Merklín (obec) [3219]

Obec Merklín byla založena kolem roku 1200 spolu s dalšími 13 vesnicemi na základě německého práva. Město Hroznětín s těmito vesnicemi tvořilo až do konce husitských válek hroznětínský okres premonstrátského kláštera Teplá. První dějiny souvisí právě s historií města Hroznětína. Merklín se původně jmenoval Merkelsgrün a název je odvozen od osobního jmena Merkem a travnaté planiny. O rozvoj vesnice se zasloužil urozený hrabě Hroznata.
Období rozvoje mnoha německých měst a vesnic byla přerušena husitskými válkami a území bylo postiženo válečnými útrapami. Král Zikmund zabavil mnoho majetků, některé z nich byly navždy ztraceny. Později spadalo hroznětínské území do hrabství Loket a roku 1434 císař Zigmund daroval toto území svému kancléři Kašparu Šlikovi jako dědičnou državu. Panství hrabat Šliků skončilo v roce 1585, kdy panství koupil za 7000 kop Arnošt z Wirspergu od hraběnky Lukrécie Šlikové. V této době spadal Merklín do ostrovského panství. Avšak v roce 1623 se Ostrov zúčastnil povstání protestantských stavů a panství bylo zkonfiskováno a zastaveno knížeti Juliu Heindrichu von Sachsen-Lauenburgovi.
Roku 1639 bylo území vypleněno Švédy, obyvatelé byli mučeni a museli prchat do lesů, kde mnozí zemřeli hladem. Mír nastal až v roce 1648. O sto let později, v průběhu sedmileté války se do Ostrova nastěhovali rakouští husaři. Od Horní Blatné přišlo 30 pruských husarů až do Merklíně, avšak stáhli se zpět bez boje.
V roce 1710 měl Merklín 104 obyvatel a jeden hostinec. V letech 1770 a 1772 vypukl následkem neúrody hrozný hlad a bída. Situace byla natolik zlá, že hrozilo vylidnění.
V roce 1781 bylo dekretem zrušeno nevolnictví zásluhou Josefa II a v roce 1783 byla uzavřena smlouva o zrušení roboty mezi panstvím Ostrova a Merklínem. Rok 1849 přidělil obec Merklín okresnímu hejtmanství v Jáchymově. V roce 1836 bylo v Merklíně 19 domů a žilo zde 119 obyvatel. V roce 1874 byl Merklín obohacen o školu s jednotřídkou. Počet žáků rok od roku stoupal, proto se škola stala roku 1900 trojtřídní s 98 žáky. O dva roky později byla postavena a položena trať místní lokální dráhy Dalovice – Merklín.
Velmi důležité pro Merklín bylo založení továrny na kartoun pod firmou Benedikt a Lövenfeld v roce 1817. V největší době rozkvětu zaměstnávala 400 dělníků a výrobky putovaly do všech panských zemí. V roce 1870 byla továrna prodána Alfredu a Malvině Becherových z Karlových Varů a začal se zde vyrábět porcelán, opět úspěšně vyvážený do celého světa. Nejen továrna na porcelán byla pro Merklín důležitá. V roce 1870 byla založena z části na území Merklína brusírna dřeva a papírna. V průběhu 40 let se z malých začátků rozvinul ve velký průmyslový podnik, známý u nás i v cizině.
V roce 1921 žilo v obci 632 obyvatel a stálo zde 43 domů. 13. ledna 1924 se v Merklíně konal závod v běhu na lyžích. Trasa měřila 34 km a účast na závodě byla velmi hojná. Všichni cizinci, sportovci a rozhodčí byli v Merklíně dokonce bezplatně ubytováni a stravováni, což svědčí o pohostinnosti zdejších lidí.
V Merklíně se udržují tradice - loučení zimy a vítání jara v podobě házení „Morény“ do řeky, pálení čarodějnic včetně stavby májky, oslavy dětského dne - „pohádkový les“ a na závěr roku vánoční zpívání koled pod stromem, kterého se zúčastní téměř celá obec.
Zároveň je v obci dům s pečovatelskou službou, s devíti byty pro důchodce, kterým Obec Merklín přispívá nejen na služby spojené s užíváním bytu, ale i na stravné z místní školní jídelny.

K obci jsou přidružené osady Pstruží, Lípa, Oldříš.

Sdílej s přáteli:  Facebook      Twitter

Poloha

přidat text nebo poznámku

přidat fotografie