Bludov (obec) [20]

další pojmenování: [de] Blauda

Přidat akci

Aktuální místní akce:

Nebyla nalezena žádná aktuální místní akce. Pokud nějakou veřejnou akci pořádáte, můžete ji zdarma propagovat.

Založení vesnice Bludova můžeme na základě jejího názvu a dochovaných pramenů položit někdy na přelom 12. a 13.století. V tomto období se také poprvé setkáváme se jménem jejího údajného zakladatele markraběcího úředníka Bluda z Bludova. Příslušníci jeho rodu se nazývali Bludovici, měli ve svém erbu lva na třech hůrkách a patřili k nim také poslední majitelé Bludova, Žerotínové. Nedlouho po vzniku vsi byl pravděpodobně některým potomkem Bluda z Bludova vystavěn stejnojmenný hrad. Do období 13.století můžeme také položit vznik bludovské farnosti a původního kostela sv. Jiří, který byl v průběhu staletí několikrát přestavěn až do dnešní podoby z let 1837 - 1838. Ve 14. století získali Bludov moravská markrabata. Ve století patnáctém patřilo panství pánům z Kunštátu, z Vadštejna a konečně Tunklům z Brníčka. Za vlády Jiřího Tunkla z Brníčka byla v okolí Bludova vybudována soustava rybníků, zrušená v první polovině 19.století. Od Tunklů koupili Bludov roku 1496 Žerotínové. V 16. století pak měnil bludovský statek rychle majitele. Někdy po roce 1571 byla v obci při tzv. Dolním dvoře postavena renesanční tvrz. Poslednímu majiteli panství před Bílou horou, Janu staršímu Odkolek z Oujezdce, byl Bludov roku 1622 zkonfiskován a postoupen Lichtenštejnům - Kastelkornům. Lichtenštejnové nechali na místě tvrze vystavěn dvoukřídlý pozdně renesanční zámek, rozšířený do dnešní podoby a barokizovaný roku 1708. Kolem zámku vznikl zámecký park, který byl v 19.století významně obohacen o cizokrajné dřeviny. Roku 1710 se majiteli panství stali držitelé nedalekých Velkých Losin hrabata ze Žerotína, svobodní páni z Lilgenau. V držení rodu Žerotínů zůstalo panství, resp. velkostatek Bludov až do roku 1945. V roce 1934 v Bludově zemřel poslední moravský Žerotín - hrabě Karel Emanuel (1850 - 1934).

Bludov byl od svého vzniku poměrně velkou a ryze českou obcí. Původní osídlení se šířilo z horního konce (dnes památková zóna), kde byla jeho nejstarší část, směrem dolů podél potoka. V 16. století zde bylo již 75 usedlostí a počet obyvatel neustále stoupal. Roku 1834 tak měl Bludov 318 domů a 2070 obyvatel a v roce 1950 585 domů a 2485 obyvatel. Tento trend se nezastavil dodnes a tak má dnes Bludov již více jak 3000 obyvatel.

V 19.století byl Bludov centrem českého národního života na Šumpersku. Roku 1908 zde byla otevřena první česká měšťanská škola na šumperském okrese. Postupně se také Bludov měnil z obce zemědělské na zemědělsko-průmyslovou. V roce 1929 založil chromečský statkář Zdeněk Pospíšil zdejší léčebné lázně, které existují dodnes. Slibný rozvoj obce za první republiky přerušil Mnichov, kdy byla tato ryze česká obec připojena k říši a zejména 2.světová válka, která si vyžádala mnoho obětí z řad bludovských občanů.

Po osvobození 8.května 1945 nastalo krátké období svobody, ukončené únorovými událostmi roku 1948. Bludov se naštěstí ubránil centralizačním snahám o sloučení s městem Šumperkem. Události roku 1989 znamenaly zásadní změnu v životě obce spojenou s obnovou samosprávy obce, nápravou křivd minulosti včetně majetkových. Výrazně se zlepšilo životní prostředí díky plynofikaci. Opravy se dočkaly některé bludovské památky, dostavěna byla školní jídelna s tělocvičnou, opravena Sokolovna. Nově byl vybudován vodovod a opraveno mnoho komunikací.