Přihlásit
Mobilní verze s GPS

Malé Kyšice (obec) [2773]



Do roku 1923 byly Malé Kyšice jednou z částí obce Horní Bezděkov. K osamostatnění obcí došlo výnosem ministerstva vnitra č. 73611 z 10. listopadu 1923, kdy vznikly tři samostatné obce – Horní Bezděkov, Dolní Bezděkov a Malé Kyšice. V letech 1986-90 byla obec jednou z částí města Unhoště. Na základě žádosti malokyšických občanů schválilo plenární zasedání Okresního národního výboru Kladno v červnu 1990 desintegraci obce Malé Kyšice s účinností od konání komunálních voleb (24. 11. 1990). Od té doby je obec opět samostatná.                                   V minulosti patřila převážná většina dnešního katastrálního území obce Malé Kyšice ke Křivoklátskému panství, jehož centrum bylo od nepaměti soustředěno na královský hrádek, později hrad, Křivoklát. Spolu s tím, jak hrad měnil majitele, měnily je lesy z blízkého i vzdálenějšího okolí. Starší dějiny obce jsou zahaleny tajemstvím, oporou jsou lidová vyprávění, předávaná z pokolení na pokolení. Když je porovnáme s archivními zápisy, dobereme se k následující rekonstrukci raných dějin obce. V době, kdy Křivoklátské panství bylo zastaveno (1658) Františku Adolfu Schwarzenberkovi, přihnala se (pravděpodobně v roce 1680) vichřice, jež zpustošila okolní bohaté a husté lesy. Lidé, přivedení ke zpracování kalamity, pocházeli ze Sýkořice a z Nezabudic. Po několika desetiletích byla pohroma primitivními prostředky zdolána, a to i za ztížených podmínek, kdy zporážené kmeny stromů často napadl kůrovec. Dřevorubci a uhlíři založili v okolí (dnes již zavezeného) rybníčku na pozdější malokyšické návsi osadu. Stálo zde několik malých chaloupek, postavených z otesaných kmenů, slepených hlínou, díry a spáry byly ucpávány mechem. A snad právě proto se v lidové mluvě Unhošťska dochovalo pro Malé Kyšice dodnes pojmenování „Kyšické Chaloupky“ nebo „Na Chaloupkách“. Dříví se pálilo v milířích, získané dřevěné uhlí bylo potřebné pro hutnictví a slévárenství. Vždyť pece na výrobu železa ve zdejším kraji známe již z dob Keltů. A tak pořád stavěli uhlíři dříví do pyramid, pohazovali je hlínou, zapalovali a znovu a znovu stoupal zvolna nad lesy těžký šedomodrý dým. Nad Vysokým vrchem se ustavičně objevovala kouřová clona a prostý lid ze vzdálenějšího okolí z toho usuzoval, že jde o doutnající sopku. Obdobné domněnky podporovali později i formani přijíždějící z těchto míst. Přírodní kalamita ve zdejších lesích byla zlikvidována a život „Na Chaloupkách“ běžel dál. Dřevorubci i uhlíři se zde usadili na stálo, dřevěné uhlí se pálilo dál, a to i v době (1775), kdy bylo mezi Buštěhradem a Rapicemi nalezeno černé uhlí. Právě konkurence kamenného uhlí, ba dokonce i koksu, později udělala tečku za uhlířským fortelem a za uhlířinou vůbec.


Sdílej s přáteli:  Facebook      Twitter


strana 1

Vložení nových fotografií přidat text nebo poznámku     Vložení nových fotografií přidat fotografie


Města, obce se stejným, nebo podobným názvem
Typ Název Vl. Zn. Okres
obec, osada Malé Kyšice (obec) Kladno



(c) 2003-2020 M.Kamler - KrasneCesko.cz   *  Kopírování obsahu a fotografií jen se souhlasem autorů!
Verze pro zařízení s GPS (mobily, tablety)