) Jos. Svátek „Zlatá Praha“, III. 263. 122 Dalibor z Kozojed osobností ozářenou celým kruhem romantických pověstí; o paní této bylo dosud všeobecně psáno, že byla poslední vězeňkou ve věži této, ač i po ní ještě skoro půl století Daliborka byla žalářem četným osobám, trestaným zejména za utiskování poddaných. Jata byla paní roku 1732 pro účastenství v zavraždění chotě svého pana Ignáce Zahrádky z Eulenfelsa a po čas hrdelního processu i po odsouzení svém ještě několik let v žaláři Daliborky byla držena. - Majetek pana Odkolka, držitele Batelova, byl jen skrovný, tak že bylo nezámožným rytířským manželům těmto vítáno, když r. 1722 o ruku dcery jejich Marie ucházel se rytíř Ignác František Zahrádka z Eulenfelsa, držitel statku Pavlova nedaleko Pelhřimova v Čechách. Ač slíčná dcera, sotva dvacetiletá, s počátku se zdráhala vejíti ve sňatek s mužem již padesátiletým, který byl mimo to znám pro svou lakotnou a drsnou povahu, jakož i pro nelidské nakládání s čeledí a s poddanými, přece k domluvám rodičů svých podala mu ruku před oltářem, netušíc ovšem, jak krutý osud stane se jí údělem. První léta nerovného manželství tohoto, ač nebyla bez hojných útrap pro mladou šlechtičnu, uplynula přece dosti klidně, neboť rytíř Zahrádka dočekal se r. 1724 žádoucího dědice, jemuž bylo po otci rytířově dáno při křtu jméno Lukáš, načež po dvou letech paní Zahrádková porodila druhého synáčka Maximiliana, tak že jest mylná zpráva, že pan Ignác František Zahrádka z Eulenfelsa byl posledním rodu svého. V dalších letech zhoršil se poměr mezi manžely na zámku Pavlově pro urputnost a neodůvodněnou žárlivost rytířovu tak velice, že usoužená mladá choť jeho ujela několikráte k rodičům svým do Batelova, a vždy jen z donucení k nenáviděnému manželovi se navrátila. V dobách nepřítomnosti její pan Zahrádka vyléval sobě zlost na čeledi způsobem, že mu přisahala pomstu a o bezživotí jeho se umlouvala. Zvláště panský myslivec Martin Jelínek a kočí Václav Mareš ustanovili se na tom, že tyranského pána svého stůj co stůj se světa sprovodí, a sdělili úmysl svůj též nešťastné paní, která pod dojmem útrap, jaké jí bylo od nemilovaného chotě snášeti, neměla dosti mravní síly, aby návrh zamítla a zamezila vykonání jeho. V prvních dnech prosince roku 1731 spiknutí čeledi Pavlovské, ku kterému se přidružila též komorná a panský kovář, dozrálo ke skutku. Proces s paní Zahrádkové se táhl ještě až do konce r. 1733, neboť císař nařizoval dne 20. listopadu téhož roku, aby se konaly nové 123 výslechy svědkův u Jihlavského magistrátu. Hlavní čtyři osoby uvězněny byly v radnici Nového Města Pražského, z nichž byl Jelínek lámán kolem, kočí a kovář byli na šibenici pospolu oběšeni, komorná mečem sťata. Na smrt mečem odsouzená paní Zahrádková zšílela. Přisouzený jí trest smrti už nebyl dle nařízení císařova vykonán, a šílená delikventka byla z Daliborky převezena do vězení v radnici Nového Města a tam byla držána až do smrti. Nebohá paní, která byla velmi silné konstituce tělesné, setrvala ve vazbě této plných dvacet let. oku 1735 dne 1. července prodala paní Maximiliana, vdova po Leopoldovi Antonínu z Oujezdce, panství Batelovské c. k. dvornímu radovi Janu Krištofu Burkhardovi,svobodnému pánu Kleeovi za 105.000 zl., jenž zemřel r. 1761, zanechav syna Frant. Ludvíka, který r. 1806 Batelov prodal. Zámek Batelovský, parkem obklopený, jímž protéká řeka Jihlava, jest slušnou stavbou renaissanční o dvou poschodích asi z prvé polovice XVII. století. Na vnitřní bráně jeho spatřujeme 124 znaky Odkolků z Újezdce a Burkhardů z Klee, z nichž Christofor Ludvík Batelovský z Klee stavení zámecká rozšířil tak, jak se spatřují nyní. V XVIII. století náleželo tudíž panství Batelov baronům Burkhardům z Klee a potom hrabatům Blankenštejnům; neboť Batelov koupil r. 1827 dne 5. září Jindřich hrabě Blankenštejn za 210.000 zl. - Nyní po otci svém Karlovi hraběti z Blankenštejna, jenž zemřel 10. dne m. září r. 1891 v Horním Döblinku u Vídně po krátké nemoci v 77. roce věku, - zdědil panství Batelovské syn jeho Jan hrabě Blankenštejn. V r. 1647 měl Batelov mnoho vojskem císařským, které mimo jiná místa kolem Jihlavy, též v Batelově leželo a se chystalo vypuditi Švédy z Jihlavy. R. 1832 řádila tu hrozně cholera. - R. 1848 utrpělo městečko velice požárem; přes 60 stavení i s hospodářskými budovami lehlo popelem. Mimo to bývaly tu častěji požáry menší. - Za drahoty v letech 1850-1851 byla v Batelově míra žita za 18 zl., míra brambor po 5 zl.
< zpět |
strana 8 |
přidat fotografie