Spáňov(obec) [3592]

Spáňov se v písemných pramenech poprvé objevuje v roce 1372. Název vznikl jako přívlastek: Spáňův dvůr. Právě příjmení Sspan je doloženo pro sousední ves Zahořany (1464 Johanni Sspan juniori de Zahorzan). Soudí se, že Spáňov tedy založili předkové tohoto muže. Jméno bylo německého původu a znamenalo v žertu truhláře nebo suchého člověka. Ve 14. století české obyvatelstvo názvu nerozumělo a spojovalo jej se spaním, proto se název obce vyskytoval i ve tvaru Spáněv. Ve 14. až 16. století se v blízkém sousedství nacházela pustá ves podobného jména "Skanov" a místopisci se domnívají, že byla původně částí Spáňova. Uvedená první zmínka v roce 1372 je spojena se jménem "Sudivoje ze Spáňova", který tu měl vladycké sídlo. K nejstarším majitelům a vůbec dějinám vsi, u níž se dá předpokládat raně feudální původ, máme jen nepatrné informace. Víme, že dalšími držiteli byli Otík z Tisové a Spaňovští z Lisova. V 15. století koupilo ves město Domažlice a Spáňov tak s Chrastavicemi, Milavčemi, Bořicemi, Nevolicemi, Petrovicemi, Luženicemi a Luže-ničkami byl součástí městského majetku. Městu pak s kratšími přerušeními (např. v 1. polovině 16. století patřil Ferdinandovi I., koncem 16. století připadl k Rýzmberku) náležel do roku 1850. Spaňovští spolu s dalšími obyvateli městských domažlických a chodských vsí byli přifařeni ke kostelu Zvěstování Panny Marie na Dolním předměstí (dnešní kostel U svatých). Do školy chodily děti do Kouta na Šumavě. Škola tam byla zřízena jako filiálka farní školy ve Kdyni v roce 1794 Josefem Filipem ze Stadionu a Thanhausenu. Vedle koutských a spánovských dětí byly ke koutské škole přiškoleny děti ze Starce a dvora Bělohrad. Při stavbě této školy poskytla vrchnost stavební materiál a platila dělníky, přiškolené obce poskytly povozy na dopravu materiálu. Škola byla zřízena jako jednotřídní a v roce 1792 ji navštěvovalo 136 dětí. O další třídu byla rozšířena v roce 1833, když už ji ve školním roce 1824-1825 navštěvovalo celkem 219 dětí.

Zdroj: stránky obce

Poloha

přidat fotografie