Trstěnice (obec) [9043]

Pravěk představuje nejen nejstarší, ale i nejdelší dobu lidských dějin. V našich podmínkách je pravěk odhadován na 600 000 let. Poněvadž se ponejvíce zachovaly stopy po člověku ve formě kamenných nástrojů, dělíme pravěk zhruba na starší dobu kamennou - paleolit - a na mladší dobu kamennou - neolit. Ke konci neolitu začal člověk vyrábět a využívat nástroje a zbraně i z kovů (měď, bronz, železo).
Člověk také k uhájení svého života využíval i jiných hmot, než je kámen, jako jsou dřevo, textil, kosti, hlína aj. Nálezy z těchto materiálů nejsou tak časté. Výjimku tvoří především nálezy člověkem ztvárněné a zdobené z hlíny. Keramika tak dále člení jak neolit, tak i doby kovové na další časové úseky lidských dějin. Proto se mluví např. v neolitu o kulturách keramiky lineární, vypíchané, moravské malované. Je to vše proto, že nevíme, jakou řečí mluvili tvůrci uvedené keramiky, proto je dělíme podle tvaru a výzdoby keramických výrobků.

Prozatím nemáme z území dnešního trstěnického katastru žádné nálezy z paleolitu.
Teprve s příchodem zemědělského lidu ze zemí Blízkého Východu (z dnešního Iráku, Sýrie a Libanonu) nálezů po prvních našich zemědělcích přibývá. Stalo se tak v neolitu, tj. zhruba před 5 500 - 4 000 let př. Kr., kdy byly na Znojemsku osídleny úrodné a přitom agrotechnicky nená-ročné půdy.

První naši zemědělci pěstovali obilí (pšenici a ječmen) a luštěniny. Podle odborníků na neolit potřebovala tehdejší 3-4 členná rodina 600 - 800 kg zrnin za rok. Toto množství mohlo být získáno z 2 - 2,7 ha obdělané plochy. Je však třeba hned dodat, že uvedené plodiny nebyly jedinou stravou prvních země-dělců. Titíž odborníci také odhadují výšku tehdejších lidí - muži měli být vysocí 162 - 173 cm, ženy pak 151 - 160 cm.

První zemědělci u nás také zakládají první stálá sídliště a pohřebiště. Nemuselo to však být přímo na území dnešních obcí, ale v okolí.

První nejasnou zprávu o popelnicích v trstěnickém katastru máme z roku 1884.
V tom roce panští pacholci při hloubení jam na prizny pro řepu v "Rasovém
Krámku" (Pečánka?) našli několik popelnic. Jednu z nich řídící učitel Ant. Adam zaslal v roce 1888 Moravskému muzeu v Brně ostatní popelnice měl dostat mladý hrabě z Wallisu, který v té době bydlel v Trstěnicích. U popelnic měly být "bronzové kroužky a spony"; v jedné popelnici pak měly být i kos-ti "jako z dítěte".

Další zprávy z dějin pravěku pořízené odborníky jsou mnohem přesnější.
Nedaleko Džbánic byl v roce 1937 u neolitického sídliště objeven řídícím učitelem J. Horňanským v hloubce 1 metru hromadný hrob. V prostorné jámě leželo 12 skrčených koster patřících dospělým i dětem, dále zde byla lebka psa, náhrdelníky z třetihorních mušlí a četné hliněné nádoby zdobené bílým a barevným vzorem. Jde zde o doklad moravské malované keramiky, kdy lidé pohřbívali své mrtvé ve skrčené poloze. Příčina hromadného pohřbu v hrobě zůstává dodnes záhadou.

V trstěnickém katastru byla v roce 1959 v trati Kleštěnec (Hroby) nalezena na poli J. Čady č.p. 218 odpadová jáma z období moravské malované keramiky. Mělká jáma kulatého půdorysu obsahovala úlomky sekyrek z hadce (hornina nazelenalé barvy), nožíky z pazourků, kulatá závaží, dvě hliněné naběračky a mnohé keramické zlomky. Vedle toho zde byly i opracované srn-čí parůžky.

V závěru neolitu se rovněž setkáváme s ojedinělými nálezy z mědi. Takovým ojedinělým nálezem bylo měděné dláto nalezené u Trstěnic.

Dokonalejší kovové nástroje a zbraně se vyráběly až v době bronzové (slitina mědi a cínu), tj. doba zhruba vymezená léty 2 000 - 800 př. Kr. Výrobky z bronzu nebo jen jejich surovina se na Znojemsko dostávaly obchodem - směnou za zemědělské výrobky.

V době bronzové byla zemědělská výroba už tak rozvinuta, že můžeme mluvit o zemědělské nadvýrobě. Ta spolu se směnou a počátky řemesel vede k majetkové nerovnosti a sociálnímu rozvrstvení. V této době měl muž zájem na tom, aby po něm dědily jeho děti. Ve společnosti se proto přechází od matriarchátu k patriarchátu. Sociální nerovnost daná velikostí majetku se odráží i ve vybavení hrobů unětické kultury.

strana 1 | dále >

Poloha

přidat fotografie