Jitřní pramen (pramen) [9389]

Od rozcestí Jitřní pramen příjdeme k samotnému prameni po značené cestě.

V roce 1842 byl v lese nad Gräfenberkem českými lázeňskými pacienty vystavěn pramen. Na jejich počest byl pak pojmenován Český (Böhmische). V této době se zde např. léčili hrabě Karel Nostic, hrabě Thun-Hohenstein s manželkou, z Moravy pak hrabata Vilém a Vladimír Mitrovští, snad se tedy i oni na financování nebo samotné výstavbě a pojmenování pramene podíleli. Mnohým krajanům se však nelíbilo, že právě tento pramen se díky své neúhlednosti stal podnětem k laciným a podlým úsměškům protivníků českého národa. Dle Ripperova mínění by tento pramen zasluhoval slušnější a skvostnější mohylu, po vzoru nádherných mramorových a žulových pomníků Prusů, Angličanů, Maďarů apod. Podle dobových litografií mohyla pramene opravdu nepatřila k nejhezčím. Jednalo se o ledabyle vystavěný, asi dvoumetrový půlkruh, který pak strmě, avšak nerovnoměrně klesal do stran. Kromě desky s původním názvem Böhmische Quelle 1842 zde byly další dvě kovové desky s nápisy v německém a francouzském jazyce upozorňující pacienty, aby vodu pramene neznečišťovali. Vodu z pramene totiž využívali obyvatelé i návštěvníci Gräfenberku.

Později byl Böhmische Quelle snížen a v jeho blízkosti se objevily různé přístřešky, ba dokonce i restaurace s mléčným barem, což svědčí o velké oblibě tohoto místa.

Někdy na začátku 20. století byl pramen přestavěn do podoby, která se zachovala až do roku 1960, kdy jej téměř zničily přívaly jarních vod. Proto o rok později došlo k jeho obnově. Žulové kvádry zpevnil beton, zpět byly zasazeny dvě desky - jedna se zmínkou o renovaci s rokem 1960 a druhá s novým názvem a rokem založení. Pramen byl přejmenován na Jitřní poválečným ředitelem jesenického gymnázia Bohuslavem Fialou. Když se v roce 1946 přemalovávaly turistické značky, jednoho rána se začalo právě tady a za soumraku se skončilo u pramene, který pak byl podle toho nazván - Večerní.

V roce 1999 nalezl pan Mirek Trávníček v blízkosti Hydropatických skal žulovou desku s nápisem: Český pramen 1842, Zotav. Morava 1933. Pramen snad měl být v roce 1933 opraven a dokonce česky pojmenován, což by bylo úplně první české pojmenování vodního zdroje na Gräfenberku. Tato hypotéza ale vyvolává četné otázky - většina obyvatel Sudet se totiž v té době stále častěji dívala do Německa. Kde se deska nachází dnes, nevíme.

Pramen je v dobrém stavu a teče. Díky své specifické vodě patří k nejvyhledávanějším v okolí jesenických lázní. Voda je totiž mírně radioaktivní a může mít léčivé účinky.

Jitřní pramen je součástí Stezky Vincenze Priessnitze a naleznete u něj informační panel VII. zastavení.

strana 1

Poloha

    přidat fotografie