Archiv hlavního města Prahy a Muzeum hlavního města Prahy pořádají od 25. 9. 2015 do 24. 1. 2016 v Clam-Gallasově paláci, Husova 20, Praha 1 výstavu Praha Husova a husitská / 1415& () 8210;2015. Výstava chce na základě nových vědeckých poznatků ukázat, že téměř celoživotním působištěm mistra Jana Husa byla Praha a pražská univerzita. Výstava představí Husovu a husitskou Prahu, pražské působení Jana Husa a jeho „druhý život“ téměř čtyřmi sty exponáty.
Mezi exponáty budou vystaveny takové unikáty jako kniha modliteb „Hodinky Václava IV.“, která je určena k recitaci modliteb ve stanovené denní hodiny. Část textu skrývá dvojí verzi čtení, slova napsaná v textu modře vytvářejí dohromady kratší modlitby. Tato kniha byla zapůjčena z Oxfordu z McGowin Library z Pembroke College. Další významný předmět zapůjčený z Edinburgu z University Library je Stížný list české a moravské šlechty kostnickému koncilu ze dne 2. září 1415 s protestem proti Husovu odsouzení a upálení. Chybět nebude také Opis čtyř filozofických spisů Johna Wyclifa, vyhotovený Janem Husem, s připojenými českými glosami a Husovým autografem, zapůjčený z Kunglinga Biblioteket ve Stockholmu. Jen po dobu prvních 14 dnů trvání výstavy bude vystaven, „Chronik des Konzils zu Konstanz“, pražský rukopis Gebharda Dachera s německým textem zapůjčený z Národní knihovny v Praze.
Pražská města, která byla do roku 1400 rezidencí panovníků Svaté říše římské, se stala místem zrodu a ideovým i politickým centrem husitského hnutí. Následně byla po více než 200 let střediskem české (husitské, kališnické) reformace. Byla také místem přetrvání stop husovské a husitské tradice v době protireformace a stala se hlavním ohniskem obnovy a nového vzestupu této tradice v 19. a 20. století.
Jan Hus (asi 1371–1415) náleží k osobnostem, které mají trvalé místo v českých i evropských dějinách. Husova smrt na kacířské hranici v Kostnici se řadí k nejvýznamnějším událostem českých dějin. Vyvolala v život hnutí, jímž České království vystoupilo do popředí zájmu celé Evropy – husitskou revoluci a první úspěšnou evropskou reformaci, násilně potlačenou
po roce 1620. Ideový obsah Husova učení, základní principy jeho úsilí o nápravu církve i společnosti, stejně jako mravní rozměr jeho kazatelského působení a jeho vystoupení před církevním koncilem v Kostnici ve jménu Boží pravdy vyvolávají i po šesti stech letech úctu a obdiv. Opětovné návraty k Husovi a dobově podmíněné interpretace jeho ideového odkazu lze sledovat od doby osvícenství a českého národního obrození přes epochu první Československé republiky až po snahu komunistického režimu přisvojit si husovskou i husitskou tradici.
K výstavě bude vydána publikace.