Petrov nad Desnou (obec) [9455]

Německý název obce Petersdorf vyjadřuje původ od osobního jména Petr (Petrova Ves). Název je snad odvozen od rychtáře Petra zmiňovaného roku 1391. Původní český název byl Petrovice, od roku 1869 se vyskytoval i Petrov, případně německy Petersdorf. Přídomek "nad Desnou (ad der Tess)" dostala obec až v roce 1924 a v roce 1955 pak byla úředně přejmenována na Petrov nad Desnou. V letech 1938 až 1945 je součástí Rapotína. Od 9. května 1945 až do 31.1.1946 je součástí Sobotína. V roce 1980 je i s osadou Terezín znovu připojen k Sobotínu. V roce 1995 se uskutečnilo neúspěšné referendum o osamostatnění obce.

Petrov nad Desnou byla dříve německá obec s českou menšinou. Rozkládá se kolem řeky Desné a Merty. Jeho nejvyšším bodem je Petrovský vrch (790 m). Obec sama leží v nadmořské výšce 365 metrů při silnici ze Šumperka přes Skřítek na Ostravu. Železniční soukromá trať "Desná" se zde rozbíhá jednak do Sobotína, jednak do Koutů nad Desnou. Součástí obce je osada Terezín (Teresienthal), která vznikla roku 1789 na pozemcích rozparcelovaného petrovického dvora a byla pojmenována podle hraběnky Terezie Žerotínové, rozené Schrattenbachové. Osada leží na levém břehu řeky Desné, severně od Petrova.

Petrov patří k nejstarším osadám. Byl důležitým hospodářským místem. Již v roce 1354 propůjčil moravský markrabě výsady rychtě. Od 14.století je součástí panství Velké Losiny. Po rozdělení je zařazen do panství vízmberského. V 17.století byly pečetním znamením dvě křížem položené radlice.

Kostel svaté Maří Magdaleny pocházel z roku 1519. Zvon byl vyroben v roce 1566. Kostel vyhořel 26.července 1904 po úderu blesku. Požár kostela je a byl vždy výjimečnou událostí, což dokumentují pohlednice vydané v roce 1905.

Obnoven již nebyl. (Zbytek zdiva byl použit do základů nově budované školy). Jedním z důvodů byla blízkost kostela Nanebevzetí Panny Marie v Rapotíně. Oba kostely, především vznik, byly opředeny různými pověstmi. Podle vlastivědy z roku 1932 byly kostely v Petrově a Rapotíně vystavěny znesvářenými sestrami z rodu Žerotínů, druhá pověst hovoří o dvou bratrech z rodu Žerotínů, kteří se vsadili, kdo bude ve stavbě kostela rychlejší.

Obec se zúčastnila všech selských povstání na panství a platila svou daň i za čarodějnických procesů. V roce 1686 byla zdejší rychtářka Voršila Kolbová, podezřelá z čarodějnictví, uškrcena a pak upálena.

V roce 1911 zde vzniká chovatelské družstvo a má velmi dobré výsledky. V této době vlastní obyvatelé Petrovic 1151 ha hospodářské půdy (z toho je 639 ha polí, 405 ha lesů, 47 ha luk, 37 ha zahrad, 23 ha pastvin). Podle výpisu v roce 1999 jsou údaje v obci následující: 296.3 ha polí, 54.9 ha zahrad, 11.4 ha luk, 154.2 ha pastvin, 579.2 lesů, 3.1 ha vodní plochy, 21.4 ha zastavěných ploch, 76.9 ha ostatní plochy.

strana 1 | dále >

Poloha

přidat fotografie