Vyhledávání lokalit (cílů)
Hledat v encyklopedii: , číslo pojmu:



Josef Alois Břenek (sochař)

Josef Alois Břenek

04. března 1820 v Hranicích , 27. dubna 1878 v Předklášteří

Josef Alois Břenek , sochař , řezbář a restaurátor , se narodil 04. března 1820 v Hranicích v okrese Přerov jako syn soukeníka . Zálibu v sochařství měl Břenek už od mládí . V roce 1837 nastoupil do učení, k brněnskému sochaři Edelemu, kde zůstal až do roku 1842 . Z dílny Edeleho přešel Josef Břenek do Vídně, kde studoval na akademii jako soukromý žák u prof. Bauera . Ve Vídni pobýval něco přes rok . Od 20.října 1843 bydlel již v Brně, kde mu bylo povoleno provozovat umění sochařské a kde též působil . Jeho práce tvořily přechod mezi klasicismem a měšťanským realismem a historismem na Moravě . Náměty si často vybíral z rakouských a českých dějin .

V roce 1844 se oženil s dcerou brněnského měšťana obuvnického, mistra Jakuba Willmayera . Dne 23.října 1848 se narodil syn Antonín ( + 18.11.1908 ) , který později nastoupil dráhu svého otce . Josef Břenek realizoval řadu církevních a profánních zakázek na moravském venkově. V Brně tvořil sochy zapojené do architektury. Historizující slohová orientace organicky začleňovala sochy do architektonického prostředí venkova či nové výstavby městské. Řadu prací vytvořil Josef Břenek během svého působení na Tišnovsku . V posledních letech svého života, od roku 1872 až do své smrti, žil stárnoucí mistr v Předklášteří v budově proboštství v areálu kláštera Porta Coeli . Zemřel 27. dubna 1878 v Předklášteří v 58 letech a je pochován na hřbitově v Předklášteří . Na hřbitově při průčelí kostela Nejsvětější Trojice je umístěn památkově chráněný náhrobek Josefa Břenka z roku 1878. Je zde pochován akademický sochař Josef Alois Břenek a jeho syn Josef Břenek , c. k. četař , který padl za vlast jako příslušník 8. pěšího regimentu v bitvě u Doboje 5.9.1878 .

Ottův slovník naučný hovoří s chybou o sochaři Břenkovi :

Břeněk Jan, řezbář český (* 4. bř. 1820 v Hranicích na Moravě). R. 1837 vstoupil do učení k brněnskému řezbáři; potom vzdělával se ve Vídni, zvl. na cís. akademii výtvarných umění. R. 1844 usadil se trvale v Brně a založil vlastní dílnu, z níž vyšlo mnoho cenných prací. Zmínky zasluhují gotické oltáře v kostele v Hlinsku a v Komárově, oltáře nad rodinnou kryptou hrabat Mitrovských v Rožince a Guldenfurtě, poprsí arciknížeteFerdinanda d'Este, sochy a okrasy na některých soukromých domech brněnských, ústavu slepcův a jiné, pak mnoho soch roztroušených po moravských kostelích. B. provedl také rekonstrukci velehradského chrámu.

Výčet některých děl Josefa Břenka :

K nejstarším patří štukové sochy "Boží hrob" z let 1844-1847 v kostele v Lomnici . Zde též restauroval v roce 1852 "Morový sloup". Pro Lomnici ve stejný rok vytvořil také tradičně pojatou sochu svatého Jana Nepomuckého na pohledově důležitém bodu při silnici na Řepku. Na průčelí bývalého vrchnostenského pivovaru v Lomnici je v nice osazena socha " sv.Gambrinus ", jedno z nejvýznamnějších děl předního moravského sochaře Josefa Břenka .

Čtyři monumentální karyatidy na portiku budovy někdejšího německého gymnasia z let 1860 - 1862 , nynější Hudební fakulta Janáčkovy akademie múzických umění v Brně , jsou alegoriemi klasických studií , jsou parafrází Erechtheionu na aténské Akropoli a ztvárnil je sochař Josef Břenek.

Ve výklencích na průčelí klášterního chrámu sv. Petra a Pavla v Rajhradě stojí sochy benediktinských světců sv. biskupa Vojtěcha a sv. poustevníka Vintíře (Günthera). Sochy zhotovil v polovině 19. století brněnský sochař Josef Břenek.

Jeho největším dílem je pískovcový sloup Panny Marie na dolním konci náměstí v Tišnově , postavený v roce 1863 k tisícímu výročí příchodu sv.Cyrila a sv. Metoděje na Moravu , což dokládá i nápis na jižní straně "TISÍCTÝ ROK ÚVODU ZÁKONA KŘESŤANSKÉHO NA CELÉ KRAJINĚ MORAVSKÉ A ČESKÉ". Na podstavci mariánského sloupu jsou čtyři sochy světců - sv. Cyrila, sv. Metoděje, sv. Floriána a sv. Václava. Sloup, který vybíhá z podstavce, je ukončen kompositní hlavicí se sochou Immaculaty.

Po obnovení kláštera Potra Coeli v roce 1861 byly pod patronátem vídeňské centrální komise ihned zahájeny opravy všech budov , na nichž se od roku 1872 významně podílel sochař Josef Břenek . Opravoval poškozené renesanční figury z roku asi kolem roku 1535 na portálu klášterního kostela v areálu kláštera . Některým z nich byly v 19. století doplněny nové obličejové masky (pravděpodobně se i zde jedná o dílo Josefa Břenka)

Sv. Anna (1872) na Masarykově náměstí , Hranice Sv. Anna poučuje malou Pannu Marii, ukazuje jí ve svitku . Nástavec s textem. Nápisy: Na čelní straně nástavce: SANCTA / ANNA / AVIA / REDEMTORIS / ORA / PRONOBIS! ( Svatá Anno, babičko Vykupitele, oroduj za nás! ) na zadní straně nástavce: Erecta / sumptibus conjugum / FRANCISCI NOVAK / ejus uxuris / ANNAE et CYRILLI JTZELY / 1871 ( Vztyčeno nákladem manželů Františka Nováka, jeho manželky Anny a Cyrila Itzeli-ových 1871) na patce sochy zleva signatura: Fec. Josef Břenek 1872 (dnes skoro nečitelné). Autor: Josef Břenek (1820–1878), brněnský sochař původem z Hranic. Historie: 6. června 1872 posvětil sochu Bedřich lantkrabě z Fürstenbergu, arcibiskup olomoucký, který byl v Hranicích právě na generální vizitaci. Památkově chráněno: číslo rejstříku ÚSKP 15751/8-425 .

Plastiku žehnajícího Krista na východním průčelí proboštsví v areálu kláštera Porta Coeli vytvořil Josef Břenek , který zde v letech 1872 - 1878 bydlel .

Oválný reliéf Nejsvětější Srdce Páně na farní budově na Ondřejově ul. č. p. 1062 je dílem Josefa Břenka ze sedmdesátých let 19. století.

Od Josefa Břenka je reliéf Panny Marie na zdi hospodářské budovy v zahradě za proboštstvím.

Socha ukřižovaného Krista na hlavním oltáři kostela Povýšení svatého Kříže v Doubravníku je umělecké dílo sochaře Josefa Břenka .

Tympanon portálu hrobky Mitrovských v Doubravníku vytvořil sochař Josef Břenek.


Upravil: pilgrim
Datum: 2009-12-05 19:47:34



Poznámky, komentáře , fotky a doplňující údaje k pojmu:

Vložení doplňujících údajů



(c) 2003-2018 M.Kamler - KrásnéČesko.cz   *  Kopírování obsahu a fotografií jen se souhlasem autorů!   *  Mobilní verze