Racková (obec) [23734]

Racková se nachází  v blízkosti krajského města Zlín (cca 8km) v lokalitě na výběžku terénní vlny, zvedající se nad rovinou Fryštacké brázdy v nadmořské výšce 230 m.

K  1. lednu 2012  má obec Racková 813 obyvatel. Katastrální výměra je 1118 ha.

Obec Racková leží  v údolí pod stejnojmenným lesem, 8 km jihovýchodně krajského města Zlína. Z Holešova je taktéž 8 km vzdálená. Obec Racková je poslední Hanáckou osadou. Sousední Dolní Ves patří etnograficky k Valašsku a Mladcová k Slovácku. Nářečí, kterým se v naší obci mluví je hanácké. Kroj, ještě do nedávna užívaný, pomalu mizí. V posledních letech se obnovuje tradice Hanáckého práva, které se koná jednou za deset let.

K Rackové patří samota Kučovanice, kde jsou v současné době dva obytné domy , samota Strhanec, kde jsou taktéž dva domy, které slouží v současné době k rekreaci. Samota Opršálka, s jedním domem je  v současné době obydlená správcem lesa. Nad osadou směrem k Žeranovicím byl Hrádek – bývalá tvrz a panské sídlo. Zpustla v třicetileté válce a zarostla lesem. Odtud prý vedla podzemní tajná chodba až na Lukov. Obec patří k Žeranovské farnosti.

Obec je zřizovatelem Základní a Mateřská školy v Rackové, příspěvkové organizace. Obec má svou administrativní budovu, ve které jsou kanceláře Obecního úřadu. Jsou v ní také prostory  sloužící občanům - ordinace dětského lékaře a kadeřnictví. V budově se nachází i hasičská zbrojnice a hasičská klubovna. V majetku obce je také kulturní dům. V jeho prostorách se nachází taneční sál, knihovna, poštovní  středisko a kuchyň, ve které je možné připravit občerstvení na oslavy a různé společenské a kulturní akce. 

Historie

Svědectví o osídlení krajiny pochází z období 6000 let před našim letopočtem. Jedná se o nálezy kamenných broušených nástrojů a keramiky.

Název obce Racková se poprvé objevuje v roce 1397 v úředním zápise. Tehdy bylo do zemských desek zaznamenáno její předání dosavadními vlastníky Petrem z Kravaře a Markvartem ze Šternberka lukovským bratrům Zdeňkovi a Ješkovi. Racková je v té době rozhodně o několik desetiletí starší. Vznikla bezpochyby ve velké vlně vnitřní kolonizace třináctého a první poloviny čtrnáctého století charakterizované názvem Lhota. Po ztrátách vzniklých v husitských válkách se Zdeňkovi vnuci dostali do finančních potíží a byli nuceni část majetku odprodat. Stalo se tak v roce 1437, kdy Rackovou koupil Ondřej z Myšlan. Na následujících 150 let se stává Racková samostatným statkem a středem menšího panství. Ondřej z Myšlan byl typickým příslušníkem rytířské šlechty, který se prosadil v husitských válkách. Až do roku 1520 patřila Racková rodině z Myšlan, kdy byla prodána Janu mladšímu ze Šternberka, který jí v roce 1528-29 prodal Kateřině z Opatova a jejim dětem. Apolonie, dcera Kateřiny z Opatova, v roce 1538 prodává Rackovou Václavu Obešlíkovi z Lipultovic. Přes jeho dceru pak v roce 1549 přechází Racková i s tvrzí rytíři Bohuslavu Kokorskému z Kokor.

V roce 1603 byla Racková prodána holešovským pánům, v té době dochází v Holešově ke změně vlastníků. V roce 1604 Žerotínové prodávají za 72 000 zlatých holešovské panství, do kterého patřila i Racková, Lobkovicům. Tvrz, stojící nad Rackovou, v té době již začínala ztrácet svůj význam a za třicetileté války zřejmě dosloužila. Holešovské panství, i s Rackovou od roku 1650 vlastnili Rottalové. V roce 1762 umírá František Antonín a jim vymřel rottalovský rod po meči. Majitelem panství se stal manžel, v té době už zemřelé, Rottalovy dcery Maximiliany František Násasdy, po kterém získává panství hrabě Erdody. Erdodyové pak panství vlastnili až do roku 1858, kdy panství prodali pánům z Vrbna.

V roce 1793 vznikla obec Franckovice, která byla založena parcelací dvora. Samostatná pozemková kniha byla pro Franckovice vedena od roku 1794. Franckovice a Racková jako samotné obce existovaly do roku 1949, kdy se spojily.

V roce 1945 byl v obci ustaven Místní národní výbor. Jednotné zemědělské družstvo bylo v obci založeno v roce 1949. V roce 1972 se integrovalo s JZD Gottwaldov. V roce 1994 družstvo končí svou činnost na farmě v Rackové.

Ve 20. a 30. letech začíná přesun obyvatelstva od zemědělství k průmyslů a pokračoval až do konce minulého století. Přesun obyvatelstva do průmyslu umožnila blízkost průmyslového Zlína.

Sdílej s přáteli:  Facebook      Twitter

Poloha

přidat text nebo poznámku

přidat fotografie