Vyhledávání lokalit (cílů)
Hledat v encyklopedii: , číslo pojmu:



Bjørnstjerne Martinius Bjørnson (spisovatel)



Bjørnstjerne Martinius Bjørnson

8. prosince 1832 ve Kvikne – 26. dubna 1910 v Paříži

Bjørnstjerne Martinius (Martinius podle Martina Luthera) Bjørnson byl norský kriticko-realistický prozaik, dramatik, básník a publicista, nositel Nobelovy ceny za literaturu z roku 1903.

Narodil se roku 1832 v Kvikne , které leží na na sever od Tynsetu, v dnešní norské provincii Hedmark, kde byl jeho otec Peder Bjørnson, knězem. V roce 1838, 11. dubna, když bylo Bjørnsonovi pět let, se přestěhovali na faru v Nesset v Romsdalu, kde zůstali až do Bjørnsonových 14-ti let. Bjørnstjerne se jmenoval původně Bjørnstjern, když se ale přestěhovali do Nessetu, jeho otec mu provedl nepatrnou změnu v křestním jménu. Po pěti letech na střední škole v Molde, což bylo nejbližší město, byl 17-letý Bjørnson poslán do Heltbergovy školy v Christianii , dnešním Oslo . Tam byl jako každý student z venkova připravován na maturitu. Do třídy chodil např. s Jonasem Liem, Henrikem Ibsenem či Aasmundem Olavsonem Vinjem. Studoval dále v Kristianii na universitě. Vysokoškolských plánů se však vzdal a věnoval se žurnalistice a divadelní kritice. Jako čtyřiadvacetiletý začal vydávat vlastní kulturní časopis. V té době už měl za sebou jak své první drama, s námětem ze staroseverských ság "Mezi bitvami", tak řadu básní. V roce 1857 převzal jako dramaturg a režisér Národní scénu v Bergenu . Současně vydal několik svých "Selských povídek", souborně vydané roku 1873 , příběhů ze života norských venkovanů. Povídky jej ihned proslavily a staly se prvním opravdovým vítězstvím norské literatury nejen v ostatní Skandinávii, ale i v mnoha dalších evropských zemích. Hloubkou citu, psychologickou pravděpodobností a jazykem plným poezie a elementární síly liší ode všeho, co bylo doposud v norské literatuře vytvořeno. V Selských povídkách je možné najít i mnoho Bjørnsonových lyrických básní , z nichž mnohé zlidověly.

Bjornson však nezanedbával ani svou tvorbu dramatickou a básnickou. Za pobytu v Římě napsal jednoaktovku "Král Sverre" (1861) a trojdílné drama "Sigurd Slembe" (1862), obé opět s náměty z historie, a roku 1864 tragédii "Marie Stuartovna ve Skotsku". Mladý autor se záhy octl ve víru bouřlivého společenského a kulturního dění v Norsku, od roku 1865 vedl jako umělecký ředitel Kristianské divadlo a sám se horlivě účastnil veřejných debat a polemik.

V 70. letech 19. století nastal v Bjørnsonově tvorbě zásadní obrat. Podle hesla, že literatura jen potud žije, pokud problémy řeší", se Bjørnson začal věnovat aktuálním společenským problémům, které řešil ve svých divadelních hrách. Je tak společně s Henrikem Ibsenem považován za zakladatele norského národního dramatu. Ve své tvorbě byl kritický k morálce měšťanské společnosti a zdůrazňoval mravní odpovědnost jedince. Stal se mezinárodně uznávanou osobností kulturního a veřejného života. Zasazoval se o rozbití švédsko-norské unie , liberalismus a kulturní i státní samostatnost a nezávislost Norska . Jeho báseň Ano, milujeme tuto zemi z roku 1870 se stala norskou státní hymnou . Hudbu k této básni zkomponoval norský skladatel Rikard Nordraak . Několikerý dlouhodobý pobyt v cizině vyvolal u něho nepochybně i zvýšený zájem o společenské dění v ostatních evropských zemích a stal se mluvčím malých utlačovaných národů (Ukrajinců, Rumunů, Čechů a především Slováků).

Roku 1903 mu byla udělena Nobelova cena za literaturu - jako projev uznání za jeho ušlechtilou, velkolepou a mnohostrannou literární tvorbu, která se vždycky vyznačovala jak svěžestí inspirace, tak vzácnou čistotou ducha - citace z odůvodnění Švédské akademie . Bjørnson byl prvním Seveřanem, kterému byla udělena Nobelova cena za literaturu. V druhé polovině 19. století se velkou měrou zasloužil o rozvoj norské literatury a norského divadla. Jako plamenný řečník a společenský debatér se horlivě zabýval společenskými problémy. Jeho dílo ve většině případů už není pro dnešního čtenáře tak přitažlivé jako v 19. století, ale jeho jsou selské povídky jedinečné a nebývalým způsobem vtahují čtenáře na norský venkov 19. století. A věřte mi, to je strhující zážitek.

Bjørnstjerne Bjørnson zemřel 26. dubna roku 1910 v Paříži.


Upravil: Kamler
Datum: 2011-11-25 07:56:32



Poznámky, komentáře , fotky a doplňující údaje k pojmu:

Vložení doplňujících údajů



(c) 2003-2018 M.Kamler - KrásnéČesko.cz   *  Kopírování obsahu a fotografií jen se souhlasem autorů!   *  Mobilní verze