Přihlásit
Mobilní verze s GPS

Borová Lada (obec) [3101]


foto Borová Lada (obec)
    Uvítací tabule (kemadaj)

Obec Borová Lada leží v krásné části Šumavy, na trase mezi obcemi Horní Vltavice a Kvilda, v nadmořské výšce 900 m a je nejvíce navštěvovaná v době letní, ale i zimní sezóny. V létě je možné využít velké množství cyklotras a tras pro pěší turistiku. V zimě zase nabízí běžecké trasy pro milovníky lyžování.

Kraj, o kterém budeme vyprávět, je jen nepatrným úsekem Šumavy mezi Vimperkem a Kvildou v povodí Vydřího potoka. Jsi v kraji lad. Tento přívlastek ke jménu obcí příjemně lahodí našemu sluchu. Naučný slovník ale upozorňuje na kraj chudý, s pozemky se skromnou vegetací a s množstvím vřesovišť.
Původní německý název obcí s přídavky HEIDEN (což znamená vřesoviště) již tehdy vyjadřoval chudost tohoto území. Jsi v kraji, kde stoleté solitérní modříny v tak velkém počtu jinde na Šumavě nenajdeš.
Stojíš-li na Pláních v nadmořské výšce nad tisíc metrů a díváš se jižním směrem, otevře se ti pohled do kraje, kde okolní hory se rozestoupily, aby udělaly mezi sebou místo pro rozsáhlé údolí, které se zužuje až za Borovými Ladami horami : Vyhlídkou (Boubský vrch-1068m), Homolí (Špičákem-1044m), Poledním vrchem-1052, Poleckým vrchem-1120m a Žlíbským vrchem (Radova Hora-1133m). Mohutnost krásy tohoto kraje je ještě zdůrazněna posledním horským horizontem Třístoličného pohoří s nejvyšší šumavskou horou na české straně-Plechým 1378m.

Je to kraj „Lad“ s poetickými názvy Borová, Hrabická, Pravětínská, Černá, Svinná, Švajglova. Jako na dlani máš před sebou dlouhé a značně široké vrchovištní údolí, vyplněné slatěmi, které se staly jednou z dominant tohoto území.
Kdysi tyto slatě nesly honosný název Malá a Velká Knížecí slať (Kleine und Grose Konigsfilz) se svým jezírkem uprostřed. Málokdo si uvědomuje, že v těchto slatích se zastavil čas. Je to území po celá staletí neměnné, stabilní se svým živočišným a rostlinným biotopem. Středem celého údolí se jako stuha vine s četnými meandry Vydří potok (Thierbach), který se na konci tohoto údolního kotle vlévá do Teplé Vltavy (Černý potok) a Malé Vltavy (Vltavský potok). Na soutoku tří říček se rozkládá obec Borová Lada.
Vlastní vznik obce se váže k roku 1750. Roku 1721 byl zde Františkem Adamem Schwarzenbergem zřízen knížecí revír a v roce 1724 postavena dřevěná lovecká chata. Od tohoto data se zde toto místo označovalo jako „Jagerhauser“ - Lovecké domky. Později se ale vžil název na Myslivnách. Zajímavostí této obce v jejím názvu je, že po vzniku I. československé republiky si až do roku 1945 udržela svůj původní německý název Ferchenhaid.

Teprve po skončení 2. světové války byla přejmenována na Bříza. I tento název se změnil. Podle vikáře Jana Paterka z Malovic, který správně přeložil ze staroněmčiny slovíčko Ferchen, což znamená Borovice, byla přejmenována 5. února 1948 na Borová Lada. Tato horská obec se v minulosti přizpůsobovala městské výstavbě a svými „bytovkami“ to udělala důsledně, donucena potřebou bytů pro osídlení pohraničí a tehdejším trendem bydlení. Z původní architektury šumavských chalup toho moc nezbylo.

V obci nikdy nestál kostel ani kaple. Zděná kaplička, zasvěcena sv. Anně, ochranitelce početných rodin a ochránkyni dobrých sklizní, stála až za obcí u lesa směrem na Horní Vltavici. Měla vysokou zděnou zvoničku a překrásný prolamovaný štít. Od ní se do kopečka skalnaté kalvárie rozbíhaly zděné kapličky křížové cesty.
Tento skvost lidové architektury a důkaz zručnosti šumavských zedníků a tesařů je dávnou minulostí. Byl totiž za minulého režimu zbourán.

Rozhodujícím datem vzniku obce Borová Lada i obcí okolních je rok 1750, kdy dochází z podnětu majitele vimperského panství Josefa Adama ze Schwarzenbergu (jež toto území vlastnil) ke vzniku tak zvaných „dominikálních“ obcí v „čistém“ lese. První usedlíci, většinou dřevorubci, pocházeli ze sousedních obcí panství vimperského a ze zrušených sklářských hutí. Tak v roce 1780 byly v Borových Ladech již tři rodiny tak zvaných dominikálních kolonistů. Za pouhých 75 roků, kdy se píše rok 1855, je zde postaveno 26 převážně dřevěných chalup s 230 obyvateli.
Za dalších 75 roků, má tato obec již 384 obyvatel, převážně německé národnosti. V téže době, to jest v roce 1930 je již zde zaregistrováno 29 živností. Byly to například : 2 obchody s chlebem a pečivem, 2 obchody se smíšeným zbožím, 2 krejčovství, 3 hospody, 3 kováři, 3 pily, truhlářství, mlýn, řeznictví, obuvník, kolář, pilař, povoznictví apod.
Zajímavým a velmi špinavým řemeslem bylo v Borových Ladech kolomaznictví. Výroba tuhé kolomazi byla tehdy nutná pro mazání kol potahových vozů, ale i v mlýnech, hamrech i mnohých řemeslených dílnách.

Strategické umístění obce na soutoku tří horských říček dalo podnět k rozvoji určité průmyslové výroby. Byly to pily, mlýn a malý hamr. Za zmínku stojí i určité splavnění Malé Vltavy vytvořením prahů v řečišti, kdy bylo splavováno krátké dřevo z lesů od Knížecích Plání do Borových Lad.

I když v obci byl poštovní úřad a telefon, správní a farní obcí byl Nový Svět - Neugebau, kam Borová Lada patřila. Uběhlo půl století od roku 1945 a je tomu právě naopak. Z Nového Světa, kde v pětačtyřicátých letech bylo přes půl stovky chalup, dnes již zbylo nepatrné torzo.


Sdílej s přáteli:  Facebook      Twitter


strana 1

Vložení nových fotografií přidat text nebo poznámku     Vložení nových fotografií přidat fotografie


Města, obce se stejným, nebo podobným názvem
Typ Název Vl. Zn. Okres
obec, osada Borová Lada (obec) Prachatice



(c) 2003-2020 M.Kamler - KrasneCesko.cz   *  Kopírování obsahu a fotografií jen se souhlasem autorů!
Verze pro zařízení s GPS (mobily, tablety)