Zelená Hora (obec) [3077]

Obec Zelená Hora se z velké části rozprostírá ve vrcholových partiích Drahanské vrchoviny, pouze její jižní část zasahuje až do jejích okrajových svahů. Od města Vyškova je vzdálena asi 8 km severozápadním směrem a leží zhruba 1 km severně od obce Pustiměř. Katastrální území má rozlohu 275 hektarů a žije zde 229 obyvatel.

Z historie po současnost

Obec patrí k nejmladším v okrese Vyškov. Vznikla za zakladatelské konjunktury, kterou v souvislosti se změnou v hospodaření podporovali nejen světší, ale i církevní feudálové, v druhé polovině 18. století. Lesy Drahanské vrchoviny patřily olomouckému biskupství (od roku 1777 arcibiskupství). Olomoucký biskup Maxmilián, hrabě Hamilton, daroval panským rubačům část vykáceného lesa a ti si zde postavili 6 domků. Úředně byla obec založena 1763 a gruntovní kniha vedená od roku 1766 uvádí v této domě jednadvacet domů. První domky se zde však začaly objevovat již kolem roku 1720. Název obce měnil podobu od českého Kopčany přes německé Grünberg až po název dnešní. V historických pramenech se nachází zmínka o existenci větrného mlýna vedle mlynářova obydlí v blízkosti obce. Ještě v meziválečnémm období stály v návětrné poloze svahů Drahanské vrchoviny v trati Nad Bochtálem dva větrné mlýny, která však byly po vysídlení obce v roce 1941 postupně rozebrány. Dnes je to místo krásného rozhledu na krajinu Hané.

Obyvatelé Zelené Hory se živili zemědělstvím nebo prací v lese, případně vyjížděli za prací do okolí. Za první republiky pracovali někteří místní občané v kamenolomech v okolních obcích. Častým zdrojem obživy bývalo i soukenictví, provozované podomácku.

Obec od svého založení příslušela katastrálně do Pustiměře, i když od druhé poloviny 19.století byla politicky samostatná. V letech 1924 až 1925 obec Zelená Hora získala vlastní katastr o výměře 300 ha. Při získávání katastru odstoupila největší výměru Pustiměř, dále pak Podivice. Po kulturní a politické stránce byla Zelená Hora dlouho plně vázána k nedaleké Pustiměři. Zde byl farní úřad, pošta, lékař, sem chodily děti do školy.

V 90. letech 19. stolení byla v Zelené Hoře zřízena Spolková knihovna, která byla postupně rozšiřována a udržela se s počtem 500 svazků až do roku 1941, kdy byla obec vystěhována. Kromě této knihovny byla v Zelené Hoře od roku 1931 ještě knihovna obecní, dotována okresním úřadem.

V roce 1929 obec postavila hasičskou zbrojnici, v roce 1927 byla vybudována silnice z Pustiměře do obce, silnice ze Zelené Hory do Podivic byla postavena až v létech 1933 – 1936 v době hospodářské krize (hladová silnice). Elektřina byla zavedena do Zelené Hory až v roce 1938. V létech 1935 – 36 vybudovaly ozbrojené síly Československé republiky v přilehlých lesích rozsáhlou vojenskou střelnici, kterou později využila nacistická okupační vojska. Zatímco střelnice československé armády výrazněji neomezovala život v přilehlých obcích, Němci v roce 1941 vysídlili řadu obcí ve vojenském prostoru, včetně Zelené Hory.

Teprve po skončení války v roce 1945 se občané vraceli zpět do obce, která byla vyrabovaná a pustá. Vysídlení zasadilo obci velkou demografickou ránu, ze které se dodnes nevzpamatovala.

V 60. létech byla obec připojena k Pustiměři, od které se osamostatnila v roce 1990. Nyní obě obce spolupracují spolu s dalšími v rámci mikroregionu Melicko. Omezení, která s sebou přinášelo využívání vojenského prostoru, výrazně ubylo, blízkost velkého města a vzrůstající zájem o bydlení a rekreaci na venkově přináší obci nové možnosti.

v Obec zbudovala v 60. letech kulturní dům, který nedávno zrekonstruovala, je vybudován vodovodní řad napojení z vodního zdroje Pustiměř, kanalizace napojená na ČOV Pustiměř, rozvod plynu. V rámci mikroregionu bylo zrealizováno dopravní značení cyklotrasy procházející obcí směrem na Podivice a umožňující příjemný výlet na kole z Vyškova na Plumlovskou přehradu, krásnou lesnatou krajinou po málo frekventovaných silnicích.

Co najdeme v obci

V obci je v provozu prodejna smíšeného zboží, hostinec, autoklempírna, instalatérská provozovna, pěstitelská pálenice Trasiko. Obecní úřad sídlí v kulturním domě, kde je i víceúčelový sál, klubovna s posezením, místní knihovna, veřejná internetová knihovna a hostinec. Pro sportovní vyžití je v obci zbudováno víceúčelové hřiště, nyní nově i dětské hřiště s prolézačkami.

Sdílej s přáteli:  Facebook      Twitter

Poloha

přidat text nebo poznámku

přidat fotografie