Břasy (obec) [3706]

„Břasy“ - původ tohoto názvu můžeme hledat v lidovém pojmenování vřesu (vřasa, vřasy, břasy), který hojně zarůstal mýtiny a pastviny, jež v souvislosti s pozdějším vývojem nahradily původně souvislý lesnatý porost břaského návrší.

Břaské návrší bylo osídleno již ve 3.tisíciletí před naším letopočtem. V období eneolitu se na vrchu Křemenáči (Křemelák) u Stupna nacházelo výšinné sídliště lidu tzv. chamské kultury. Archeologické nálezy vypovídají, že tento lid dokázal vyrábět z místních surovin vlastní nádoby různých tvarů a velikostí. Dodnes zachované zlomky keramiky nalezené na Křemenáči jsou tak dokladem nejstarší keramické výroby na Břasích. Původní keramika byla nalezena také na rozsáhlém mohylovém pohřebišti z doby halštatské (7.-6.stol.př.n.l.), které bylo postupně odkrýváno na místě zvaném Na Babce na západním konci plošiny vedoucí od Břas směrem na Kříše a v okruhu lokality Na Baště.

Zajímavé nálezy,které se objevily při povrchových pracích v šternberských dolech či při stavbě silnice Břasy-Kříše, podnítily vážný vědecký zájem. V letech 1860 - 1864 zde prováděl četné záchranné a výzkumné akce radnický farář František Petera Rohoznický, významná osobnost soudobého kulturního života. Část nálezů, které kromě keramických střepů a součástí nádob tvořily i četné předměty ze železa a bronzu či skleněné a jantarové ozdoby, se dostala zásluhou F. P. Rohoznického do sbírek Národního muzea v Praze. Další soubor nálezů z této lokality, pocházející původně ze sbírek slavné šternberské knihovny na zámku Březině, se dodnes zachoval v Muzeu Dr. B. Horáka v Rokycanech. Bohužel řada nálezů, které zůstaly v rukou soukromých sběratelů, je dnes již nezvěstná.

Také slovanské obyvatelstvo, které přišlo na území Rokycanska v 8. Až 9. Století a postupně osídlilo i břaské návrší, vyrábělo vlastní keramiku. Nalezené zlomky nádob dnes umožňují archeologům sledovat jeho stopy v prostoru i v čase. Nejstarší doklady slovanského osídlení Rokycanska tak nacházíme na nedalekém hradišti Březina, které bylo osídleno již od doby halštatské a později se stalo domovem prvních slovanských obyvatel, kteří se na Rokycansku usazovali. Jak dokládají archeologické nálezy i etymologie, záhy v břaské oblasti vznikají první slovanské vsi - Vranovice, Všenice, Radnice či Stupno. Postupné osidlování slovanského obyvatelstva bylo opět provázeno výrobou původní keramiky. Četné nálezy z 10. a 11. století potvrzují, že hradiště na Březině, sloužící k ochraně obyvatelstva v době nebezpečí, plnilo svoji funkci významného bodu kraje ještě i v tomto období.

Místo, kde se nacházejí dnešní Břasy, nebylo po mnoho století vůbec osídleno. Les, který pokrýval celou lokalitu, se stal hraničním pásmem mezi panstvím hradu Březina a panstvím hradu Libštejna. Pouze na severním úpatí břaského návrší vznikla ves Vranov (dříve též Branůvko, Vranůvko, Vranůvek ), která náležela spolu s Újezdem u Sv. Kříže a dalšími osadami k panství libštejnskému. Na západním svahu návrší se pak vytvářela ves Kříše, jež patřila spolu se Stupnem k březinskému panství. Souvislý lesní porost břaského návrší zaznamenává ještě kreslená mapa "kontrolora opevnění", Andrease Barnarda Clausera z roku 1713. Obec Břasy sdružuje obce Břasy, Stupno, Kříše, Vranovice a Darovou.První písemná zmínka o Břasích pochází z roku 1379. Rozvoj obce souvisí s těžbou uhlí, kterou zde od roku 1610 rozvíjel rod Šternberků. Vzkvétal také průmysl, byla zde vysoká pec na železnou rudu, tři olejové huti na výrobu kyseliny sírové a válcovna, která se roku 1835 přeměnila na sklárnu na tabulové sklo a pracovala do roku 1933. Od roku 1926 byla v provozu keramická továrna Antonína Kadlece, slévárna " Havlovna " a keramika J.D.Starck. I v pozdější době byla obec důležitým průmyslovým střediskem, běžela zde výroba keramických obkladů a malířských nátěrů, nábytku a kanalizační litiny. V současné době je v provozu již jen výroba malířských nátěrů Primalex.

Sdílej s přáteli:  Facebook      Twitter

Poloha

přidat text nebo poznámku

přidat fotografie