Výrovice (obec) [9061]

Archeologické nálezy, mj. výšinné sídliště z mladší a pozdní doby kamenné, žárový hrob lidu a moravskou malovanou keramiku, objevené při stavbě přehrady, svědčí o osídlení již v době kamenné, bronzové a měděné.

První písemná zmínka o obci Výrovice, dříve Wairowitz, Weirowitz, Vírovice, souvisí s klášterem klarisek ve Znojmě. Těm daroval ves dne 14.5.1299 král Václav II., a s klášterem pak byly osudy obce spojeny až do 22.5.1782, kdy byl klášter zrušen. Tehdy se Výrovice dostaly do náboženského fondu. Když byl v rámci jesefinských reforem zrušen dne 29.6.1784 i Loucký klášter a jeho statky připadly také náboženskému fondu (většinou po různu rozprodány, neboť 10.2.1783 nařídil Josef II., aby dvůr Výrovský byl rozdělen na 13 dílů, které byly r. 1786 zčásti prodány rustikalistům tj. majitelům selských usedlostí, 1.1.1790 byl oddělen i horní mlýn Výrovský neboť byl prodán Janu Stanglovi), bylo 1796 uměle vytvořeno panství loucké, které obsahovalo část zboží kláštera klarisek, tedy i ves Výrovice. Náboženský fond loucké panství prodal r. 1827 vídeňským bankéřům Emanuelu a Leopoldu z Lienberka de Zsittin. Jinak příliš zmínek o vsi není, za zmínku stojí záznam z 1.9.1350 kdy byl desátek vsi příslušenstvím farního beneficia mikulovského a byl mikulovským farářem a olomouckým kabovníkem Wernerem darován klášteru benediktinek v Pustiměři i s patronátem fary mikulovské. Dále pak záznam z r. 1605 o jmenování Anny Vejrovské abatyší znojemských klarisek. R, 1637 pak koupily klarisky horní mlýn Výrovský od Pavla Buchty ze Želetic a 10.3.1640 koupily od něj i mlýn dolní. R. 1634 patřil pivní šenk ve Výrovicích Vaclavu hr. z Hodic.

Památky:

• Zvonice na návsi, kulturní památka, Výrovice

Poloha

přidat fotografie