Plchov (obec) [2784]

Plchov se poprvé zmiňuje v historických písemných pramenech datovaných do období okolo roku 1227. A to v souvislosti s platy ze dvou dvorů v Plchově patřících klášteru sv. Jiří na Pražském hradě.  V roce 1257 daroval král Přemysl Otakar II. ves Plchov bratřím špitálníkům při kostele sv. Františka Serafínského na Starém Městě pražském. Bratry špitálníky byli křížovníci s červenou hvězdou, kteří při zmíněném kostele měli konvent, generalát a také špitál. Osudy Plchova v následující době  nejsou zcela jasné. Pravděpodobně za husitských válek došlo k sekularizaci církevního majetku, který přešel do držení šlechticů. V 16. století patřil Plchov k panství Bílý Újezdec, drženým pány z Donína. Donínové se v regionu objevily v druhé polovině 15. století, když se Bedřich z Donína oženil s Barborou, dcerou Bořivoje z Lochovic a na Okoři. Bořivoj přežil dceru i zetě a v roce 1470 učinil pořízení o svém majetku tak, že vnukům Ješkovi a Bořivojovi z Donína připsal panství Okoř s mnoha vesnicemi. Lze předpokládat, že k těmto vsím patřil i Plchov. Při dělení majetku mezi bratry přišel hrad Okoř s příslušenstvím na díl Bořivojův. Ten se oženil s Johankou z Veitmile a s ní měl jediného syna Jana. Jan z Donína v roce 1518  prodal Okoř Hynkovi Bořitovi z Martinic na Smečně, ale některé statky si ponechal – například tvrz Roztoky, kde pak žil a panství Bílý Újezdec. Když v roce 1541 shořely na Pražském hradě Desky zemské, byli šlechtici a držitelé zemskodeskovních statků vyzvání k zápisům o svém vlastnictví do obnovených zemských desek. Tak Jan z Donína v roce 1542 obnovil zápis na své statky. K Bílému Újezdu patřil i Plchov. Vyplývá to i ze zápisu v Deskách zemských z roku 1601, kdy Bedřich z Donína po vyrovnání se svými bratry Vladislavem a Otou se stal držitelem následujícího majetku – tvrz Újezdec s dvorem, oborou bažantí, lusthauzem v té oboře, haltýřem pstruhy nasazeným a dvěma mlýny, vsi Předlici, Hvězdu a Plchov a člověka v Kutrovicích. Oženil se pak s Ižaldou z Martinic, které na tomto statku připsal věno v hodnotě 15 000 kop grošů míšeňských. Bedřich zřejmě nebyl dobrým hospodářem a tak v roce 1611 vše prodal Jaroslavovi Bořitovi z Martinic na Smečně. Bedřich z Donína zemřel v roce 1634 v absolutní chudobě a údajně ani nebylo za co vystrojit mu pohřeb. Plchov nebyl martinickým majetkem dlouho. Jaroslav Bořita v roce 1614 směnil s pražskou kapitulou ves Plchov za Tuchlovice. Tak se dostal Plchov do držení kapituly při chrámu sv. Víta na Pražském hradě. Když v roce 1706 koupila svatovítská kapitula statek Vraný, přenesla sem z Třebíze a z Klobuk sídlo hospodářské správy statku. Ves Plchov jako součást panství Vraný zůstala kapitulním majetkem až do konce patrimoniální správy v roce 1850.

Řád křížovníků s červenou hvězdou byl ze všech rytířských řádů, které u nás působily, jediný ryze český. Založila ho Přemyslovna sv. Anežka Česká v roce 1233 se zaměřením na pomoc nemocným. Od roku 1244 užíval řád znaku, který v roce 1256 potvrdil papež Alexander IV. - v černém štítě červený osmihrotý kříž nad červenou šestihrotou hvězdou. Kapitula při chrámu sv. Víta na Pražském hradě byla založena spolu s pražským biskupstvím v roce 997 a užívá s ním shodného znaku, kterým je černý štít se zlatým břevnem.

Sdílej s přáteli:  Facebook      Twitter

Poloha

přidat text nebo poznámku

přidat fotografie