Přihlásit
Mobilní verze s GPS

Encyklopedie České Republiky

Hledat v encyklopedii: , číslo pojmu:

Encyklopedie » 28

Vincenc Makovský (sochař)

Vincenc Makovský - akademický sochař, designer,

3.června 1900 Nové Město na Moravě - 28. prosince 1966 Brno

Akademický sochař Vincenc Makovský byl profesorem brněnské techniky a profesorem Akademie výtvarných umění v Praze a účastníkem protinacistického odboje. Je považován za čelného představitele meziválečné avantgardy. Jeho sochařská tvorba prošla různými obdobími od počátečního civilismu, přes kubismus ve 20. letech, po abstrakci. Od poloviny třicátých let v jeho tvorbě převažuje realismus.

Vincenc byl nejstarší ze šesti dětí novoměstského řezníka a váženého měšťana. Značný vliv na utváření Makovského osobnosti měla jeho matka, dbalá tradic přísné evangelické výchovy. Především však byl věrným synem rodného Horácka, kam se neustále vracel a které ho poznamenalo rysy zemité neústupnosti a vytrvalosti, což se odrazilo i v jeho tvorbě. Během studií na reálném gymnáziu v Novém městě na Moravě ho lákalo malířství. Po maturitě musel nastoupit do rakousko-uherské armády, byl odvelen k 81. pluku v Jihlavě, sběhl však k "zeleným kádrům". Konec války a vznik ČSR ho zachránil před trestem. Roku 1919 byl demobilizován a ihned se přihlásil na pražskou Akademii výtvarných umění, kterou absolvoval roku 1926. Během studií pracoval v malířských ateliérech Jakuba Obrovského a K. Krattnera a poté přešel do sochařské školy v ateliérech Bohumila Kafky a Jana Štursy , který pro něj představoval lidskou i uměleckou inspiraci. Záhy se však poučení z jeho díla prolíná s vlivem Otto Gutfreunda. Za studií získal Makovský první cenu za školní práci Hoch s mušlí. V roce 1925 uspořádal první výstavu svých sochařských prací. Po pražském studiu dostal stipendium francouzské vlády a v letech 1926 - 1930 pracoval u Antoina Bourdella v Paříži. Z Francie se vrací do Brna. Od roku 1930 je členem výtvarného spolku Mánes a je členem Skupiny surrealistů ČSR .

Za 2. světové války od roku 1939 do roku 1945 žil Makovský ve Zlíně. Pomohl tam zakložit Školu umění na níž vyučoval jako profesor. Jako člen ilegálního Národně revolučního výboru inteligence se účastnil odboje. Za svého působení ve Zlíně působil též jako průmyslový designér. Vytvořil sádrový model soustruhu R50 ve skutečné velikosti pro strojírenský závod MAS . Model byl pojatý jako umělecké dílo a byl vystaven na 5. zlínském salonu umění v r. 1940. Roku 1941 vytváří radiální vrtačku VR8 která byla svou konstrukcí první českou radiální vrtačkou a vyráběla se ve třech velikostech. Jeho žákem ve Zlíně byl pozdější profesor Zdeněk Kovář. V designérské činnosti pokračoval i počátkem padesátých let na Vysoké škole stavební v Brně. Po osvobození se vrací do Brna a roku 1945 stává se docentem modelování na Fakultě architektury Vysoké školy technické, v roce 1947 jejím profesorem a působí zde do roku 1952 . Na Vysoké škole stavební v Brně Makovský ovlivnil některé budoucí designéry - O.Diblíka, J.Pavelku aj. V té době je členem České akademie věd a umění. V roce 1952 získává profesuru na Akademii výtvarných umění v Praze.

Sochu heraldického lva vytvořil Vincenc Makovský v šedesátých letech a byla umístěna na druhém hradním nádvoří. Při dopravní nehodě v červnu roku 1986 došlo k jejímu zřícení a vážnému poškození, ale náročný restaurátorský zákrok ji naštěstí zachránil. Nebylo však možné vrátit ji na její původní místo. Tato možnost definitivně zanikla v 90. letech, kdy druhé hradní nádvoří změnilo svou podobu vybudováním nových dominantních vstupů do Hradu. Pro Makovského sochu jsme proto hledali nové místo a našli jsme je zde, před severním vstupem do Pražského hradu. Odhalení sochy heraldického lva, symbolu české státnosti proběhlo na Pražském hradě 28.10.2009 .

V Novém Městě jsou z jeho děl instalována: busta prvního ředitele gymnázia Leandra Čecha (1931, před budovou gymnázia na ulici Leandra Čecha), model pomníku J.A. Komenského pro Naarden (aula gymnázia, model daroval autor v roce 1957 gymnáziu, dílo je umístěno také v Uherském Brodě, nizozemském Naardenu a americkém Betlehemu), sádrový odlitek sochy T.G. Masaryka (vestibul gymnázia), busta prvního ředitele měšťanské školy Josefa Šimka (1929, vestibul I. základní školy na Vratislavově nám.), pamětní deska věnovaná obětem II. světové války - Blíží se konec mého utrpení (1945-1946, přilehlá budova zámku čp. 3 na Komenského nám.), výzdoba hlavice sloupu bývalého řeznického krámu umělcova otce (1922, dům čp. 9 na Vratislavově nám.), reliéf Novoměstská kašna z cyklu - Voda v našem životě (1963-1964, vestibul Tělovýchovné jednoty na Tyršově ulici), reliéf s motivem písně - Proč, kalino, v struze stojíš ze stejného cyklu (1968, náhrobek na hrobu Makovského na evangelickém hřbitově), náhrobek ThDr. Josefa Křenka (evangelický hřbitov), socha Žena s klasy (1936/1956, areál nemocnice). Makovský navrhl také znak pro novoměstský Sportovní klub (sgrafito na domě čp. 213 na Soškově ul.). Ve stálé expozici Horácké galerie je celý průřez jeho díla, např. plastika Schoulená (40. léta 20. stol.), podobizna T.G. Masaryka (40. léta 20. stol.) a cyklus reliéfů - Voda v našem životě vytvořený pro Kružberskou přehradu (1961-1967).

Vincenc Makovský zemřel roku 1966 v Brně a je pochován na evangelickém hřbitově v Novém Městě na Moravě. Na jeho rodném domě v Novém Městě na Vratislavově nám. čp. 11 je umístěna pamětní deska od Miloše Axmana. Jeho jméno nese náměstí v Brně - Žabovřeskách a lávka přes řeku Svitavu v Brně – Obřanech. Na domě na Mlýnském nábřeží č. 17 v Brně – Obřanech je plaketa připomínající, že zde žil v letech 1945 – 1966.

Dílo akademického sochaře Vincence Makovského :

  • busta Karla staršího ze Žerotína na nádvoří Nové radnice v Brně
  • busta prof. Edwarda Babáka, jednoho ze zakladatelů Masarykovy univerzity v Brně,původně na Komenského náměstí před univerzitou, nyní v depozitáři Masarykovy univerzity.
  • busta maršála Malinovského před Domem umění v Brně
  • busta S. K. Neumanna v Bílovicích nad Svitavou
  • busta prezidenta T. G. Masaryka před Základní školou T. G. Masaryka v Pudlově , dnes místní část Bohumín - Pudlov
  • pomník Vítězství Rudé armády nad fašismem na Moravském náměstí v Brně
  • pomník J. A. Komenského v Uherském Brodě a v Naardenu
  • pomník Aloise Jiráska v Litomyšli
  • socha partyzána pro město Zlín
  • alegorická skupina pro fontánu v Mělníku
  • návrh Plastiky pro bazén, který realizoval jeho syn ing. arch. Zdeněk Makovský , plastika byla osazena r. 1998 u vstupu do areálu novostavby Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity v Brně
  • heraldická postava lva na Pražském hradě
  • socha u pamětní desky obětí EF VUT v Brně, Antonínská 1 .
  • Ocenění : .

  • 1938 – první cena v soutěži na pomník Národního osvobození v Brně
  • 1958 – obdržel Velköu cenu za alegorické sousoší Nový věk na světové výstavě v Bruselu, nyní je umístěno před hlavní bránou brněnského výstaviště
  • 3. 12. 1958 - byl jmenován Národním umělcem .
  • 4.6.1960 – získal Řád republiky


  • Upravil: Kamler. Datum: 2012-08-26 02:44:39



    Poznámky, komentáře , fotky a doplňující údaje k pojmu:

    Vložení doplňujících údajů



    (c) 2003-2020 M.Kamler - KrasneCesko.cz   *  Kopírování obsahu a fotografií jen se souhlasem autorů!
    Verze pro zařízení s GPS (mobily, tablety)