Dražovice(obec) [3453]

Přidat akci

Aktuální místní akce:

Nebyla nalezena žádná aktuální místní akce. Pokud nějakou veřejnou akci pořádáte, můžete ji zdarma propagovat.

Obec Dražovice leží uprostřed pomyslného trojúhelníku, jehož vrcholy představují tři moravská města – Vyškov, Bučovice a Slavkov. Katastr se rozprostírá na 642 ha v obci trvale bydlí okolo 820 obyvatel. První člověk se podle nálezů na území Dražovic objevuje v pozdní době kamenné. Soudíme-li podle jména, můžeme mít za to, že prvním středověkým obyvatelem obce byl Dražej a jeho lidé. Těm se totiž říkávalo „Dražejovi lidé.“ Ohledně první písemné zmínky týkající se Dražovic nejsou historikové jednotní. Ve starší literatuře se uvádí rok 1 131. Dražovice nejprve náležely župě pustiměřské, spravované z pustiměřského hradiště. Později, již v majetku olomouckého biskupství, byly spravovány z hradu Melice. Ve středověku procházela přes Dražovice obchodní cesta, která vedla z Vídně do Polska. V minulosti sousedily Dražovice na všech stranách s osadami, které náležely odlišným vrchnostem, a proto bývaly jejich hranice odedávna přesně označeny „mezníky“. Ty byly čas od času kontrolovány a obnovovány nebo-li „sázeny“. Proto se jim říkalo „sád“ nebo „sádník“. O revizi hranic panství, která proběhla v roce 1767 svědčily v roce 1946 ještě poměrně hojné a zachovalé mezníky s biskupskou mitrou a letopočtem. O další revizi hranic mezi Dražovicemi, Lysovicemi a Letnicemi z roku 1825 vypovídá záznam v kroměřížském archívu. Nacházíme v něm podpisy tehdejších dražovských občanů – rychtáře Josefa Hály a purkmistra (zkomoleně „podmistra“) Josefa Polácha. Janek Levíček se tehdy podepsal třemi křížky. O revizi hranice s Podbřežicemi nebyl záznam nalezen, pravděpodobně proto, že obě území patřila církevním statkům (Dražovice biskupským a Podbřežice kapitulním), mezi nimiž k revizím nedocházelo. Ta byla 20. března 1755 přiřknuta Podbřežicím. Obraz krajiny, který uvádí popis z roku 1946 se během druhé poloviny dvacátého století zřetelně změnil. Za prvé zmizely louky. Už v roce 1946 uvádí učitel Krejčíř, že vedl 420 hektarů polí a 43 hektrarů lesa je na území obce 18 hektarů luk, „jichž stále ubývá“. Dnes můžeme konstatovat, že louky, které se dříve vyskytovaly na podmáčených pozemcích, jsou prakticky pryč. Byly povětšinou rozorány a v souvislosti s tím se ztratila také část potoků a legendou uváděná bažina. Prameniště ve „Studýnkách“ již v důsledku růstu odběru spodní vody pro potřeby místního vodovodu neexistuje. Skomírající potok, který se mezitím stal součástí místní kanalizace, byl převeden do potrubí. Rybníky už v obci vůbec nejsou. Na jejich místě jsou dnes zemědělské a stavební pozemky „Na rybníkách“ a náves zdobí namísto rybníka rozsáhlá kašna.