Tři Dvory (osada) [9819]

Český název Třídvory, Tři Dvory (1552). V německy psaných archiváliích Dreyhof, Dreyhofen (1393), Dreyhöffe (1542), Dreihöfen (1650, 1945), v latinsky psaných in villa Tribus Curiis (1381), Trzy Dvory (1415), Dreyhofen (1658). Poprvé se v pramenech připomínají v roce 1381. Tři Dvory vznikly po r. 1291 kolonizační činností města Litovle, na jehož panství setrvaly jako poddanská ves až do roku 1850. Od téhož roku obec náležela k p.o. Litovel (s. o. Litovel) a od r. 1960 je v o. Olomouc, v témže roce se Tři Dvory staly částí obce Červenky a od r. 1976 jsou částí města Litovle. Stará třídvorská vesnická pečeť v podobě kruhu o průměru 30 mm má ve svém poli, lemovaném vavřínovým věncem, uprostřed v kruhu, ohraničeném bodovcem, mluvící znamení - tři těsně vedle sebe stojící stavení (dvory) s průčelími obrácenými vlevo, u slemene trojúhelníkového štítu každého domu je připevněna korouhvička na krátké žerdi, vlající vpravo. Pod dvory dole je vyobrazen kráčející ptáček, Legenda zní PECZET OBCE DIEDINI TRZY DWORV 1601. Příslušný typář, který se dochoval do dnešních časů, je jedním z nejstarších vesnických pečetidel na Litovelsku. Vzhledem ke starobylosti pečeti Tří Dvorů, jejího působivého mluvícího znamení a dochovanosti otisků i typáře se o ní často zmiňuje literatura.

Průběžně jsou zaznamenávány poznatky o dění v obci do kroniky, která je v současné době v držení Městského úřadu Litovel. Kroniku založil r. 1908 a vedl do roku 1927 správce školy Antonín Tomandl. Dalšími kronikáři byli: Alois Pavelka (od 1927 do 1932), Karel Verner (od 1932 do 1934), Josef Mikulka (od 1934 do 1959, kdy obec byla sloučena s obcí Červenka).

Kronikář úvodem píše: "Obec Tři Dvory vznikla německou kolonizací na pozemcích původně zeměpanských, na základě listiny krále Václava II, vydané v Olomouci 26. února 1291, kterou obci Litovel se dovoluje, aby "z těch křovin, jež v lánech litovelských jsou, bez jakékoliv překážky orné pole učinili - vyklušivše křoví." Kolonizací z města vzniklo pět malých osad: Třidvory, Víska, Dürenbach, Doubravy a Greyden, z nichž poslední tři zanikly. V roce 1893 jsou v městských knihách v osadě Třidvory vedeni čtyři živnosti: Seidl, Jakub Arnolt, Michl a Hanuš u studně (Němců). Již v roce 1283 je poznamenáno, že Arnolt věnoval 12 a 1/2 hřivny na výchovu sirotka, po jeho smrti že celý obnos připadne kostelu sv. Marka v Litovli. Obyvatelé byli převážně Němci a kdy byla obec počeštěna, nelze určit. Po válkách husitských byla obec přifařena k faře medelské, v 16. století k faře cholinské. Až v matrikách protestanských z let 1592 až 1610 se mezi německými zápisy objevují i zápisy české. Z roku 1601 je zachováno první pečetidlo s nápisem: "Peczet Diediny Trzidworů". Mimo nápis jsou znázorněny tři budovy a pod nimi husa. Po švédském vpádu a obsazení Litovle v r. 1643 byla obec vypleněna a k r. 1658 se uvádí jako obec pustá. V letech 1667 až 1677 se udává, že mezi 31 usedlými je 10 Němců. V roce 1667 dochází 21.4. o 3. hodině ranní k velkému požáru, při kterém shořelo mnoho domů a stodol, uhořelo i několik lidí, 6 koní a další dobytek. Škody z požáru vyhodnotili zástupci Uničova.

Tři Dvory patřily panství litovelskému a odváděli městu robotní úrok vyjádřený penězi a mohli ho také oddělati prací. Ze zápisu z roku 1750 platila obec dědičné úroky z pozemků: 29 zlatých, 4 krejcary, za odúmrtí 3 zlaté 30 krejcarů, 2 husy a 20 kuřat. Dle smlouvy z roku 1798 311 zlatých 10 krejcarů hotovostně, nevýkupné práce, 3 sáhy kamení, 3 sáhy dříví, výkupné práce - 72 dní s jedním potahem, 298 dní pěší roboty po jedné osobě. Na desátku odváděl se faráři litovelskému při chrámu sv. Marka 13 měr (1 míra cca 25 kg) a 4,5 osminy žita, 13,5 míry a 4,5 osminy ovsa.

Škola byla původně společná s obcí Červenka. V roce 1908 pro neshody o úpravu cesty (chodníku) kolem železniční tratě k nádraží, klášteru a pro děti v době blátivých dní, se obec vyškolila a postavila si školu vlastní během 2 měsíců. Škola byla vysvěcena 23.8.1908. Stála 15.783,33 K (stavba), za pozemek od Jos.Vedry z č. 3 bylo zaplaceno 5.476,85 K a za vnitřní vybavení 741,13 K. Do školy bylo 50 dětí školou povinných, v roce 1920 pak již 74 a v roce 1923 celkem 73 dětí, z nichž část chodila do gymnasia a měšťanky v Litovli. Prvním učitelem byl Rudolf Rumler z Lipinky a od roku 1909 byl správcem školy ustaven Antonín Tomadl z Bílé Lhoty. V důsledku velkého počtu dětí byla obec nucena postavit další novou školu, protože rozšíření staré školy nebylo možné pro omezené místo. Stavba byla zahájena 5. dubna 1933 a do konce srpna byla budova předána včetně vysvěcení do užívání. Škola byla rozšířena na dvojtřídní a učitelem druhé třídy byl jmenovám Josef Mikulka.

V roce 1908 měla obec 213,04 ha polí, 40,06 ha luk, 3,27 ha zahrad, 6,06 ha pastvin, 1,96 ha lesa, 3,16 ha vody a 17,32 ha bylo zastavěno.

V majetku obce byly:

• obecní hostinec z roku 1889
• chlév obec. býka a kozla z roku 1889
• kůlna pro hasičskou stříkačku a mlátičku z 1889
• vozová váha z roku 1917kola z roku 1908

Jednou ze smutných kapitol kroniky je první světová válka 1914 až 1918. K výkonu válečné služby bylo z obce povoláno 76 mužů od 17 do 50 let. 21 se jich z války nevrátilo. V obci se v těchto válečných letech rekvirovalo obilím, zemáky, sláma, seno, dobytek, vejce, vymáhaly se válečné půjčky, zavedl se lístkový systém na potraviny a na veškerou zemědělskou práci zůstali jenom ženy, děti a starci.

Další osudnou událostí je povodeň v roce 1938. Následkem trvalých dešťů došlo v obci ke zhoubným záplavám. V pátek 2. září přetéká hráz kolem Červinky u silnice k Litovli a občané jen bezmocně přihlíží, jak se kalná voda valí směrem k vesnici. Jsou zaplaveny domy, vynáší se z postižených bytů nábytek, odvádí se dobytek a hledá se ubytování pro postižené. Budiž občanům připsáno ke cti, že spontánně pomohli tam, kde bylo třeba. Smutná byla bilance této povodně: 5 domů rozbořených, 7 značně poškozených a mnoho dalších škod na budovách a polích. Obyvatelstvo obec se ještě nevzpamatovalo z této katastrofy, když je opět postihla další nechutná událost. Mnichovský diktát o postoupení pohraničnímu území Německu se nezastavil ani před Třemi Dvory a 10. října byla obec okupována německým vojskem. Příslušnost do sudet byla sice jen 5 dní, ale i tak nepůsobila přiznivě na psychiku lidí. To bylo radosti, že Němci odtáhli, ale toto netrvalo dlouho. 15. března 1939 obsadila německá armáda i zbylé území republiky a Hitler zřídil protektorát. Nastala léta válečná, opět utrpení, ponižování a strach, ale to už mnoho pamětníků přežilo.

Tyto zápisy v kronice končí rokem 1959, kdy obec byla integrována do Červenky a od roku 1975 do Litovle. Do roku 1948 jsou zápisy prováděny nezávisle, teprve po tomto roce byli kronikáři asi metodicky řízeni v duchu socialistickém a jsou bohužel zpolitizováni.

Po několikaleté přestávce pokračuje od 01.01.2001v psaní kroniky Kamila Zemánková. Zde jsou některé důležitější události od roku 1993:

• Rok 1993: oprava místní kaple, výstavba společnosti Adriana - výrobce těstovin, s.r.o.
• Rok 1996: plynofikace obce, postavena továrna na výrobu parmazánu - Orrero s.r.o.
• Rok 1997: povodně - zničeno celkem 11 budov (včetně místního hostince a obchodu se smíšeným zbožím), další poškozené
• Rok 1998: nově zařízený obchod se smíšeným zbožím
• Rok 1999: rekonstrukce budovy, v níž byla dosud umístěna knihovna, rozhlas a zařízení pro kulturní a společenské účely
• Rok 2000: proběhly oslavy 110. výročí založení místního Sboru dobrovolných hasičů (i když s ročním zpožděním ), 9. listopadu téhož roku byla nově otevřena restaurace "U tří zlatých trojek", na místě bývalého hostince byla vystavěna nová budova pro společnost Plynostav
• Rok 2001: provedena rekonstrukce hřbitovní zdi, rekonstrukce autobusové zastávky a nedaleko stojícího křížeRok 2002: Orerro rozšiřuje
• Rok 2003: komplexní rekonstrukce kaple, od 17.6. uzavřena restaurace U tří zlatých trojek, opět otevřena od 1.10., Orrero v důsledku rostoucí poptávky opět rozšiřuje své výrobní prostory

Poloha

přidat fotografie