Kostel sv. Petra a Pavla - Dolní Chvatliny (kostel) [11068]

V roce 1913 věnovala paní Marie Benešová z Horních Chvatlin kostelu obrazy křížové cesty. Dne 9. ledna 1914 vyhořely celé hoštické stodoly s nevymláceným obilím a jetelem. V době válečné, dne 30. prosince 1916, vzaly z věže kostela 2 zvony, které přímo na věži rozbíjeli kladivy. Jejich váha byla 745 kg.
Dne 14. září zemřel na cukrovku první chvatlinský farář dp. Antonín Tomášek ve věku 51 let a je pohřben na hřbitově v Dolních Chvatlinách.
Dne 10. února 1918 byly odebrány cínové píšťaly z varhan a musely býti odvezeny na dráhu.
Na uvolněnou faru bylo 13 zájemců a druhým knězem se stal dp. Josef Prskavec, dříve farář v Konojedech. Byl ve Chvatlinách od roku 1917 do roku 1940, kdy pro sešlost věkem a 80 let, při churavosti se odstěhoval do Lipce u Týna nad Vltavou, farnost Žiželice, kde téhož roku u přátel dne 7. listopadu 1940 zemřel. Byl knězem lidumilem, zůstala po něm památka nově koupených zvonů, socha svatého Jana Nepomuckého, mešní roucha a obnova obrazu svatého Petra a Pavla.

V roce 1918 na vánoce byly pořízeny jednoduché jesličky, které dodala firma P. Bušek a synové v Sychrově. Celkem za 360 K. Větší obnos na sbírku darovala paní Antonie Toulcová z Mančic 200 K, Anna Křížová bývalá hospodyně dp. Tomáška 100 K a 1m hedvábí dala A. Legrová, choť starosty z Mančic.

Dne 4. srpna 1921, dle záznamu ve farní kronice v 6 hodin ráno, hořelo ve stodole Josefa Žerta obilí J. Hudce, které tam měl uskladněno.
V roce 1923 až 1924 byla opravena střecha kostela plechem. Také oltář, věčné světlo, okna a dlažbu v kostele opravil místní kovář Jaroslav Hejduk. Od téhož roku se stal varhaníkem s ročním platem 300 Kčs a šlapač 50 Kčs. V roce 1926 byla provedena oprava varhan, byly dodány dříve odebrané píšťaly Augustinem Paštikou z Čeština za 1.000 Kčs. Rok 1928 byl dle zápisů farní kroniky provázen tragickými požáry. Dne 10. ledna vyhořely panské stodoly v Dolních Chvatlinách, právě v den, kdy měl hrabě Leopold ze Šternberka ve Vídni svatbu. Dále 1. června vyhořela Krupková stodola v Horních Chvatlinách a vedle hospodářství Aloise Šedivého. Rovněž hořelo o posvícení u Ladýřů.
Dne 26. května 1931 byly prostřednictvím Pelhřimovského chrámového družstva pořízeny 2 zvony od firmy Maroušek v Brně s celkovou cenou 19.588 Kčs, což na zakoupení věnoval dp. Prskavec. Rovněž byla provedena oprava fary a kostela za 33.000 Kčs ze jmění kostelního. Byl proveden štuk, věž znovu pobita plechem a natřena okna.
V roce 1932 před generální visitací koupil dp. Prskavec pro kostel sochu ze dřeva řezanou svatého Jana Nepomuckého za 2.900 Kčs od firmy Bohumil Bek, řezbář a sochař z Kutné Hory.

Roku 1936 se pořídila na hřbitově studna a koupena pumpa od firmy Sigmund Olomouc za 1.572 Kčs a zakoupeno ze hřbitovního fondu. Na vykopání studny, skruže a jiné vydání bylo mezi osadníky vybráno 1.613 Kčs.

V dubnu v roce 1937 byl dvůr hraběte Šternberka v Dolních Chvatlinách prodán za 1 .250.000 Kčs panu Miškovskému z Lošan s výměrou 140 korců.
Od 1. listopadu 1938 ustanoven administrátorem dp. František Petrák a to až do února 1941. Dále bylo v roce 1941 konsistoří povoleno vzít i na faru nájemníka pana Moravce, učitele ve výslužbě z Vavřinče.
Od 1. dubna 1943 se přistěhoval na faru František Matoušek, bývalý farář ve Václavicích u Benešova, odtud byl němci vystěhován. V říjnu 1946 odešel na léčení do Prahy, kde zemřel.

Dekretem z 10. února 1947, byl ustanoven administrátorem Karel Jelínek z Lošan a toho vystřídal Josef Sychra, který bydlel na faře a 28. října 1953 v Protivanově zemřel. Od roku 1950 je administrátorem dp. Jaroslav Holub z Malotic. V roce 1953 jezdí do Chvatlin dp. Jaroslav Ptáček ze Svojšic. Byla poškozena větrem kopule kostela a pro nedostatek plechu opravena lepenkou, která vydržela jen 10 let.
Od srpna 1955 administruje dp. Václav Kratochvíl ze Zásmuk.
Dne 15. září 1966 nastupuje dp. Václav Nekolný ze Zásmuk a je administrátorem dodnes.
V roce 1967 byl stav kopule kostela ve velmi špatném stavu a mohla by se zřítit do kostela, protože tam zatékalo. Byl na ní starý plech a lepenka Ruberoid, z let padesátých. Byla proto opravena tak zvaná lucerna a kopule pobita novým pozinkovaným plechem a natřena. Práce prováděl komunální podnik ze Zásmuk, s přidaným tesařem brigádníkem od dp. Nekolného, který i dohlížel na kvalitu práce. Bylo prostavěno 97.784 Kčs. Při opravě kopule pod lucernou se našly vložené listiny se záznamy z dávných let.

Z knihy Jaroslava Hejduka – Náš domov Chvatliny a okolí

< zpět | strana 3 |     přidat fotografie