Ublo (obec)


Seznam lokalit v okolí


obec, osada Ublo (obec) vzdálenost: 0 km

Název vznikl z obecního jména "ubl" (praslovanská podoba byla gbl). Toto slova znamenalo pramen èi studánku. Takže zde kdysi bylo místo kde vyvìrala voda , a v jeho blízkosti se pak lidí postavili svá obydlí, a tak vznikla malá osada. Ale to bylo v dobách, o kterých nemáme žádné písemné doklady ani archeologické nálezy. Jediný pøedmìt, který svìdèí o tom, že Ublo nebo jeho blízké okolí bylo osídleno mnohem mnohem døíve, už v dobì bronzové, v období kultury lidí popelnicových polí, je nalezená bronzová sekyrka s tulejí, která byla vyorána na poli Valušném, pod prastarou hrušní. Tato sekyrka je uložena v olomouckém muzeu.

Za èasù, kdy Vizovice a celé jejich okolí patøily bohatému panu Smilovi ze Støílek, který byl zároveò majitelem celého panství brumovského a svìtlovského, založil tento šlechtic ve Vizovicích cisterciácký klášter. V zakládací listinì vyjmenoval všechny vesnice, které náležely k majetku kláštera. Pro mnoho vesnic, i pro Vizovice samotné, se tato zakládací listina stala první písemnou zmínkou o jejich existenci a stáøí. Ublo v ní ale zmínìno nebylo.

První písemný doklad o osadì s názvem UBLO je z roku 1450. Toho památného roku, ve ètvrtek pøed Janem Køtitelem, tedy kolem 20.èervna 1450, se rozhodl vizovický opat Matyáš spolu s pøevorem Prokopem, podpøevorem Mikulášem i celým konventem, že prodají fojtovi Bartoòovi fojství ubelské, a to za cenu ètyøi høivny. Toto fojtství mìl fojt Bartoò užívat "doživotnì" spoleènì se svou ženou Lidkou a syny Janem, Petrem a Benešem. K tomuto fojtství náleželo pùl lánu rolí a krèma svobodná ode všech dávek.K tomu ještì mu pøidali ètvrt lánu rolí a dali mu dobrou vùli, aby si pøikoupil další ètvrt role, tak by mìl potom celý lán. Jestli by mohl a chtìl pivo vaøiti, mùže a má to èiniti. Když by nemohl pivo sám vaøit, mùže pivo svobodnì pøivážet a šenkovat. Také mu nechali na jeho vùli, aby si mohl mlýn ve vsi pøikoupit, mlýn svobodný, (jako jedinou dávku by z nìj odvádìl každý rok na sv. Martina jednu vykrmenou husu.) A také mu dali svobodu, aby v Uble mohl mít svobodnou honitbu zajícù a koroptví, a z té by pokaždé o Vánocích odevzdával jednoho zajíce a dvì koroptve. Fojt také mùže o každé robotì jednoho robotníka ke své potøebì postavit tolikrát, kolikrát budou klášteru robotovat. Kdyby do Ubla pøišli klášterní soudci na soud, fojt má za povinnost je pohostit a jejich koním dát obroku, obec pak má dát soudcùm piva.

Listina, ve které je toto všechno o prodeji ubelského fojtství zapsáno, je uložena v Moravském zemském archivu v Brnì. Dozvídáme se tak s jistotou, že v roce 1450 byla vesnice Ublo se svými poddanými a veškerou pùdou majetkem vizovického cisterciáckého smilheimského kláštera.


Kompletní informace o lokalitì > | Pøidat fotografii | Ohodnotit

Hodnocení návštìvníkù: 10.0000

zdroj: www.KrasneCesko.cz