Rešice (obec) [9020]

Počátky obce Rešice sahají do raného středověku, patří tedy ke starším sídlům znojemského okresu. Dokladem je nedávný objev slovanské osady z 12. století při soutoku Olešné a Rešického potoka, který byl učiněný při stavbě plynovodu.

Rešice se poprvé připomínají až roku 1353, kdy Mrakaš z Rešic kupuje od bratrů Jaroslava a Hrona z Knínic tři lány v Lechovicích. Ve středověku patřily Rešice spíše méně zámožným feudálům. Ve 14. století zde současně sídlilo několik drobných vlastníků dílů vsi, kteří se psali "z Řešic" nebo "z Ryšic". V Rešicích byly v té době nejméně tři dvory: "horní" a "dolní", a také jeden dvůr v části tehdy zvané "Dolní Vsi". Rešická tvrz je poprvé zmíněna roku 1378 a byla zřejmě součástí dolního (panského) dvora.

Do zdejších vlastnických poměrů v 15. století se výrazně promítly tehdejší mocenské střety. V roce 1466 se statky v Rešicích staly předmětem obdarování krále Jiřího z Poděbrad a po vpádu uherských vojsk i obdarováním Matyáše Korvína. Později si na díl majetku činili nárok i potomci Hynka Suchého Čerta z Kunštátu.

V letech 1480 - 1496 vlastnil většinu zdejšího zboží Mikuláš z Peče na Tulešicích, který je prodal Jindřichovi Jankovskému. Rod Jankovských z Vlašimi vlastnil Rešice téměř dvě století. Zřídil zde samostatný statek a vystavěl zámek. Roku 1682 Rešice koupil Zikmund Želecký z Počernic a od něj v roce 1711 hraběnka Marie Antonie Rödem. Po její smrti dědí statek Josef Rödem. S jeho jménem je spojeno založení osady Kordula a také stavba kaple zasvěcené sv. Janu Nepomuckému. Po dalších majetkových převodech se ve vlastnictví Rešic vystřídali Daunové, Serényiové, Dormizerové a Goldschidtové.

Dnes na katastrální výměře 9,96 km² žije 370 obyvatel.

Poloha

přidat fotografie