Kostel hrál v dějinách Mešna, tak jako jinde v historii vesnic, významnou úlohu. Jak se můžeme dozvědět z publikace „Město Rokycany a okres“ z r. 1938 název Mešno pochází pravděpodobně od slova „mše“. (Píše se též v kronice mešenské) Mše se sloužily ve starém kostelíku, který vydržovali okolní vladykové pro své usedlíky. Záznamy o něm se vyskytují již v r. 1352.
Patronátní právo v těch letech vykonával Bohuslav ze Švamberka a kostel náležel k děkanátu rokycanskému. Další patroni v r. 1395 byli bratři Jaroslav a Sezan z Hamberka, jejichž tvrz stála na skále v lese Mlází. Dále pak Bušek z Kornatic (nynější Kornatice). Roku 1422 opět Jan a Zbyněk z Hamberka. Po jejich smrti je v tomto úřadě pan Čičovec z Čičova.
Za husitských válek byl kostel bez kněze a patřil i s osadou k rožmitálské farnosti. Do poloviny 14. století patřilo Mešno pánům z Hamberka, pak byl jeho majitelem Kryštof z Ranpova. Ten část prodal Karlu Kokařovi ze Štáhlav.
Od roku 1550 náleželo k panství mirošovskému a bylo v držení rytířů z Gryspeku. Za času konfiskací r. 1623 bylo tzv. „Mirošovské zboží“ zabaveno a prodáno Adamu Vratislavu z Mitrovic, spojeno tak se spálenopoříčskou farností. Roku 1694 syn Adama, Vratislav z Mitrovic se přístavbou mirošovského zámku zadlužil a prodal ho. Mešno si však podržel, při zboží spálenopoříčském. Od toho rodu, přešlo pak v majetek Metropolitní kapituly u Svatého Víta v Praze.
Kostel stál v Mešně od 13. století, ale fara jen v podobě dřevěného stavení. Pro potřeby poříčských farářů, teprve r. 1710 byla postavena fara nová. Roku 1734 nově postaven kostel. (Z pamětí děkanského archivu ve Spáleném Poříčí). S novou farou a kostelem bylo z poříčské farnosti odloučeno Mešno, Kakejcov, Kornatice, Nevid, Příkosice a část Lipnice.
Kostel byl postaven v gotickém slohu, až četnými přestavbami doznal podoby, v které roku 1898 vyhořel. Na jeho místě byl postaven kostel nový. Na stavbu byly použity bílé cihly. Položení základního kamene se datuje na září 1901. Stavba kostela byla dokončena a vysvěcena 9. 11. 1902 pražském arcibiskupem. Kostel je vystavěn v novogotickém slohu s krásnými vitrážovými okny. Vlevo od oltáře je zobrazen Karel IV., vpravo pak jedna z jeho manželek. Kostel má krásný kazetový strop. Na prvních lavicích je znak pražské kapituly. Jeho stavba je ojedinělá, určitě i proto, že byl v jejím držení.
Věžní hodiny, původní od firmy Halcknecht z r. 1902 se musely natahovat ručně. V r. 1989 byly neodborně předělány na elektrický pohon. Po nějaké době, kdy byly velmi poruchové, přestaly fungovat úplně. Byla uspořádána sbírka na zakoupení nových elektrických věžních hodin od firmy Moulis. Nové hodiny začaly odbíjet 23. 12. 1999 v 15.15 hodin.