Kostel sv. Josefa - Dubenec (kostel)


Seznam lokalit v okolí


kostel, kaple, katedrála, rotunda, synagoga Kostel sv. Josefa - Dubenec (kostel) vzdálenost: 0 km

Založen byl roku 1343 Hynkem z Náchoda. Byl zasvìcen sv. Václavu, obsazen prvním faráøem, který spadl pod arcijáhen Grätz / Hradec /.
Rytíø Pøibík byl v tìchto letech majitelem Dubeneckého panství a zároveò patronem Dubeneckého kostela.
3. ledna 1397 pøedal Pøibík, pán Dubence, jako patron kostela jednu kopu a devìt grošù jako závaznost. Faráø musel každou støedu sloužit zádušní mši za zemøelé duše jeho bratra, manželky a sestry.
24. ledna 1415 obdržel kostel šest kop pražských grošù jako roèní úroky od rytíøe Václava z Libczan.
Bìhem Jezuitských válek byli katoliètí knìzi zahnáni a utraqisté / stoupenci mírného smìru Husitù / nasazeni.
Bìhem èasù byl Dubenecký kostel zle poškozen až koneènì v roce 1645 Švédy úplnì zboøen.
Za svoji pomoc v 30-ti leté válce obdrželi jesuité darem panství v Žirèi. Do Dubence pøišli v roce1662 a hned zapoèali s katolizací / èasto používali i násilí /. V roce 1663 za knìze Johanna Jakobowitsche byla zavedena matrika.
Jesuité vystavìli nový kostel, ale pøesný letopoèet výstavby není však známý.
V roce 1702 daroval Wenzel Alexius Schmidt Dubeneckému kostelu obrazy trpících spasitelù a obraz sv. Josefa patrona zdejšího kostela. 31. øíjna 1704 obstaral a zakoupil nové varhany s dvìmi škálami trumpet / polnicemi /. Na svátek sv. Josefa v roce 1705 uskuteènila se poprvé mše s kostelní hudbou / varhanami /.
Ze zdejší farní kroniky:
Dne 6. srpna 1736 byly zapoèaty práce na výkopech pro kostelní vìž, po jednom lokti výkopu se objevila voda, až po hloubce více jak dvou loktù se ukázala pevná jílová zem. Dne 7. èervence 1736 zapoèala novostavba a dne 6. srpna 1736 velká slavnost a troubení a po velké slavnostní mši svaté sloužené superiorem p. Tobiasem Ertlem, položen základní kámen. Dva roky poté byl na báni kostela usazen mìdìný køíž a za velké slávy a radosti i jásotu národa dne 10. èervna 1737 výstavba vìže a rozšíøení kaple dokonèena. Roku 1739 byl kostel vyjma hlavního oltáøe, sakristie i kaple sv. Václava úplnì dokonèen.
V roce 1740 dokonèil sochaø Gregor Patzak ze Žirèe zhotovení sochy svaté rodiny na hlavním oltáøi, malbu postraních stìn provedl malíø Johann Gregor Russ z Litièe se svým synem Ignácem a ozdoby malíø Johan Jokel ze Žirèe. Rovnìž kostelní zdi a zdi kostnice i kaple sv. Václava byly v tomto roce dokonèeny.
Dne 19. èervence 1744 uhodil blesk do vìže kostela, u oken a ve zdivu nastali velké trhliny, roztøepil zdivo vìže na všechny ètyøi strany, poškodil silnì varhany.
V roce 1746 byl kostel i vìž pokryt bøidlicí.
Faráø Fischer v roce 1850 ze životní pojistky na 1000 zlatých, kterou po léta používal , využíval ke zkrásnìní kostelù své farnosti. V obci opravil kaply Svatého Václava , novì pøebudoval hlavní oltáø (sochu svaté rodiny ponechal, jen ji novì zkrásnil). Sochy svatého Joachima a svaté Anny byly novì zhotoveny dvorním sochaøem Mülerem, rodilým obèanem ze Žirèe. Postraní oltáøe byly rovnìž zrestaurovány. Pøed svou smrtí založil na 3000 pfennigù nadaci pro chudé a zloèince.
Kostel je barokní orientovaná jednolodní stavba s vìží v prùèelí. Ke knìžišti pøiléhá na severu kaple svatého Václava, na jihu sakristie. Koncem roku 1937 a zaèátkem roku 1938 byly oltáøe umìlecky zrestaurovány. Hodnota této obnovy èinila za hlavní oltáø 1000,- Kès. a obou postranních oltáøù 8000,- Kès.. Patronát pøevzal spoøitelní a pùjèovní spolek v Dubenci.
V roce 1945 po skonèení druhé svìtové války odchází V.D.P. Josef Pich spoleènì se svými vysídlenými farníky nìmecké národnosti do východního Nìmecka.
V roce 1947 nastupuje na faru do Dubence p. Bernard Toman. Za jeho pùsobení dostala kostelní loï novou krytinu a žlaby.
V roce 1969 byla opravena vìž . Pan Fridolín Zahradník z Rychnova nad Knìžnou s partou pomocníkù opatøili vìž pod øímsou silným betonovým vìncem. Tøi dny ve dne v noci se betonovalo. Tesaøský mistr Štípek z Vilantic se svou partou tesaøù stavìli lešení a vymìnili a opravili krovy v báni, klempíøi Vávra a Kadlec z Jaromìøe pokryli celou støechu plechem a zrovna ji natøeli. Fasádnický mistr Holeèek z Hustiøan s partou zedníkù ovinuli vìž asi v prostøed její výše ocelovými lany a oblékli ji do nového kabátu s citem pro zachování pùvabného stavu.
V roce 1970 byla opravena fasáda celé lodi kostela, plechová falcovaná støecha obou pøilehlých kaplí, oprava a nátìr žlabù, oprava støechy kostela.
V roce 1976 opatøena varhany elektrickým pohonem. Jsou natøeny dveøe kostela a pan Václav Kristýnek ze Strážnice namaloval na místì døívìjších sluneèních hodin, hodiny nové.
V roce 1978 byla natøena plechová støecha vìže. Byla zapoèata elektroinstalace, která byla dokonèena v následujícím roce a do vánoc roku 1980 bylo nainstalováno rozhlasové zaøízení.
V roce 1984 byl vytónován kostel a obnoveny nástìnné malby panem Václavem Kristýnkem ze Stážnice.
V roce 1995 byla zahájena oprava støechy na kostele, výmìna trámù, prken a krytiny.
V roce 1998 byla dokonèena oprava støechy kostela, po velkých útrapách a intervencích na Biskupství v Hradci Králové.
Poslední faráø odchází ze zdejší farnosti v roce 1989. V souèasné dobì se nikdo o kostel nestará a Biskupství v Hradci Králové tvrdí že je zde mrtvá farnost , proto nebudou do oprav kostela investovat.
Høbitov - u cesty na Hvìzdu , byl zasvìcen 30. listopadu 1839.


Kompletní informace o lokalitì > | Pøidat fotografii | Ohodnotit


zdroj: www.KrasneCesko.cz