Merklín (obec) [3651]

Přidat akci

Aktuální místní akce:

Nebyla nalezena žádná aktuální místní akce. Pokud nějakou veřejnou akci pořádáte, můžete ji zdarma propagovat.

Jihozápadně od Přeštic se v nadmořské výšce 385 - 420 metrů rozkládá obec Merklín. Obec je položena mezi hřebeny návrší, které ji oddělují od oblasti přeštické na straně východní a oblasti holýšovské na straně západní. Obec dělí řeka Merklínka, vytékající z Merklínského rybníka. První písemná zpráva o městečku je z roku 1356. V historii obce je doložena těžba zinku a stříbra a sklárna Na Vytůni. Na počátku 20. století bylo v okolí Merklína též několik kamenouhelných loží. rybníkV obci se nachází poměrně velký počet historických památek. Patří mezi ně venkovský zámek s parkem, kostel sv. Mikuláše se sochami sv. Notburgy a sv. Floriána, socha sv. Gotharda a kostel sv. Vavřince (tzv. Biadla) připomínaný již v roce 1115 jako majetek kladrubského kláštera. V letech 1834 - 1845 byl farářem v Merklíně známý básník a vlastenec František Jaroslav Vacek - Kamenický. V 50. letech 19. století zde učil kantor a básník Mikuláš Vojtěch Vejskrab Bělohrobský a několikrát zde pobýval o prázdninách spisovatel Jakub Arbes. Pod správní území patří obce Kloušov a Lhota u Merklína. Stav obyvatel je 1030. V současné době je obec zapojena v Mikroregionu Přešticko. pohled V obci je aktivní fotbalový oddíl Sokol Merklín, softbalová družstva mužů, žen a dětí. Příznivci tenisu mají možnost si zahrát na dvou nových tenisových kurtech s umělohmotným povrchem. V obci se nachází dvě pohostinství, tři obchody s potravinami, řeznictví, obchod se spotřebním zbožím a drogerie. Směrem na Staňkov se uprostřed lesů nachází rekreační středisko Zelený Jak dokazují archeologické nálezy, bylo okolí Merklína hustě osídleno již v pravěku. Již před rokem 1900 bylo např. v "Chobotě", "na Radlici", či u Bijadel nalezeno několik mohylových pohřebišť, dokládajících zdejší pradávný život již v době bronzové. Asi 1 km severozápadně od Merklína se také nacházela zaniklá středověká ves Bijadla, zaznamenaná v dobových listinách již z roku 1115 jako zboží kladrubského kláštera. Bývalo zde panské sídlo a kostel sv. Vavřince. Bijadla jsou zmiňována jako předchůdce pozdějšího Merklína.