Vyhledávání lokalit (cílů)

www.krasnecesko.cz/lokality/3115-chvalovice-obec.html

Chvalovice (obec)

[ ID: 3115 ]         


HODNOCENÍ
0%
hodnotitelů: 0

  Turistické trasy a cyklotrasy v okolí:
značka značka značka cyklotrasa


  Vlajka obce



Turistický cíl Chvalovice (obec)


Sdílej s přáteli: Facebook Twitter Google+


Vložení nových fotografií přidat fotografie

První zmínka o Chvalovicích je spojena s kolonizačními aktivitami cisterciáského kláštera ve Zlaté Koruně, která nastala v roce 1263, kdy daroval král Přemysl Otakar II. cisterciáckému klášteru ve Zlaté (Svaté) Koruně panství Boletické (Poletické). Toto území zahrnovalo i kraj Netolický (korunní majetek ležící v župě Netolické zahrnoval i obec Chvalovice). Toto darování potvrdil 6.1.1281 Ota, markrabě Braniborský, poručník nezletilého krále Václava II. a správce Čech. Ota rozkázal, aby všichni měšťané sloužili pouze opatovi ze Zlaté Koruny. Název Chvalovice může mít kořeny ve spojitosti s jakýmsi Chvalem, což bylo hojně užívané slovanské jméno. Záznamy o tomto hypotetickém zakladateli, resp. majiteli tvrze k dispozici nejsou (na rozdíl od obce Chvaliny, jejíž název je odvozen od rytíře Chvala z 12. století). František Palacký uvádí jméno Chval již v 9. století, ale žádná spojitost s Chvalovicemi u Netolic vystopována nebyla. Přestože Chvalovice nejsou rozprostřeny na místě, které by bylo výrazně výhodné z hlediska vybudování tvrze a jejího opevnění, lze připustit, že terénní zlom zde je. Například lokalita jihozápadně od kapličky (směrem k Pěšlovu dvoru) mohla být tím místem, kde si Chval svoji opevněnou tvrz vybudoval. Kolem tvrze byly postupně postaveny domy, které byly později rekonstruovány a kameny z jejich základů slouží jako stavební materiál současných domů nebo je rozprostřen a ukryt v zahradách chvalovických občanů.
Po smrti Přemysla Otakara II. na Moravském poli (na den svatého Rufa, 26. srpna 1278) zničili Vítkovci (později šlechtický rod Rožmberků, který vzešel z rodu Vítkovců jako jeden z pěti rodů) klášter a poplenili i Netolice a okolní krajinu. V českém království vypukly četné kořistnické boje spojené s drancováním (vojsky Oty Braniborského, ale také českou šlechtou), byly ničeny vesnice, zabíjeni neviní lidé a zemědělsky neobdělávaná krajina velmi rychle zpustla.
Panství Netolické bylo roku 1281 rozděleno na dvě rychty – Netolickou a Lhenickou. Chvalovice náležely k rychtě Netolické. Spolu s obcemi Krtely, Podeřiště, Bor, Hrbov, Žitná, Dolní a Horní Třebánek, Mahouš, Sedlovice, Zvířetice, Lužice, Horní a Dolní Chrášťany. Z této doby pochází mohutný kamenný mezník (hraniční kámen, milník, námezník), který je vpravo u silnice z Dobčic do Chvalovic. Některé prameny (kronika Chvalovic) uvádějí rok zasazení mezníku 1295. Ze starých map je patrné, že v místě mezníku přetínala hranice cestu.
Do Rožmberského panství spadal Netolický kraj od 3. října 1341, kdy král Jan Lucemburský zastavil svoje práva Petrovi z Rožmberka, který zde mohl uplatňovat svá práva rožmberská. Proti takovému rozhodnutí byli mniši ze Zlaté Koruny, protože měli své majetky v kraji Netolickém. Proto si vymohli u krále Karla IV. v roce 1348 potvrzení jejich majetku. Karel IV. v roce 1349 jmenoval Jošta z Rožmberka a jeho bratry „sběrateli veřejné berně v kraji Netolickém“.

O hospodaření chvalovického klášterního dvorce se zápisy dochovaly z počátku 15. století. Klášterní dvorec se podle některých zpráv nacházel v místě, kde je v současné době první bytový dům za kaplí. Památkově významným objektem je kaple, jejíž základní kámen byl položen 6. srpna 1403, která je zde dodnes.
Ve druhé polovině 15. století byly v okolí Netolic sváděny různé bitky mezi lidmi (vojáky) Oldřicha, později Jana z Rožmberka a přívrženci rytíře Jindřicha Roubíka z Hlavatec, resp. přívrženci Husitů. Rytíř Jindřich Roubík z Hlavatec se zmocnil Netolic násilím, kdy přemohl vojska Jana z Rožmberka a s podporou krále Jiřího z Poděbrad je držel společně s obcemi k župě netolické náležející od roku 1470 do roku 1477, kdy na následky zranění zemřel. Z uvedeného je patrné, že je možné, že se v lesích okolo Chvalovic ukrývali lapkové a malé skupinky bojovníků rytíře Roubíka nebo Rožmberských. Několik míst kolem Bukové hory a Vysoké Běty vyhovovalo potřebám úkrytu skupin lidí (skalnaté převisy, strže, prameny vody) a byl odtud rozhled do dalekého okolí. V současné době, i přes vzrostlé stromy na vrcholcích, které zde v dávných dobách nebyly, lze z četných míst pozorovat blízké i vzdálené cesty a pohyb dopravních zařízení na nich.
V záznamu z roku 1500 je uvedeno, že obyvatelé Chvalovic si stěžují na Netolického faráře Jakuba z Humpolce, že jim „nechce opatřit německého kazatele a že jiní faráři vždy chovali kaplana, aby jim také německy kázal“. Z uvedeného záznamu vyplývá, že ve Chvalovicích na počátku 16. století převládali obyvatelé německé národnosti.
Český král Vladislav Jagellonský 29. května 1513 odevzdal Chvalovice a celé panství Netolické Petrovi V. z Rožmberka (nazýván Petr Kulhavý). Tím byly ukončeny spory o nároky na majetky mezi klášterem ve Zlaté Koruně a Rožmberky. V roce 1533 Jošt III. z Rožmberka (některé prameny uvádějí, že to byl Jan III. z Rožmberka, ale ten byl již 1 rok po smrti) udělil právo vařit bílé a červené pivo v domě č.p. 2 právovárečníkovi Jiřímu Pühlerovi. Objekt se dodnes, byť v zanedbaném stavu, ve Chvalovicích zachoval.

Zdá se, že pro další vývoj Chvalovic měla zásadní vliv morová epidemie, která v letech 1520 a 1521 zle zasáhla celé Čechy a nevyhnula se ani Českobudějovicku. Tato zákeřná nemoc, postihla pravděpodobně i Chvalovice (přestože o tom nejsou žádné písemné záznamy, pouze lze dedukovat ze znalostí situace v blízkých Holašovicích a Záboří) a byla příčinou takřka úplné obměny zdejšího obyvatelstva. Do okolních vesnic, takže zřejmě i do Chvalovic, byli pozváni (vyšebrodským prelátem) Němci od Vyššího Brodu, kteří se usídlili v opuštěných statcích a začali v kraji žít a také hospodařit.
V roce 1601 Petr Vok z Rožmberka prodal Krumlov s Netolicemi císaři Rudolfu II. V roce 1611 okolí Netolic plenila Pasovská vojska, pravděpodobně i dvorce v panství netolickém byly vypáleny bavorskými vojsky (domy byly v té době převážně dřevěné, takže byly zničeny zcela). Chvalovičtí sedláci zcela jistě nezůstali tomuto plenění ušetřeni. Po vypuknutí stavovského povstání v roce 1618 se celé jižní Čechy staly velikým bojištěm, na kterém se střetávaly ozbrojené oddíly a vojenské jednotky české stavovské armády se svými císařskými soupeři (na polích kolem Netolic lze ještě dnes nalézt bronzové knoflíky z vojenských uniforem). Vojska obou stran táhla se střídavými úspěchy jihočeskou krajinou, obléhala města držená protivníkem, pustošila vesnice i dvory a pobíjela jak nepřátelské vojáky, tak venkovské obyvatelstvo, kterému ukradla zvířata a zásoby zemědělské potravinářské produkce.

Za třicetileté války, v roce 1619, bylo dobyto město Netolice a vypáleno císařským vojskem generála Dampierra a také okolní obce byly zničeny. Lze předpokládat, že i Chvalovice byly postiženy. Domy a hospodářské objekty byly pobořeny císařskou posádkou sídlící v městských hradbách Netolic, kterou krutá zima na přelomu let 1618 a 1619 a nedostatečné zajištění potravin nutily k častým výpadům do okolí města a k drancování sousedních vesnic. Vojenské posádky, které svou činností mohly ohrožovat Chvalovice, byly umístěné také ve Vodňanech, Lhenicích a na Hluboké.
Po Rožmbercích netolické panství získali v roce 1628 Eggenberkové. V tomto roce daroval císař Ferdinand II. Zboží Netolické Janovi Oldřichovi z Eggenberku. Roku 1719 spravuje netolicko knížecí rod Schwarzenberků.
V okolí Chvalovic lze nalézt horniny rozmanitého geologického stáří, které se ukrývají pod ornicí na polích, v lesích a v remízcích. K těm nejstarším, které pocházejí z paleozoika (prvohor) patří například granit (nad Hájkem pod Bukovákem), syenit, granulit, migmatit (směrem na Dobčice), amfibolit a podle geologické mapy lze nalézt v úzkém pruhu pod fotbalovým hřištěm u Dolních Chrášťan vzácný serpentinit (ve skutečnosti se ale v lokalitě na povrchu nenachází). Za Babickým potokem, směrem na Lužici, kde jsou jezerní sedimenty, jíly, slepence a pískovce (pocházejí z terciéru – třetihor), lze nalézt vltavíny, které vznikly roztavením hornin při pádu mohutného meteoritu na zemský povrch. Na podzim po deštích zde po polích bloudí četní hledači vltavínů a hledají je, protože jsou po deštích dobře viditelné.
Ložiska grafitu na Chvalovicku byla známa asi odpradávna. Grafit používali již Keltové jako příměs v pravěké keramice a to už od starší doby bronzové (např. laténské oppidum u Třísova na Českokrumlovsku). Také prakticky veškeré nálezy slovanské ranně středověké keramiky na Netolicku obsahují tuhu (tzv. tuhová keramika).
Získávání grafitu bylo prováděno primitivně sběrem, hrabáním a kopáním na výchozech poloh grafitických pararul. Hrnčíři jihočeských osad měli největší spotřebu v 10. až 13. století za vlády Slavníkovců a později Přemyslovců (Zdroj: Beneš,1978). Podle hojnosti nálezů lze usuzovat, že v této době měli místní hrnčíři asi dost velikou spotřebu tuhy. Technické vlastnosti grafitových surovin využívali staří hrnčíři k výrobě kuchyňské, zásobní i hrobové keramiky, ale také na tyglíky a nádobí pro tavení kovů. Mnohé výrobky byly grafitem zdobené jenom na povrchu. Tuha zvyšovala žáruvzdornost, snižovala tříštivost a snižovala propustnost vody. Užívala se také na mazání dřevěných otáčivých součástí a také jako přísada do leštidel. Dobývání se původně odehrávalo primitivně sběrem, hrabáním a kopáním na výchozech poloh grafitických pararul. Získávání tuhy tak mohlo mít vliv i na rozvoj místního osídlení, pravděpodobně i Chvalovic.

Značný hospodářský význam pro Chvalovice měla výstavba tuhových dolů, které kolem 1865 vystavěla společnost Pierron a spol. V roce 1811 byl grafit prohlášen za vyhrazený nerost a tak skončilo období povrchové těžby dlabáním ve výchozech. Většina tehdy známých ložisek již byla při povrchu vybrána, takže začalo dobývání hornickými způsoby do hloubky. Závod za 1. světové války odkoupil kníže Kinský. Těžil se zde nejkvalitnější vločkový grafit. Během 1. světové války pracovalo v dole a úpravně ve Chvalovicích snad až 500 lidí, většinou vojáků rakousko-uherské armády. Například v roce 1928 byla používána následující mechanizace (podle povolujícího dokladu o změnách stavebních a strojních zařízení, které vydala Okresní správa politická v Prachaticích): plunžrové čerpadlo Worthington, 2 válcové stolice na mletí tuhy, 3 tyčové mlýny na mletí tuhy, 1 kolový mlýn na mletí tuhy, dvoudílný rovinný prosévač na tuhu, čtyřdílný prosévač na prosévání tuhy, míchací stroj na míchání vyrobené tuhy, flotační kádě, lis na lisování tuhy, mísidla, lisovací pumpa, membránová pumpa pro čerpání odpadních kalů, odstředivé pumpy na čerpání odpadního rmutu do sedimentační nádrže, sušící pec a další drobná zařízení. V letech1935-6 byla těžba tuhy přerušena, protože byla prováděna modernizace těžebních zařízení.

Během 2. světové války byla postavena flotační úpravna v nedalekých Netolicích. Byla sem přesunuta z Chvalovic, protože obec připadla k Říši Velkoněmecké a Netolice zůstaly v Protektorátu. Ložisko vlastnila převážně německá společnost Kollowitzer Gewerkschaft a byla to jediná jihočeská grafitová lokalita v provozu. V roce 1958 byl netolický podnik začleněn do národního podniku "Rudné doly Příbram" jako jeden z jeho závodů. V roce 1959 byl důl pro jeho vytěžení, resp. možná i vzhledem k jiným okolnostem, uzavřen. Ve Chvalovicích byl až do roku 1950 těžen náš nejlepší velkovločkový grafit ze staré úpadnice a novou průzkumnou jámou do hloubky 115 m byly zjištěny dva nedobyvatelné grafitové obzory v hloubkách 83 a 113 m. V roce 1956 tak skončily důlní práce ve Chvalovicích, takže bylo těženo už jenom v sousedním revíru u Dolních Chrášťan a s vyčerpáním zásob i tam byl v roce 1959 závod Chvalovice zlikvidován. Poslední období hornické činnosti ve Chvalovicích a u Dolních Chrášťan na Netolicku trvalo déle než 20 let, přičemž lokalita byla zdrojem výborné vločkové suroviny celkem asi 80 let. Odhaduje se, že bylo vytěženo ve Chvalovicích a jejich okolí (severozápadně od Chvalovic) celkem 150 000 tun upraveného koncentrátu. Některé neověřitelné informace starousedlíků hovoří o osobních důvodech odchodu ředitele společnosti z Chvalovic, který byl nezastupitelným odborníkem na těžbu grafitu ve Chvalovickém dole. K odchodu ho údajně přiměla jeho manželka, která si nemohla zvyknout na zdejší krajinu a snad i vztahy s lidmi. Po jeho odchodu doly zakrátko zanikly, přestože grafit v zemi stále byl. Pozůstatky dolů lze ještě dnes nalézt v lokalitě „V louchu“ a také v háječku ve Chvalovicích. V louchu se nacházejí zbytky betonových základů, z nichž ještě dnes ční železné šrouby a pásovina pro kotvení strojů a podpěrných pilířů. Jsou zde terénní nerovnosti tvořené sypaninou pocházející z těžby. K zajímavostem patří i nálezy tzv. „vltavínů“, které lze nalézt na polích 1 km Chvalovic, severozápadně od Babického potoka. Vltavíny jsou tektity, které vznikly při dopadu velkého meteoritu na zemský povrch před téměř 15 miliony let. Jejich výskyt je v třetihorních štěrcích. Jihočeské vltavíny jsou v této souvislosti dávány do spojitosti s meteorickým kráterem Ries Kessel v Bavorsku. Vzhledem k extrémně vysoké teplotě, která se vytvořila při nárazu meteoritu na zemský povrch, došlo k roztavení meteoritu i okolních pozemských hornin a vystříknutí sklovité hmoty na zemský povrch (do oblasti jižních Čech), kde byly zasaženy touto tuhnoucí hmotou také rostliny. Došlo také k uzavření vzduchu a některých částic tehdejšího zemského prostředí (třetihorního). Svým složením mají nejblíže k obsidiánu nebo křemičitým pískům. O vltavínech se říká, že dodávají energii, odstraňují bolesti hlavy, únavu a malátnost a posilují imunitní systém. Vědecky jejich účinky dokázány nebyly.

V okolí Chvalovic je několik božích muk (boží muka bývají v místech, kde někdo zahynul, na rozcestích a na návrších), která jsou tvořená patkou, různě vysokým dříkem a rozmanitým provedením hlavice (nejčastěji železným křížem). U kapličky na návsi se nachází tzv. „Subino kříž“, na němž je nápis MM 1863 a váže se ke statku č.p. 3. Co se v roce 1863 zde událo a proč bychom měli pamatovat na svoji smrtelnost (pravděpodobně MM = memento mori = pamatuj na smrt), není známo.
Boží muka u silnice z Chvalovic do Dobšic jsou umístěna mezi vzrostlými duby. Jsou tvořena širokým podstavcem, kamenným dříkem, jehož součástí je kamenná hlava. Kamenný dřík je částečně krohového průřezu. Kamenná hlava je je tvořena komolým jehlanem. Na kamenné hlavě je železný kříž se soškou Ježíše Krista. Od silnice vedou k podstavci božích muk kamenné schody, které jsou přikryté listovou hrabankou. Mapa z roku 1923 uvádí, že boží muka nechal vybudovat hospodář Toschl ze dvora č.p. 22 (vlastnil 38 ha polí). Na rozcestí (Netolice, Babice) v obci jsou krásná boží muka s kamennou hlavou, na níž je železný křížek se soškou Ježíše Krista. Pod křížem je nápis Pochválen buď Ježíš Kristus a nad soškou je nápis INRI (Jezus Nazaremus Rex Iudaeorum = Ježíš Nazaretský král židovský, někdy také In Nobis Regnat Jezus = V nás kraluje Ježíš). Nad kamenným dříkem je letopočet 1850. Uvnitř kamenné hlavy je zhotoven barevný obrázek Panny Marie s děťátkem. Mapa z roku 1923 uvádí, že boží muka nechal vybudovat hospodář Toschl ze dvora č.p. 22 (vlastnil 38 ha polí).
Vpravo u cesty na Netolice je malá zděná kaplička se stříškou, v jejímž štítě je plastika Panny Marie. Uvnitř jsou dva barevné zasklené obrázky, položeny umělé květiny a pověšena lucernička. Obyvatelé Chvalovic jí nazývají „Pemova kaplička“, což lze interpretovat jako Böhmova kaplička. Kaplička byla vybudována hospodářem z č. 22, což byl pan Reidinger.
Boží muka naproti přes silici U mlejnku nesou letopočet 1861. Ve spodní části dříku je vytesáno srdce, nad nímž je kalich. Hlava je tvaru půlkruhu s kovovým zdobením. Kříž je mohutný a nese sochu Ježíše Krista. Mapa z roku 1923 uvádí, že boží muka nechal vybudovat hospodář Miegl ze dvora č.p. 14 (vlastnil 39 ha polí).


strana 1

Vložení nových fotografií přidat text nebo poznámku







Města, obce se stejným, nebo podobným názvem
Typ Název Vl. Zn. Okres
obec, osada Chvalovice (obec) Prachatice
obec, osada Žlebské Chvalovice (obec) Chrudim
obec, osada Chvalovice (obec) Znojmo
obec, osada Velké Chvalovice (osada) Kolín

NALEZNETE V OKOLÍ


restaurace hotely, penziony, chaty a kempy
sportovní zařízení kulturní zařízení
památky a zajímavosti cyklotrasy



Přidat akci Přidat akci

Aktuální místní akce:


Nebyla nalezena žádná aktuální místní akce. Pokud nějakou veřejnou akci pořádáte, můžete ji zdarma propagovat.




http://www.alpina.cz







(c) 2003-2018 M.Kamler - KrásnéČesko.cz   *  Kopírování obsahu a fotografií jen se souhlasem autorů!   *  Mobilní verze