gotické tvrze. Velkou část její hmoty také v sobě obsahuje. Ta vznikla na uměle přitesané skalce, u západního okraje rybníka, jenž současně určil její půdorys nepravidelného, zalamovaného lichoběžníku. Je to nepravidelná, dvoupatrová barokní budova s mansardovou střechou s vikýři a lucernovou vížkou. Fasády jsou jednoduché s bosáží nároží a středu vstupního průčelí. Na vstupní straně k zámku přiléhají budovy dvora a na východě od něj se rozprostírá anglický park, do jehož podoby zasáhl r. 1743 známý barokní architekt J. L. von Hildebrandt.

Vstup do tvrze vedl od severovýchodu po mostě přes hluboký vodní příkop, který současně plnil funkci náhonu. Prostou kulisovou bránu, před níž byl ještě úzký parkán, střežila hranolová věž, vystupující ze vstupního čela tvrze. Obdélný, podsklepený palác stál při hradbě na opačné, jihozápadní straně. Nejspíš v období renesance zaplnila dlouhou severozápadní stranu nová, z větší části rovněž podsklepená budova a ještě později (po požáru r. 1636?) se stavělo i na severovýchodě a v nádvoří vznikla dvouosá arkáda. Konečnou podobu dvoupatrové barokní budovy získal objekt zastavěním nádvoří a komplexní a komplexní přestavbou v letech 1757 – 1759.

Místnosti přízemí jsou převážně klenuté. Valeně zaklenutá je i většina suterénů jenž jsou částečně zasekány do skály. V hmotě vstupního průčelí je obezděno torzo bývalé věže s gotickým ostěním v úrovni druhého patra.

Návštěva zámku není sama o sobě nikterak mimořádným zážitkem. Je zde však možnost ubytování v jeho bývalých hospodářských budovách. Blízkost pak známého zámku Červená Lhota a pěkná okolní krajina, jej však pasují na důstojnou základnu při plánování zvláště rodinných výletů, po jihočeském okolí.


Sdílej s přáteli:  Facebook      Twitter


strana 1

Vložení nových fotografií přidat text nebo poznámku     Vložení nových fotografií přidat fotografie





(c) 2003-2020 M.Kamler - KrasneCesko.cz   *  Kopírování obsahu a fotografií jen se souhlasem autorů!
Verze pro zařízení s GPS (mobily, tablety)