Sylva Lacinová – Jílková se narodila 6. 3. 1923 v Brně . V letech 1936-42 absolvovala Reálné gymnázium v Brně. V roce 1942 následovaly večerní kurzy kreslení a modelování na Škole uměleckých řemesel v Brně . Současně soukromě studuje u sochaře Františka Hořavy , u řezbáře a restaurátora Heřmana Kotrby pak v letech 1942-3 a poté v letech 1943-4 u Vincence Makovského na Škole umění ve Zlíně. V letech 1945 - 1950 absolvovala Akademii výtvarných umění v Praze, obor sochařství u prof. Karla Pokorného . Roku 1948 se vdala za JUDr. Jana Jílka (1917–1984). V letech 1950 - 51 pracuje v ateliéru Vincence Makovského v Brně. Pracovala jako svobodná sochařka. V roce 1955 ji byla udělena cena Osvobození města Brna, 1965 Krajská cena Antonína Procházky . V roce 1969 byla vyloučena ze Svazu českých výtvarných umělců a na 15 let měla zakázány samostatné výstavy. Od roku 1983 do roku 1990 měla uspořádáno 6 samostatných výstav (Brno,Hodonín, Jihlava, Trenčín, Brno, Praha). V roce 1997 jí byla předána Cena města Brna za celoživotní práci.
Během 46 let svého působení většinou na Moravě vytvořila 107 sochařských realizací, z toho 63 exteriérových děl pro architekturu a veřejná prostranství a 44 plastik do veřejných interiérů . Do galerií a muzeí bylo zakoupeno 32 komorních plastik ze dřeva, cínu a bronzu. Náměty jejich děl - víra - láska - naděje - radost - manželství - rodina - plodnost - pokorné hledání - andělé - svatí, tedy totéž, co zvěstuje světu evangelium.
Sylva Lacinová-Jílková je dnes nejznámější žijící česká sochařka , prožívá úděl umělkyně, jejíž sláva jakoby přerůstala ji samotnou. Její monumentální díla jsou umístěna v interiérech i exteriérech naší vlasti, jakož i v cizině. Mnoho z lidí kolem nich chodí a třebaže možná ani nevědí kdo je vytvořil , těší se z jejich přítomnosti .
Výběr z díla :