V roce 1384 se za držitele vsi Obříství rytíře Jana z Obříství poprvé v písemnostech připomíná zdejší kostel. Jistě je však mnohem starší.
Kostel byl postavený původně ve slohu románském, v polovině 15. století, kdy byli držiteli panství Lobkowiczové, byl přestavěn ve slohu gotickém. Jeho gotické zdivo bylo pak renesančně přebudováno v polovině 16. století, např. jižní předsíň, a k dalším úpravám došlo v 17. a 18. století. Cibulovitou barokní báň dostala věž asi koncem 17. století. Kostel tedy prošel snad všemi stavebními slohy.
Roku 1716 zdědil panství hrabě Karel Josef Trauttmansdorff, za jehož přispění a přispění jeho ženy Marie Josefy z Lodronu, byl postaven ve farním kostele hlavní oltář s obrazem sv. Jana Křtitele. Kvůli panské oratoři byl kostel v první čtvrtině 19. století spojen se zámeckou budovou a stal se tak zámeckým kostelem.
Kostel je jednolodní, obdélníkový, s trojbokým závěrem, s obdélníkovou předsíní při jižné straně a obdélníkovou sakristií a chodbou při straně severní. Při západním štítě se vypíná osmiboká věžička polokruhovitě ukončenými okny a s cibulovou bání.
Vnitřek lodi je plochostropý, zařízení kostela je převážně barokní a dominuje mu hlavní oltář se sochařskou výzdobou a obrazem sv. Jana Křtitele. Hlavní oltář s obrazem je čistá barokní práce, pochází z roku 1729. Nesprávně se připisuje někdy malíři Josefu Berglerovi, ale co lze bezpečně zjistit podle farní knihy, opravoval oltářní obraz v roce 1833 známý malíř Jan Gruss z Prahy. Po stranách hlavního obrazu jsou dvě krásně řezané barokní sochy sv. Petra a Pavla, dále pak rovněž barokní sochy sv. Josefa a sv. Jana Nepomuckého.
V sakristii je náhrobník z roku 1581, nalezneme tu i obrazy ze 17. století, rokokové varhany a vchody do tří podzemních krypt, z toho Kollerovská je přístupná zvenčí. Před kostelem stojí dřevěná renesanční zvonice ze 16. století.
Ani tento kostel , stejně jako desítky dalších v naší zemi, nebyl ušetřen vloupání, k nimž opakovaně došlo v říjnu 1998. Zloději si odnesli celkem šest sošek andělů, dvě hlavičky dalších andělů, pozlacený kalich s miskou a další cenné předmětu v hodnotě 190 000 Kč. Proto již jsou dnes všechny cennější věci uschovány v depozitáři.
Staré náhrobky na hřbitově kolem kostela se nezachovaly. Po první světové válce byl před zvonicí zbudován pozoruhodný symbolický hřbitůvek padlých, na němž má každý obřístevský nebo z nejbližšího okolí ve válce padlý voják svůj kámen se svým vlastním jménem.
Ve zdejším kostele se v r. 1860 podruhé oženil skladatel skladatel Bedřich Smetana.