Býčí skála (jeskyně,krasy) [24653]

Chráněná krajinná oblast Moravský kras (více na )pokrývá nejcennější části Moravského krasu a byla vyhlášena v roce 1956. Celková výměra CHKO je 94 km². Je tvořena vápenci středního devonu až spodního karbonu táhnoucí se v severojižním směru mezi Sloupem a Brnem (více na ). Pro tento krajinný celek jsou tedy typické krasové plošiny se závrty, hluboké žleby s ponornými toky a množstvím jeskyní. Celkový počet registrovaných jeskyní v Moravském krasu přesahuje 1 600 jeskyní. Jsou zde pestře zastoupena i vzácná rostlinná a živočišná společenstva a mnohé jeskyně jsou důležitými archeologickými lokalitami.

Střední část Moravského krasu je odvodňována Jedovnickým a Křtinským potokem.

Nejvýznamnějším jeskynním systémem této oblasti je systém Rudické propadání - Býčí skála . Skála se vstupem do jeskyně Býčí skála leží v střední části CHKO Moravský kras severně od města Brna, v Josefovském údolí mezi městečky Adamov (více na ) a Křtiny.

Jeskyně Býčí skála je vzácná krajinná památka , která byla lidmi navštěvována postupně v paleolitu, neolitu, eneolitu, době bronzové, době železné - halštatské a laténské, době římské, době slovanské, obdobně i středověku a novověku. Tvůrci jednotlivých kultur zanechali postupně, a to zejmena v Předsíni jeskyně artefakty . Skála se vstupem do jeskyně Jeskyně Býčí skála leží v střední části CHKO Moravský kras severně od města Brna, v Josefovském údolí mezi městečky Adamov a Křtiny. Spolu s Rudickým propadáním (více na ) tvoří po Amatérské jeskyni (více na ) druhý nejdelší jeskynní systém v České republice o celkové délce přes 13 kilometrů.

Vstupní část jeskyně je známá od pradávna. Od roku 1876 konal v jeskyni vykopávky Jindřich Wankel, který zde objevil sídliště z doby paleolitu. Tyto objevy pak byly korunovány nálezem sochy bronzového býčka bratry Felklovými o dva roky později. V dalších letech pak učinil doktor Wankel nález Halštatského pohřbu, který ve své velkoleposti neměl u nás obdoby a který dodnes poutá pozornost. Na dně Předsíně bylo nalezeno více než 40 koster a množství předmětů z doby bronzové

V roce 1920 byl vyčerpán sifon na konci Staré Býčí skály a byla objevena Nová býčí skála s aktivním tokem Jedovnického potoka. Za druhé světové války vybudovali nacisté ve vstupních prostorách jeskyně podzemní továrnu, čímž došlo k jejich nenávratnému poškození. Po válce byly mezi Býčí skálou a výtoky Jedovnického potoka objeveny Sobolova (Barová) jeskyně a Májové jeskyně a dále v osmdesátých letech byly pomocí štol a potápěčů objeveny Prolomená a Proplavaná skála, části jeskyně směřující proti toku Jedovnického potoka směrem k Rudickému propadání. Do roku 1992 byl postupně prozkoumán každý metr Jedovnického potoka od Rudického propadání až k jeho vývěrům pod Býčí skálou.

Další jeskyně které se nacházejí nedaleko Býčí skály a Adamova: Jáchymka, Sobolova, Kostelík, Výpustek, Jestřábka, Drátenická, Vokounka a Nad Švýcárnou.

MUDr. Jindřich Wankel (1821-1897)

Proslavil se především prehistorickým a paleontologickým výzkumem Moravského krasu. „Otec prehistorie rakouské“ - tak ho 26. 6. 1888 nazval dánský učenec Japetus Steenstrup. Wankel přišel do Moravského krasu v roce 1847, v roce 1849 se usadil v Blansku (více na ) a celý svůj život zasvětil geologicko-geografickému výzkumu této oblasti, na jehož základě se také začal věnovat paleontologii, prehistorické archeologii a antropologii. Hned jeden z jeho prvních kroků měl obrovský význam. Zamezil totiž vylupování diluviálních kostí z jeskyň. Ty se totiž již po několik let dolovaly a dovážely do továrny na spodium rájeckého cukrovaru. Wankel poznal jejich paleontologickou cenu. Založil v roce 1850 v Blansku 1. kenozoické laboratorium na světě, v němž sestavil první kostru jeskynního medvěda a vystavil ji v rájeckém zámku. Kníže Salm ji později daroval do Vídně. Blansko se stalo cílem učenců celého světa. Wankel dokázal kolem sebe soustředit odborníky, kteří mu pomáhali při výzkumu i odkrývání Moravského krasu.

Sdílej s přáteli:  Facebook      Twitter

Poloha

přidat text nebo poznámku

přidat fotografie