Kostel sv.Cyrila a Metoděje - Vidče (kostel) [29544]

Nejmladší kulturní památkou obce, je Videčský kostel Cyrila a Metoděje. Celá historie kolem vzniku kostela, je popsána ve staré školní kronice, z roku 1911-1938. 

Zakladatel kostela, pan nadučitel Ignác Kašlík, který působil ve Vidči od roku 1884 do roku 1911, celou tu dobu, t. j. více než 27 let, sbíral pilně jako včelička korunu ke koruně na stavbu videčského kostela. Prosil, kde se dalo. Na Valašsku, na Hané, v Dolních Rakousích i jinde, až se mu podařilo dát částku dohromady tak, aby Vidčanům na stavbě nezbyla ani koruna dluhu. Velmi mu v tom pomohl kanovník z Kroměříže Msgr. Dr. Ant. Cyr. Stojan.

Hlavní příčinou postavení kostela ve Vidči bylo to, že obec byla přifařena od roku 1782 do Zubří. Z Vidče je to přes kopec asi 45 minut chůze. To by videčským občanům ani tolik nevadilo. Horší to bylo s pohřby. To musela být nesena rakev s mrtvým až do Zubří. Po velkých povodních bývala u Zubří často stržena lávka přes Bečvu, a tak se muselo s rakví až do Stříteže a teprve pak do Zubří. Bylo to daleko více než hodinu. Dále probíhala v obci tzv. křesťanská cvičení v místní škole, kde žáci čekávali na zuberského faráře hned od skončení vyučování a dělali ve škole velké škody. Řídící učitel Macháček píše, že po celotýdenním duševním namáhání býval těmito "křesťanskými cvičeními" ještě nervově dotýrán. Nesměl však nic říci, neboť by byl prohlášen za neznaboha.

Základní kámen kostela byl posvěcen 8.listopadu 1908 na videčské hody. Roku 1909 byl nachystán materiál, aby se od roku 1910 začalo stavět. Cihly, kámen, štěrk byly dopraveny na místo stavby videčskými občany, z čehož cihly se ve Vidči i vyráběly, ale některé málo kvalitní a kámen byl nalámán v místním lomu Vičanova skála. Za místo stavby byla zvolena tzv. "Panská zahrada"  pozemek proti videčské škole. O stavbu se ucházelo 7 stavitelů, z nichž v konkurenčním řízení zvítězil architekt Albert Hudec z Hranic, a to proto, že byl nejlacinější. Povolení ke stavbě bylo vydáno 31. 8. 1910 a stavět se začalo ihned.

Stavba avšak neprobíhala tak, jak si všichni představovali. Ovlivnila ji hlavně nepřízeň počasí a pak událost s věží. Ve zdech se začaly dělat trhliny a v roce 1911 byly už tak nebezpečné, že musela být dosavadní stavba věže rozebrána, a to do základů. Ty totiž byly jednou z příčin, proč věž praskala. Druhou byl nekvalitní materiál. Byly vykopány a zabetovány  pořádné základy a cihly ke stavbě dovezeny z cihelny  z Hrachovce. Stavitel Hudec měl obavy, že i tato druhá věž by mohla mít časem trhliny a proto se rozhodl její stavbu ve výši 40m ukončit. Snížil tak věž o 13m. Dnešním občanům to nevadí, ale tehdy to bylo považováno za zkomolení stavby až do té míry, že "kráse kostela na hodnosti a štíhlosti velmi ubírá a oko diváka neuspokojuje." Na vež byly pak instalovány na druhý pokus věžní hodiny.

V září roku 1912 byl odevzdán plně dostavěný kostel architektem Hudcem panu nadučiteli Kašlíkovi. Stavělo se 3 roky. Současně se vybavoval i vnitřek. Většinou přispěli svými penězi videčští občané, učitelé a známé osobnosti tehdejšího okresu. Kostel byl vybaven hlavními i bočními oltáři, zpovědnicemi, lavicemi, křtitelnicí a Křížovou cestou.

Z památkového hlediska jsou zajímavé varhany. Byly v kostele umístěny hned po dostavbě a fungují bez opravy dodnes. Při stavbě se nestalo žádné neštěstí. Celá stavba si vyžádala nákladu 113 000 korun. Kolaudace proběhla 21. 10. 1913. Při ní bylo zvlášť nařízeno dbát na trhliny mezi pavlačí a hlavní chrámovou klenbou. Pavlač byla totiž postavena místním tesařským mistrem a trámy byly na váhu, kterou měly držet, příliš tenké.  

Aby se kostel mohl používat k účelům, pro které byl postaven, musel být posvěcen alespoň hlavní oltář. Došlo k tomu v říjnu 1915. Tenkrát  to byla pro obec veliká sláva: "Pan světitel dle starého zvyku venku před kostelem rozhazoval drobné peníze, jež lidé a školní žactvo ze země sbírali na památku toho dne." Tak stojí psáno v kronice školy. Dne 26. 9. 1920 byl pak posvěcen celý kostel olomouckým biskupem  a od té doby slouží videčským občanům dodnes. Ke kostelu patřila i fara, která byla dokončena rovněž v roce 1913.

Celý komplex byl postaven v novogotickém slohu a tvořil důstojný střed obce. V šedesátých letech byla fara násilně přeměněna v mateřskou školu, která však nevyhovovala. Dnes je tato stavba naprosto změněna a jsou v ní obchody. Za zmínku stojí ještě zvony. Jsou dva o váze 4 a 3q. Byly odlity  v Brodku u Přerova. Nahradily zvony původní, které zabavili Němci. K velkým  zvonům patří ještě umíráček. Videčský kostel byl v roce 1994 prohlášen kulturní památkou. Jelikož od jeho postavení nedošlo ještě k žádné opravě a stavba začala chátrat, bylo rozhodnuto o opravě omítky, žlabů, celé věže a věžních hodin. Aby se mohla oprava uskutečnit, byly pořádány sbírky mezi občany, něčím přispěla obec i úřad památkové péče.

Oprava probíhá od roku 1994 a byla zdárně ukončena. Fasáda má původní barevný nátěr, stavba měděné okapy a žlaby a věž krásný a zřetelný ciferník hodin. Jen střecha zůstala původní. Její krytina je tak kvalitní, že opravu nepotřebuje.

Sdílej s přáteli:  Facebook      Twitter

Poloha

přidat text nebo poznámku

přidat fotografie