Olšany jsou odedávna vyhledávány pro skvělé rekreační možnosti. Obec je posazena v kopcovitém terénu na okraji Drahanské vrchoviny ve výšce 420 m nad mořem a je vklíněna do hradby rozsáhlých lesů. Příjezdová silnice od Habrovan v Olšanech končí a dále pokračují pouze lesní cesty. Tato příznivá poloha obce poskytuje nespočet příležitostí ke klidným vycházkám a k poznávání okolní krajiny. O oblibě Olšan, jakožto místa pro relaxaci a únik před každodenním shonem a starostmi, svědčí značný počet rekreačních chat a chalup.
Olšany byly vystavěny v údolí v lesnaté, kopcovité krajině. Obcí protéká Olšanský potok. Obec dostala své jméno od velkých, urostlých olší, které se nacházely při vzniku ve "Žlebě" podél potoka. V těchto místech, v okolí knížecího hostince a revíru (myslivny), vybudovalo své příbytky prvních 28 rodin ze Studnic. Ty sem pozval kníže Lichtenštein, aby zde zpracovávaly dřevo na dřevěné uhlí. Každý osadník dostal i kus lesa na pole, za což byli vázání robotou k panství Pozořice.
Mimo práce v lese, bylo od poloviny 19. století dalším zdrojem obživy tkalcovství. Jednalo se o lehčí a výnosnější práci. V každém domě klapal jeden nebo i více tkalcovských stavů. Tkalcovství v Olšanech zaniklo před první světovou válkou. V roce 1867 byly ve zmíněném "Žlebě" otevřeny kamenné lomy. Práce v nich poskytovala značné výdělky. Velký rozmach lámání kamene nastal zejména v letech 1867 - 1869, protože od roku 1865 se budovala železniční dráha Brno - Přerov. V roce 1914 zde bylo 6 kamenolomů, kde pracovalo až 200 dělníků z Olšan a okolních obcí.
Děti chalupníků chodily až do roku 1877 do školy v Habrovanech. V tomto roce byla vystavěna škola v Olšanech. V roce 1891 byla olšanská škola přebudována na dvojtřídku. V roce 1886 se postavila kaplička sv. Jana Křtitele. Fara byla v Královopolských Váženech. Na tamní hřbitov byli pohřbíváni olšanští občané. Někteří obyvatelé Olšan, bydlící v okolí myslivny, byli z neznámých důvodů pohřbíváni v Habrovanech. V listopadu 1924 byl dostavěn olšanský hřbitov v lese. V roce 1923 vzniká obecní knihovna sloučením spolkových knihoven a má při založení 390 svazků. Elektrifikace byla provedena v roce 1927. Od září 1928 začal na trati Olšany, Habrovany, Královopolské Vážany a Rousínov jezdit autobus. V roce 1931 bylo zbudováno přírodní koupaliště na pozemku Ferdinanda Myslína, které mělo přes 700 m2. Současně byla ve stráni postavena restaurace "U koupaliště". Soukromý provoz trval až do roku 1950. V roce 1960 bylo koupaliště zbouráno.
Na nejvyšším vrcholu v okolí obce - Červeném vrchu (535 m nad mořem) byla v roce 1876 vystavěna rozhledna - pyramida, která byla v roce 1918 pro vojenské účely opravena. V roce 1926 byla postavena nová pyramida vysoká 36 m, která byla užívána k zeměměřickým účelům, k obnově došlo v roce 1939, kdy byly podobné pyramidy vystavěny i na Blaticku, Kamenné a nad hájenkou na Říčkách.
Města, obce se stejným, nebo podobným názvem | |||||
---|---|---|---|---|---|
Typ | Název | Vl. | Zn. | Okres | |
Olšany (obec) | Šumperk | ||||
Olšany (obec) | Vyškov | ||||
Olšany (obec) | Klatovy | ||||
Olšany (obec) | Jihlava | ||||
Olšany u Prostějova (obec) | Prostějov | ||||
Olšany (část obce) | Kutná Hora |