[141] 18.7.2011: Požáry při žňových pracích
Požáry při žňových pracích
Na polích právě začíná žňová sezóna a tato skutečnost se již odrazila ve statistikách výjezů HZS Olomouckého kraje. V této souvislosti bych ráda upozornila zemědělce a veřejnost, kteří se pohybují na polích nebo v jejich blízkosti, na některá možná rizika, která se žňěmi a prací na polích bezprostředně souvisejí.
Každoročně dochází v průběhu léta ke vzniku požárů při provádění žňových prací, které mají celou řadu příčin. Mezi nejčastější příčiny vzniku požáru patří nedbalostní jednání, neboť některé stroje a zařízení, které vyjíždějí do polí, neodpovídají požadovaným technickým předpisům. Především u traktorů a mechanizačních prostředků používaných při sklizni a uskladňování je zapotřebí, aby měly výfuky opatřeny účinným lapačem jisker, neboť při teplém a suchém počasí stačí pro vznik požáru skutečně velmi málo (v těchto podmínkách je jiskra dostatečným iniciačním zdrojem). Oheň se v suchém strništi a ve skladových objektech velmi rychlé šíří a jeho lokalizace nebývá pro zasahující jednotky vždy snadnou záležitostí.
Další požáry vznikají při práci sklízecích strojů přímo na poli, kdy může dojít k technické závadě (na samotném stroji nebo na elektroinstalaci) nebo při sklizni vlhkého porostu k jeho postupnému zachycení a navíjení na hydraulická zařízení stroje a pak vzájemným třením dojde ke vzniku požáru.
Velké riziko také představují odhozené nedopalky cigaret, a to jak přímo na polích, tak i ve skladech slámy nebo uskladněného obilí.
Riziko vzniku požáru může snížit i přednostní sklizeň obilí v blízkosti železničních tratí a veřejných komunikací.
Mechanizační prostředky je nutné vybavit provozuschopnými hasícími přístroji.
Mít vždy připravenou zásobu vody v cisterně, případně traktor s pluhem k oborání ohniska požáru.
Rovněž vybavení spojovacími prostředky, např. mobilním telefonem, může značně zkrátit čas potřebný k přivolání jednotek požární ochrany.
Materiály náchylné k samovznícení neskladujte vlhké – nedosušené. Dbejte na to, aby materiál nebyl hromaděn do objemu, kdy dochází k akumulaci tepla. Pamatujte, že předpokladem pro vznik samovznícení rostlinných materiálů je dostatečná vlhkost a akumulace tepla. Z rozboru konkrétních případů vyplývá, že pravděpodobný minimální objem sena a slámy, ve kterém již může k samovznícení běžně dojít je asi 35 m³ (hromada 4 x 3 x 3 metry).
Nezapomeňte, že v krytých, tepelně izolovaných prostorách (půdy…) může být objem materiálu i podstatně nižší a samovznícení nelze vyloučit.
Neskladujte společně materiály různé vlhkosti a druhu. Samovznícení napomáhá nerovnoměrné naskladnění s různým obsahem vlhkosti, nebo různých jakostí.
Sledujte stav nově nahromaděných rostlinných materiálů. V případě podezření na samovznícení, materiál přeskládejte a dosušte. Příznaky samovznícení např. sena jsou zejména vzrůst teploty, zápach po praženém materiálu, nakyslý pach atd. Do skladovacího prostoru nevstupujte s otevřeným ohněm.
Pokud se Vám přece jen situace vymkne kontrole, volejte hasiče na známých telefonních číslech 150 nebo 112.
Autor: Vladimíra Hacsiková, tisková mluvčí HZS Olomouckého kraje
Související články:
Video:
Váš názor/komentář:
Názory a komentáře čtenářů:
