Ing.arch.Dr. Lubor Lacina

23.7.1920 Brno - 13.2.1998 Brno , architekt a výtvarník

Lubor Lacina se narodil 23. července 1920 v Brně v rodině inženýra ve státní službě. Dětství prožíval ve čtvrti rodinných domků , v tak zvané úřednické čtvrti . Dalo by se říci , že to bylo období idylické. Podmínky rodinné i školní výchovy byly moderní, ale poměrně přísné. Oba rodiče měli ve vážnosti intelektuální činnost , zejména uměleckou. Otec Lacina studoval na technice ve Vídni, kde se hodně zajímal o výtvarné umění, hlavně malířství. Matka pocházela z hotelu Slavia, kde se tehdy soustřeďoval kulturní a umělecký život českého Brna. Tento estetický smysl rodičů určitě ovlivnil mladého Lubora a jeho mladší sestru Sylvu , pozdější sochařku, k výtvarné dráze. Již na gymnaziu se pokoušel o výtvarné návrhy. Po maturitě bylo tedy rozhodnutí jednoduché: architektura. Zapsal se na brněnskou fakultu a byl též přijat na vídeňskou Akademie der bildender Kunste. Pak přišel protektorát, zavření vysokých škol a válečné události. Začal tedy od "píky" , nejdříve jako praktikant u stavební firmy Kuba, pak jako student stavitelské průmyslovky . Po maturitě zakotvil na Škole uměleckých řemesel, kterou absolvoval ve speciálce architektury u prof. E. J. Margolda, známého architekta, který po nástupu nacismu odešel z umělecké kolonie v Darmstadtu do Čech . Byla to významná osobnost, která na něj hodně působila. V té době a až do konce války vykonával praxi u architekta B. Čermáka, žáka Otto Wagnera .

Začátkem roku 1945 složil u Zemského úřadu v Brně stavitelskou zkoušku a očekával konec války. Pracoval na obnově Vysoké školy technické. Nastoupil znovu na fakultu architektury . V té době podnik první studijní cestu do Švýcarska, kde se seznámil s tamními tvůrci a jejich díly . Založil rodinu s posluchačkou pěvecké konzervatoře a narodil se jim syn . S poválečným otevřením přišly zakázky na návrhy bytových interiérů, rekreačních chat a venkovských domků. Jako absolvent architektury na "Šušce" mohl převzít tyto zakázky a současně studovat na fakultě. Už tehdy se rýsovalo jeho budoucí zaměření - byly to interiéry a obytné a kulturní stavby. Z profesorů nejvíce získal u Bohuslava Fuchse, architekta evropského formátu. Všechna odborná studia absolvoval s vyznamenáním včetně diplomového projektu a II. státní zkoušky. V té době mu nabídl místo prvního asistenta tehdejší rektor prof. Jiří Kroha , u kterého pak setrval pět let. Získal tak zkušenosti nejen projekční, ale i pedagogické. V té době bez vědomí svého profesora vypracoval a obhájil disertační práci a dosáhl akademické hodnosti doktora věd. Nabídku profesora Krohy, který přecházel do Prahy, však nepřijal, a rozhodl se pro "volnou nohu" a možnost pracovat samostatně ve svém ateliéru, jako člen Svazu výtvarných umělců. Snažil se vždy dokázat, že i na menších úlohách lze, a možná i lépe, prokázat svůj talent. Věnoval se především navrhování interiérů a pomníků, rekonstrukcím historických objektů, zabýval se také nábytkovým designem.

Později překonal řadu vážných nemocí i operací , v poslední třetině svého života se podruhé oženil a usadil se opět ve čtvrti svého mládí v Masarykově čtvrti na Kraví hoře . Zde si vybudoval nový ateliérový domov a zde dokončil svou životní dráhu. Viděl , jak krátkou životnost, snad s výjimkou pomníků, mají architektonické výtvory, zejména interiéry. Většina jeho realizací se nedochovala , byla přeměněna, zrušena, ale i zničena.

V roce 1998 , 13.února opustil svoje dílo Ing. arch. Dr. Lubor Lacina navždy.

Výběr z díla :