Morány (osada) [29574]

Severovýchodně od Čestína u pramene potůčku Čestínky leží osada Morány, která byla dříve osadou dřevařskou a sklářskou.

V roce 1707 dne 17. března odprodal Václav Diviš Miseroni z Lisonu ze statku Čestínskéhoho, kus lesa u rybníka Tmářovky, skelmistru Vavřinci Eisnerovi k postavení a udržení skelných hutí. Eisner postavil huť na způsob vlašských hutí v „Muranu“ blíže Benátek, kde bylo vyráběno nejlepší sklo v celé Evropě. Hutě pojmenoval vlašským jménem „Murano“. Brzy lidé změnily jméno na Morány.

V roce 1785 bylo u Morán už mnoho polí, luk a jesů. Jejich jména: Fajfarka, u Preghausu, u Kapličky, na Moravce(místo kde se sela vojtěška, které se zde říkalo moravka, protože sem byla dopravena z Moravy), Kopaniny, Boroví a na Pastvišti.

Roku 1740 převzal Morany syn Eisnerův Jan, který je opět prodal roku 1765 Teresii Waidmanové a ta je 1780 postoupila svému zeti Ondřeji Grimmovi, vrchnímu král. komoří z kolínského panství. Grimm zanechal hutní práce a pozemky pronajímal a hutě zpustly. Od Grimmů se Morány dostaly sňatkem na skelmistra Martina Plešingera, který roku 1840 hutě opět zřídil, obnovil a začal znovu vyrábět. Předtím se vyrábělo sklo v Staré Huti. Vyrábělo se i sklo barevné a malované, pro svou lidovou zvláštnost našlo odbyt po celém království. Dodnes nacházíme toto sklo v musejních sbírkách pod názvem „Kácovské sklo“, protože za těchto časů byl Čestín připojen pod panství Kácovské, jehož majitelem byl hrabě Karel Jáchym Breda.

V roce 1867 koupil Morány ve veřejné dražbě Antonín Moravec, skelmistr ze Staré Hutě. Koncem 18. století se přestalo v huti pracovat a hutě úplně zpustly a zbořili. Co se mohlo ještě upotřebit, to odnesl skelmistr Antonín Moravec do Morán. V roce 1894 Morány koupil za 60 tis. zl. Josef Hrubý z Jelení, majitel panství Červené Pečky. Sklárny už nevyráběly, ale obytné stavení bývalých majitelů bylo přestavěno v nádherné letní sídlo - pěkný zámeček a kolem něho dal zřídit krásný park.

K Moránům patřila v blízkosti ležící „Zelená chalupa“ Ta roku 1885 vyhořela a už nebyla nově zbudována. Jméno Zelené chalupy pochází od veliké ovocné zahrady, jejíž plot byl vypěstován ze samých zelených keřů.

Po vyhoření byly pozemky roku 1886 rozprodány čestínským občanům Janu Plešingerovi a Ludolfu Přenosilovi. Od těchto občanů roku 1901 pozemky odkoupil baron Hrubý z Jelení a připojil k Moránům. Zbytky chalupy dal strhnout, celé místo nechal zaorat a upravil na pole.

Jméno „Zelené chalupy“ pochází od veliké ovocné zahrady , jejíž plot byl vypěstován ze samých zelených keřů.

Sdílej s přáteli:  Facebook      Twitter

Poloha

přidat text nebo poznámku

přidat fotografie