Hrad Kosťálov, zbytky raně gotické stavby, vybudovaný na typické 488 metrů vysoké homoli stejného jména. Kdysi královský hrad byl postaven k ochraně obchodníků a poutníků na obchodní stezce vedoucí z Čech do Saska. Byl přirozeným mocenským centrem panství svatojiřského kláštera na Třebenicku. Původní hrad byl pravděpodobně obehnán valy z hlíny a dřevěnými hradbami. Ležel na hranici území kmene Lučanů a jistě sehrál svoji vojenskou úlohu za tzv. luckých válek. Za leto-pisce Kosmase, který osobně procestoval pražsko-luc-kou hranici, byl již asi zříceninou, i když se Kosmas zmiňuje o hradě Klepy (Hazmburk) a Suchoslavi (Kostomlaty). Dnešní zbytky hradu pocházejí pravděpodobně z první poloviny 13.století. Písemně je hrad poprvé zmiňován v roce 1372, kdy byl spravován purkrabím Alešem ze Slavětína.    Na počátku husitských válek, okolo roku 1420, přešel hrad do majetku roku Kaplířů ze Sulejovic, jmenovitě Janu Kaplíři. V držení rodu Kaplířů zůstal až do roku 1611, kdy se uvádí jako majitel Jaroslav Kaplíř. Roku 1629 je již uváděn, při prodeji Magdaleně Trčkové, jako pustý.

Jako každý správný hrad, má i Košťálov pověst o svém založení. Dle Hájkovy kroniky české (1541), byl hrad založen roku 747 Košťálem, mužem znamenitým, a Bělou, sestřenicí kněžny Libuše, dcerou Bivoje. Košťál vyhledal vrch výborný a skálu přepevnou a na ní převysoký hrad postavil.
O Košťálovu se zachovala řada pověstí, hlavně o pokladu, který je skryt ve skále. Na Květnou neděli, o velikonocích, se skála otevírá. Poklad ale hlídá velký černý pes s ohnivýma očima. Někteří, kteří poklad viděli, utekli prý strachem před tím příšerným psem. Možná, že čeká na někoho z nás.