MUDr. Alfons Sovadina

29. září 1882 Přílepy u Holešova , 12. dubna 1964

Alfons Sovadina se narodil se v Přílepech u Holešova, jako nejmladší z 16 dětí. Nadaný hoch by měl pokračovat ve studiu, jak doporučovali učitelé, bohužel, nebylo v možnostech rodičů, unést náklady studia. Posléze se naskytla možnost využít vojenského stipendia c. a k. rakousko-uherské armády. Tak mohl mladý Alfons pokračovat ve studiu. Po maturitě na brněnském klasickém gymnasiu se zapsal na Lékařskou fakultu University Karlovy v Praze ke studiu mediciny. Studia dokončil v roce 1910 a byl promován doktorem veškerého lékařství. Nastoupil jako vojenský stipendista do úvazku c. a k. rakousko-uherské armády. První dva roky po promoci byl sekundárním lékařem na chirurgickém oddělení posádkové nemocnice ve Vídni. Další dva roky pak lékařem a současně lektorem pro zdravovědu na dělostřelecké škole v Traiskirchen u Vídně. Po vypuknutí první světové války byl 9 měsíců velitelem mobilní nemocnice a na to až do roku 1917, lékařem u různých polních formací na italské frontě. Pak byl převelen jako šéflékař telegrafního pluku do St. Hypolit, kde současně zastával lékařskou službu v civilním sektoru u okresní nemocenské pokladny a to až do října 1918. Potom sloužil jako vojenský lékař na Ostravsku a na Slovensku. Od října 1919 působil v záložní nemocnici Červeného kříže v Praze-Karlíně.

V březnu 1921 byl na základě konkurzu ustanoven brněnskou městskou radou vedoucím lékařem v Chorobinci města Brna dislokovaném v bývalém vystěhovaleckém táboře ve Svatobořicích u Kyjova. Proto se Dr. Sovadina, plně zapojil do úsilí o vybudování nového moderního ústavu v městě Brně . Stal se členem komise pro výstavbu Sociálních ústavů města Brna. Stavba nového chorobince se uskutečnila v Bohunicích na Jihlavské ulici. Dr. Sovadina byl od počátku výstavby v úzkém kontaktu s architektem Ing arch. Oskarem Pořískou , na projektu se podílel po odborné lékařské stránce , zpracováním návrhu struktury, uspořádání a vybavení ústavu . Velkorysý projekt tohoto zdravotnického zařízení se stal cílem mnoha exkurzí odborníků . Také druhý prezident ČSR, Dr. Edvard Beneš, záhy po své inauguraci tam při návštěvě Brna zavítal.O prozíravosti jeho tvůrců svědčí skutečnost, že ještě v současné době, tedy i po 70 letech, slouží svému účelu.

Další slibný rozvoj ústavu však byl nečekaně přerušen po okupaci ČSR v březnu 1939. Dr. Sovadina byl předčasně penzionován . Podařilo se mu zakoupit starší rodinný dům v nedalekých Ostopovicích. Tam na podzim téhož roku začal soukromou lékařskou praxi. Jeho specificky vyhraněný přístup k pacientům, vedení záznamů o průběhu léčení, dlouhodobé sledování vybraných případů a bohaté profesní zkušenosti mu zajistily věhlas úspěšného lékaře. Jeho ordinace byla vyhledávána občany ze širokého okolí.

V době nástupu totalitního režimu mu byla znemožněna soukromá lékařská praxe, byl neustále sledován a celá rodina byla persekvována Přesto se snažil pomáhat jiným spoluobčanům, kteří byli stejně nebo i mnohem více postiženi. V roce 1951 vážně onemocněl a byl na dlouhou dobu upoután na lůžko. Přes všechny obtíže, které se podařilo překonat jen díky obětavosti jeho manželky Drahomíry, vrátil se po vyléčení alespoň k lékařské poradenské činnosti. Jeho smysl pro čestné jednání, jeho osobní mravní vlastnosti a vynikající odborná způsobilost, laskavý a srdečný přístup k pacientům a lidem vůbec, mu zajistil mnoho přátel a obdivovatelů.

Zemřel 12. dubna 1964.