Lemberk (zámek)


Seznam lokalit v okolí


hrad, zámek, tvrz, hradiště Lemberk (zámek) vzdálenost: 0 km

Zámek Lemberk - stojí na návrší nad údolím Panenského potoka u vsi Lvová, nedaleko Jablonného v Podještědí. Jeho předchůdcem byl středověký hrad, založený snad ve 40. letech 13. století jako strážní pomezní pevnost na obchodní stezce z Čech do Žitavy. Název hradu, jehož existence je poprvé doložena v roce 1244, byl odvozen z rodového znaku Markvarticů, kterým byla lvice.

Zakladatelem hradu byl nejspíše Havel z Lemberka, který patřil k předním osobnostem na královském dvoře Václava I. i Přemysla Otakara II. a byl významnou oporou církve v Čechách. Při tažení Václava I. na Moravu poznal svou budoucí choť Zdislavu, jejímž otcem byl moravský velmož Přibyslav z Křižanova, pán na Veveří a Brnu. Její matka Sibylla, jedna z dvorních dam královny Kunhuty, založila klášter ve Žďáru nad Sázavou. Po sňatku s Havlem přesídlila Zdislava na Lemberk a spolu s ním se podílela na výstavbě města Jablonného i na založení tamního kláštera. Měla dvě děti (Havla, který brzy zemřel, a Margaretu) a projevovala v té době neobvyklé sociální cítění: finančními prostředky i vlastní prací podporovala klášterní špitál i chudobinec. Podle průzkumu jejích kosterních pozůstatků se dožila věku 30-35 let a zemřela patrně na TBC krátce před rokem 1252; její hrobka je v chrámu sv. Vavřince a sv. Zdislavy v Jablonném v Podještědí. Její dobročinné skutky se staly legendami a v roce 1995 byla prohlášena za svatou.

Páni z Lemberka drželi hrad až do konce 14. století, kdy byl jeho majitelem Hašek z Lemberka, který doprovázel Karla IV. na jeho diplomatických cestách do ciziny. Za ozbrojených sporů Václava IV. s bratrancem Joštem došlo ke konfliktu mezi Haškem a Janem z Vartenberka, při němž byl Lemberk v roce 1398 obležen a patrně i dobyt. Po Haškově smrti kolem roku 1400 se hrad dostal do držení Vartenberků. Poslední z nich, Jan Chudoba z Ralska, byl za husitských válek zprvu stoupencem Zikmundovým, ale v roce 1428 přešel na stranu husitů a přijal na Lemberk husitskou posádku. Ani po bitvě u Lipan však nenastal ve zdejší oblasti klid. Na některých hradech, například na nedalekém Starém Falkenburku, zůstávaly husitské posádky, podnikající loupeživé výpady do okolí. Sami Vartenberkové podnikali časté výpady do Lužice a Berkové z Dubé, jimž Lemberk patřil od 30. let 15. století, zase válčili se saskými knížaty. V 70. letech 15. století koupil Lemberk Jan z Elsnic, který odtud podnikal loupeživé výpady do Lužice. Po jeho smrti se majitelé často střídali, zřejmě proto, že panství bylo dosti zpustošené. Když v roce 1518 lemberské panství koupil hornolužický fojt Vilém z Illburka, byly ze šesti vsí na panství obydlené pouze dvě. K oživení hospodářství a tím i celého panství došlo až po roce 1550, kdy Lemberk zdědil Vilémův podnikavý zeť Jindřich Kurcpach z Trachenberka. Ten dal také novými přístavbami a úpravami středověké pevnosti renesanční charakter panského sídla a střediska hospodářství. Roku 1581 se hradu znovu ujali Berkové z Dubé, ale po smrti Jindřicha Berky v roce 1599 panství prodali Vratislavovi z Donína, kterému patřilo nedaleké grabštejnské panství. Rod Donínů pak ovládal celou oblast až do konce třicetileté války, kdy jejich majetek připadl po pobělohorské konfiskaci roku 1623 císařské koruně. Brzy poté koupil lemberské panství Albrecht z Valdštejna a po jeho násilné smrti v roce 1634 je získal Jan Rudolf Breda. Za něho a jeho syna Kryštofa došlo po roce 1660 k barokní přestavbě zámku podle plánů italského architekta Nicola Sebregondiho. Prostředky k nákladným stavbám získávali často nelítostním postupem vůči nevolníkům, což vedlo v letech 1679 a 1680 k selským povstáním. Rolníci nejprve vyslali deputaci k císaři Leopoldovi I., ale když byla na popud Kryštofa Bredy v Praze zatčena, odmítli vesničané robotovat. Nějaký čas se sice ukrývali v lesích, ale když se vrátili zpět na své usedlosti, byli vůdcové vzpoury uvězněni a ostatní museli složit slib poslušnosti. V roce 1726 koupil Lemberk Filip Josef Gallas, který tehdy již vlastnil na severu Čech Frýdlant, Liberec a Grabštejn. Ani pak ale nebyl na panství klid. Za sedmileté války roku 1758 obsadilo pruské vojsko Jablonné i Lemberk a v zámku zřídilo vojenský lazaret. V roce 1775 byl Lemberk poškozen vzbouřenými rolníky a v srpnu 1813 jej zase ostřelovala Napoleonova vojska. Clamm-Gallasové drželi Lemberk až do počátku 20. století, kdy jej předali posledním šlechtickým majitelům Auersperkům. Ti nechali v letech 1904-10 znovu upravit interiéry, jejichž štukovou výzdobu tehdy úspěšně renovoval jablonský sochař a štukatér Jan Dukát. Zámek byl pak obýván až do roku 1941, kdy jej zabrala nacistická správa. Po roce 1945 přešel Lemberk do vlastnictví státu a v roce 1951 v něm byly instalovány expozice muzea bytové kultury 15.-19. století. Po léta neudržovaný objekt si však vynutil rozsáhlé opravy, takže od roku 1976 byl zámek uzavřen a teprve nedávno byl opět zpřístupněn veřejnosti.;;

Dnes je na Lemberku umístěna výstava světového moderního uměleckého sklářství a expozice, věnovaná Sv. Zdislavě. Kromě prohlídek se zde konají i koncerty a divadelní představení. Lemberk, pohled z předhradí na zámeckou věž. Původní podobu hradu z 13. století neznáme, protože byla pozdějšími přestavbami zcela změněna. Na hradním ostrohu, chráněném ze tří stran strmými srázy dnes stojí čtyřkřídlá dvoupatrová stavba s nádvořím, přístupná po úzké šíji, chráněné trojicí bran se dvěma, původně padacími mosty. První brána, vestavěná do ohradní zdi, je ranně barokní. Za ní pokračuje vstupní cesta kolem renesančního domku vrátnice ze 16. století ke druhé, renesanční věžové bráně s šindelovou střechou s cibulí a slunečními hodinami nad portálem. Odtud se vchází přes zasypaný příkop ke třetí bráně, která je vestavěná v rohu zámecké budovy a vede přímo na zámecké nádvoří. Po levé straně stojí gotická hradní věž, která je nejstarší částí zámku, pocházející ze 14. století. Při pozdějších úpravách byla zakončena sloupkovým ochozem a zakryta barokní plechovou helmicí cibulovité báně z roku 1754. U paty věže je na nádvoří barokní kašna. Dnešní podobu získal Lemberk někdy mezi lety 1560-1580, kdy bylo na místě původního opevnění vybudováno východní křídlo zámku a jeho spojením s křídlem západním byl zámecký blok kolem nádvoří uzavřen. Po nástupu Bredů, kteří zřejmě chtěli z Lemberka vybudovat rodové sídlo, byl zámek i s interiéry barokně upraven. Od počátku 18. století se Lemberk stal venkovským zámkem, na kterém se vrchnost zdržovala pouze příležitostně. Díky tomu již v 18. a 19. století nedošlo k větším stavebním zásahům a Lemberk si tak v podstatě uchoval svou raně barokní podobu. V severním křídle zámku vznikl propojením dvou podlaží Velký sál (zvaný též Rytířský) s bohatými štukami, čtyřmi nástropními malbami a 16 freskami s výjevy z třicetileté války. Ty sice pocházejí ze 17. století, ale v 19. století byly přemalbou znehodnoceny. V sousedství vstupní věže je zámecká kaple z 2. poloviny 17. století, bohatě zdobená raně barokní štukaturou a nástropními malbami. V kapli je rovněž dosud funkční varhanní pozitiv z roku 1723. V západním křídle zámku je rozlehlá renesanční jídelna, nazývaná Bajkový sál podle kazetového stropu, v jehož 77 polích jsou malované výjevy z Ezopových bajek, pocházející z doby okolo roku 1610. Ve východním křídle jsou čtyři další místnosti s bohatými nástropními štukaturami, obnovenými v prvním desetiletí 20. století. V přízemí pod věží je místnost tzv. černé kuchyně se zařízením ze 17. století. Hrázděné domky v předhradí Lemberka. Bredovský zámeček. Zdislavina studánka s altánem.

V předhradí, mimo areál zámku stojí vedle sebe tři patrové hrázděné domky ze 17. století. Dům č.p. 5 je původní hospoda s prostorným klenutým sklepem z roku 1680. Dále směrem k jihozápadu stojí patrový ranně barokní zámeček Bredovských s kamenným portálem (č.p. 11), postavený po roce 1674. Za ním je rozlehlá zahrada, do níž se vchází portálem se znakem Bredů. Na okraji zahradní terasy jsou torza mytologických soch různého původu a barokní plastiky připisované Matyáši B. Braunovi. V parku jsou též dvě fontány ze 17. a 18. století. Navazující chráněná lipová alej vede k ohrazenému bývalému hřbitůvku s neudržovanou, tzv. Zdislavinou kaplí s věžičkou a náhrobníky. Další dvě chráněné aleje jsou pod návrším u Lvové.

Na návrší v okolí zámku a předhradí jsou roztroušeny plastiky od sochařů ze všech koutů světa, kteří se na Lemberku zúčastnili několika sochařských setkání. Na úpatí návrší při cestě do Jablonného je upravený pramen "dobré vody", zvaný Zdislavina studánka. Zdobí ji empírový gloriet s osmi toskánskými sloupy, upravený roku 1862. Návrší pod zámkem má poměrně bohaté historické podzemí. V pískovcových skalách podél rybníků v podzámčí je několik sklepů, z nichž některé využíval státní statek. Rozlohou největší jsou sklepy na místě zbořeného panského pivovaru, vytesané v devadesátých letech 17. století. Zvláštností je, že v podzemí se nacházela i převážná část technologie pivovaru včetně varny. Zajímavá je i ve skále tesaná vodní štola s pramenem. Pod samotným zámkem leží i 35 m dlouhá štola, v níž se těžila železná ruda. Snad právě četné podzemní dutiny vedly ke vzniku pověstí o tajných chodbách a úkrytech, které k Lemberku neodmyslitelně patří.


Kompletní informace o lokalitě > | Přidat fotografii | Ohodnotit

Hodnocení návštěvníků: 8.0000






zdroj: www.KrasneCesko.cz