Náchod (město) [1526]

Hospodářské, politické a kulturní středisko Jiráskova kraje v údolí řeky Metuje, město s přibližně 22 tisíci obyvateli.

Město vzniklo v polovině 13. století v podhradí raně gotického hradu rytíře Hrona na staré obchodní stezce v místě, kde přírodní terén vytvořil přirozenou zemskou bránu. Jí do města v době míru přinášeli rozkvět obchodníci a řemeslníci, v dobách válek pak zkázu a bídu cizí vojska. Během staletí se střídali majitelé panství, z nichž nejvýrazněji se podoby hradu i města zapsali Smiřičtí ze Smiřic, za nichž byl v 16. století hrad přestavěn na pohodlný renesanční zámek a město prožívalo svoji zlatou dobu. K barokní přestavbě zámku i města došlo v 17. století, kdy se Náchod dostal do majetku italského rodu Piccolomini. Převratné změny do života malého poddanského městečka přineslo 19. století - vznik samosprávy, nástup průmyslu a železnice, prudký vzrůst počtu obyvatelstva a stavební rozvoj, který pokračoval do století dvacátého a určil dnešní podobu středu města. Dnes je Náchod okresním městem s udržovanými historickými památkami i moderní výstavbou, městem s textilním, gumárenským a elektrotechnickým průmyslem, sítí obchodů a služeb i vlastním pivovarem. Návštěvníky láká náchodský zámek s proslulými gobelíny, obrazovou expozicí okresní galerie i výhledy na město a okolí, vojenský hřbitov z roku 1866 na konci zámecké aleje (Na hřbitově je pohřbeno více než 200 vojínů a důstojníků padlých v bitvě u Náchoda 27. 6. 1866. Vede tudy naučná stezka na bojiště u Vysokova, Dobenína a Václavic, kde tragédii rakouských vojsk připomíná mnoho mohyl, pomníků i prostých křížků.), na náměstí kostel sv. Vavřince (původně z roku 1310, dnešní podoba z roku 1658), barokní mariánský sloup (z roku 1695), sousoší Nejsvětější Trojice (z počátku 18. století), sousoší Kalvárie (z roku 1799), městský pranýř u staré radnice, secesní budova městského divadla s hotelem Beránek i expozice Historie Náchodska okresního muzea v opraveném měšťanském domě. V dlažbě Karlova náměstí je zasazena podkova, kterou podle pověsti ztratil kůň "Zimního krále" Friedricha Falckého při útěku z Čech. Pohostinství mu na náchodském zámku 14. 11. 1629 poskytla Markéta Salomena Smiřická, následujícího dne s králem opustila vlast. Pamětní desky na domech upomínají na mnoho významných rodáků - J. F. Hurdálek (1747 - 1833, biskup litoměřický), Antonín Strnad (1749 - 1799, astronom), František Weyr (1820 - 1889, matematik), Stanislav Souček (1870 - 1935, literární historik), Josef Nemasta (1893 - 1944, básník), Sláva Vorlová (1893 - 1977, hudební skladatelka), Oldřich Hlavsa (1909, knižní grafik a typograf), Vratislav Blažek (1925 - 1973, dramatik), Josef Škvorecký (1924, spisovatel a nakladatel).

Sdílej s přáteli:  Facebook      Twitter

Poloha

přidat text nebo poznámku

přidat fotografie