Kostel Nanebevzetí Panny Marie - Ústí nad Orlicí (kostel)


Seznam lokalit v okolí


kostel, kaple, katedrála, rotunda, synagoga Kostel Nanebevzetí Panny Marie - Ústí nad Orlicí (kostel) vzdálenost: 0 km

Výška kostela do klenby je 15 m, délka lodi je 40m a šířka 14,5m. Věž kostela je vysoká 52 m. Kostel se stavěl od léta roku 1770 do podzimu 1776, kdy byla osazena báň věže, kterou ze svých zdrojů hradil místní tkalcovský cech.

V průčelí kostela můžeme vidět erb patrona kostela knížete Lichtenštejna. Vedle něho stojí dvě postavy alegorických soch Víry s hořícím srdcem a Naděje s kotvou. Na okrajích vrchní římsy se nachází dvě sochy apoštolů Petra s klíči v ruce a Pavla s mečem. Báňovitá věž je zakončena orlicí nesoucí pozlacené slunce. Ve věži je umístěno pět zvonů, z nichž dva jsou až nahoře v báni. Jejich jména jsou Václav - největší, Maria - prostřední, Medián - menší zvon patrně velkého stáří a dva malé zvony Barbora a Jan. V malé věži se dříve nacházel také jeden zvon nazývaný lidově sanktusáček, kterým se zvonilo při pozdvihování, avšak ve válečných letech byl zrekvírován (zabaven pro vojenské účely).

Dokončení kostela se po smrti Mosbenderově protáhlo o dalších pět roků, neboť teprve roku 1780 provedl bohatou výzdobu oltáře malíř Václav Kramolín z Nymburka a o rok později (1781) bylo dokončeno štafírování oltářů malířem Ignácem Luxem z Brna. Ten je druhým zesnulým, který byl po Mosbenderovi pochován v tomto kostele (jeho deska z černého mramoru se nachází vzadu v kostele na straně u ambonu). Vnější vzhled kostela se od roku 1780 téměř nezměnil, pouze roku 1870 byla za presbytářem postavena Útěchová kaple, která má vchod zvenčí, a později - roku 1906 - byla přistavena nová sakristie.

Do nového kostela daroval, patrně ještě za života Mosbenderova, patron kostela kníže Lichtenštejn, obraz Nanebevzetí Panny Marie od Jana Dalingena von Dalingen, inspektora knížecí galerie. Obraz byl původně zasazen do propadlého orámování na čelní stěně apsidy (presbytáře). Teprve v druhé polovině 18. století vznikl bohatě profilovaný rám obrazu. Celá dnešní oltářní architektura je napodobenina Kramolínovy fresky na zdi a je prací ústeckého řezbáře Josefa Pirkla z roku 1858. Sochy dole na podnoží oltáře jsou sv. Jáchym - otec Panny Marie, Jan Křtitel - poslední prorok SZ a předchůdce Ježíše Krista, sv. Josef - pěstoun Krista Pána a sv. Anna, matka Panny Marie. Tyto sochy vyřezal v polovině 19. st. jakýsi Třešňák. Na baldachýnu je pak sousoší Nejsvětější Trojice, znázorňujícího tři božské osoby - Boha Otce, Syna a Ducha Svatého.



Kompletní informace o lokalitě > | Přidat fotografii | Ohodnotit



zdroj: www.KrasneCesko.cz