Přihlásit
Mobilní verze s GPS
Liberecký kraj » okres Česká Lípa » kostel, kaple, synagoga » Kostel Navštívení Panny Marie - Horní Police (kostel)

Kostel Navštívení Panny Marie - Horní Police (kostel) [9730]



Historickými dominantami obce Horní Police jsou na levém břehu řeky Ploučnice barokní kostel Navštívení Panny Marie a barokní mariánské sousoší. Na pravém břehu řeky je to pak barokní zámek. Obě tyto dominanty spojuje třetí památka a tou je kamenný most.

Na místě, kde dnes stojí kostel, stávala na místě skalnatého ostrohu, podle jedné méně známé verze, vztahující se ke vzniku kostela, svatyně staroslovanského boha Svatovíta. Svatyně sloužila nejen jako místo rituálních slavností a obětiště, ale i jako místo, kde se vykonávaly věštby. Kolem vršku, na kterém stojí kostel, býval údajně i rituální násep, který sloužil často pro setkání s nadpřirozenem. To, že stával nad řekou také není náhoda. V době před příchodem křesťanství se věřilo, že vodstvo obsahuje božské síly. Proto bylo považováno za kultovní místo a říkalo se mu Nemed – Svatý. Na těchto místech se stavěly svatyně, později s příchodem prvních eremitů i kaple, pak kostely a kláštery.
První zmínka o kostele je v listině z 23.června 1291, kdy již v tomto roce byla Horní Police farní obcí. Patronátní právo včetně Stoupna, Bělé a Novosedla patřilo premonstrátskému klášteru doksanskému a formálně tomu bylo až do roku 1849. V roce 1426 byla Police dobyta husity, bezpochyby byl kostel zničen. Patronát chrámu převzal Zikmund z Vartemberka a pak Berkové z Dubé. V roce 1523 byla nalezena na břehu Ploučnice dřevěná soška Panny Marie (dnes je důstojně umístěná na hlavním oltáři) a od ní se traduje vznik poutního místa. Dle ústního podání „ zbožné ruce vytáhly sošku na břeh a přijaly ji jako nebeský dar “.Vystavily ji v malém kostelíku a hned poté sem začali přicházet zbožní věřící, aby se tomuto nebeskému daru mohli poklonit. Potud tedy legenda. Historické pozadí pro tuto legendu říká, že z Německa přes Sasko se začalo šířit protestanské učení Martina Luthera. Pod vlivem nového učení začali lidé odmítat úctu k mariánským obrazům a sochám, dokonce je i vyhazovali. A to se pravděpodobně stalo i s naší soškou Matky Boží. Na místě nálezu bylo v roce 1722 postaveno sousoší, kde má Panna Marie vzhled totožný se soškou nalezenou. A je dvouobličejová, jedna tvář hledí na zámek, druhá na kostel. Dle záznamů hornopolické farní pamětní kroniky je kostel prastarý. Jak již uvedeno koncem 13.století podle pražských listin zde byli faráři. Tehdejší majitelé panství Berkové z Dubé zde postavili malý kostelík. S růstem přicházejících poutníků se ukázal být malým a skromným. V roce 1682 byl zaznamenán takový příchod poutníků (na 4000 lidí), že se farář Michael Gabriel Jantsch obrátil s hejtmanem panství Janem Jiřím Hertychem na majitele a patrona kostela Julia Františka, vévodu Sasko – Lauenburského, aby nechal kostel rozšířit. Této žádosti vyhověl a povolal k sobě litoměřického stavitele Julia Broggia, který v roce 1688 začal se stavbou nového kostela. Starý kostelík byl téměř celý zbořen a na jeho místě postaven větší. Je to vlastně střední část nynějšího kostela, kterou tvoří střední loď s přilehlou věží. V roce 1689 převzala panství po Juliu Františkovi jeho dcera Anna Marie Františka, která po něm stavbu kostela dokončila. Brzy se ukázalo, že nový kostel se stal opět nedostatečným a tak Anna Marie rozhodla o jeho dalším rozšířením.
Nová stavba začala v roce 1717. K nově postavenému kostelu se přistavovaly obě postranní lodi, zbudovány empory a přistaven chór a sakristie. V roce 1722 byla ještě nová volně u vchodu stojící zvonice a v následujících letech křížová cesta a fara. To vše bylo hotové v roce 1725. V roce 1723 byla zřízena zadní budova pro čtyři kaplany, tzv. kaplanka a v roce 1725 byl mezi farou a kaplankou zřízen spojovací trakt.
Nejen v oktávu svátku Navštívení Panny Marie, ale i v ostatních mariánských svátcích sem putovalo mnoho poutníků. Proto se velkovévodkyně rozhodla zdejší faru povýšit na arciděkanství, založila nadaci pro jednoho arciděkana a čtyři kaplany. Tento výnos schválil 10.září 1723 litoměřický biskup Jan Adam hrabě Vratislav z Mitrovic a byl zanesen do zemských desek 22.listopadu 1723.
Anna Marie Františka stále usilovala o zvýšení lesku a prestiže poutního místa. Na její žádost udělil papež Klement XII: 6.července 1736 arciděkanu v Polici práva používat pantifikálie ad instar abbarum, tzn. Právo nosit při slavnostní mši sv. biskupskou mitru a pedum (hůl) a mši svatou odsloužit jako biskup (dnes je titul arciděkanství spojeno jen s poutním místem a právo nosit berlu a mitru už bylo zrušeno). Pro povznesení velkovévodkyně darovala dvě těla svatých, tělo mučednice sv. Kristiny získala od papeže Innocence XIII. dne 3.června 1722 a tělo mučedníka sv. Pavla od papeže Alexandra VII. dne 10.ledna 1727.
V roce 1861 nechal majitel panství císař Ferdinand provést renovaci kostela s čímž se započalo ve středu 3.dubna. Nová střecha, oprava zdiva kostela a věže. Do presbytáře a střední lodi kostela byly dány nové dlažební desky atd.
Poslední úprava střech kostela i křížové cesty, jakož i zdiva začal provádět, z důvodu poničení od bomb na konci války roku 1945 současný správce arciděkanství Josef Stejskal za pomoci několika dobrovolníků z řad věřících.
Vrcholnou návštěvnost lze vidět v údobí let 1730 – 1760. Plným právem lze uvést, že Mariánská Police vedle Bohosudova byla v severních Čechách nejvíce navštíveným místem. Portréty jedenácti ze čtrnácti arciděkanů jsou umístěny v čestném sále arciděkanství. Je zde umístěna i podobizna velké zakladatelky Anny Marie Františky velkovévodkyně Toskánské s manželem a svojí dcerou. Nechybí zde ani obraz slavného arciděkana Václava Hockeho, rodáka ze Stružnice.


strana 1
    Vložení nových fotografií přidat fotografie





(c) 2003-2020 M.Kamler - KrasneCesko.cz   *  Kopírování obsahu a fotografií jen se souhlasem autorů!
Verze pro zařízení s GPS (mobily, tablety)