Mariánský sloup nechala postavit hraběnka Františka Eleonora rozená Podstatská, manželka Bernarda Ferdinanda z Žerotína. Kdy přesně byl sloup vztyčen, to nevíme, ale rozhodně to bylo před šestým červnem 1680 – to totiž její choť žádá o povolení stavby mariánské kaple v místním farním kostele a píše, že by kapli postavil rád i proto, že jeho paní nechala zhotovit tuto sochu „..a on že nechce zůstati ve zbožnosti za ní." Stavba mariánských a morových sloupů se ve střední Evropě rozšířila kolem poloviny 17.století a bývá spojena s vyjádřením díků za ochranu obyvatel před nějakou hrozbou. Vzorem pro mariánský sloup ve Valašském Meziříčí byl barokní sloup zhotovený Janem Jiřím Bendlem pro Staroměstské náměstí v Praze (1650–1652). Tomu byl předobrazem sloup postavený roku 1638 v Mnichově kurfiřtem Maxmiliánem I., jako díkůvzdání za zachování města během švédské okupace za třicetileté války.

Mariánská dominanta náměstí ve Valašském Meziříčí stávala původně o kousek níž a byla otočena čelem k zámku Žerotínů. Na své dnešní místo byl sloup přenesen a pootočen v roce 1841, kdy získal i nový podstavec. Latinské texty na něm jednak ukrývají v chronogramu datum obnovy sochy a jsou v něm uvedeny i osobnosti, které se o její opravu zasloužily. Další dva texty se váží k světici (zdrávas z čelní strany a prosebná modlitba zezadu).