Kounovské kamenné řady (záhada) [9335]

Na kamenné řady upozornil poprvé v roce 1934 tamní(kounovský) učitel Patejdl. Jejich vznik je ovšem datován zhruba do období sedmého století před Kristem - tvoří je křemencové balvany a v současné době jsou rozmístěny v mlází i v lese. Velikostí jsou od 0.8 metru až několik metrů - tvoří dohromady 14 úplných řad, dlouhých od 400 do 350 metrů. A celkem jich je na dva a půl tisíce. Zajímavé je, že největší z nich, pojmenovaný Gibbon I. váží okolo šesti tun. Řady jsou poměrně přesně rovnoběžné, vzdálené 13 až 30 metrů a probíhají přesně od severu k jihu. Původně se předpokládalo, že jde o geologický úkaz. Později ale bylo zjištěno, že celý kopec je složený ze zvětralé opuky, zatímco kameny jsou z křemence, původem mnohem staršího, než samotný kopec. V minulosti se uvažovalo i o tom, že by snad mohlo jít o menhiry, což se ukázalo jako málo pravděpodobné - kameny tvořící kounovské řady jsou ploché a ze země vyčnívají minimálně. V jejich okolí se prý menhiry vyskytovaly, dnes je ale už nenajdete. Dnešní kounovské řady jsou pozůstatkem minulosti - v osmdesátých letech se na nich pochopitelně podepsala hlavně lesní těžba - a to i přes to, že jde o chráněnou oblast (od roku 1976). Co vedlo pradávné obyvatele k vytyčení více jak desítky kamenných řad z více jak 2 500 kamenů? Těžko říct, každopádně zrovna takové kameny najdete v místě vzdáleném třicet kilometrů, takže k otázce proč, připadá ještě otázka "jak" a "že jim to za to stálo". A pochopitelně, teorie jsou různé. Od označení závodních drah, parcelování lesa (pole), pravěkého kalendáře až po navigační systém pro UFO.

text: Daniel Dočekal

Poloha

přidat fotografie