Mašovice (obec) [8992]

Obec Mašovice leží v jihomoravském kraji 7 km západně od města Znojma. Rozkládají se na rovinaté plošině nad údolím Mašovického potoka a v jeho úrodné nivě v nadmořské výše 364 m. Obec leží v těsné blízkosti přírodního skvostu – Národního parku Podyjí, její katastr leží v ochranném pásmu národního parku.

Oblast Mašovic byla osídlená již dávno před samotným založením obce, svědčí o tom nálezy kamenných hlazených nástrojů, ale také hliněná keramika. Samotné založení obce Mašovice se vztahuje k roku 1046. První písemná zmínka o Mašovicích je již z roku 1052, je to listina, kterou Břetislav I. daroval mezi jinými statky obec Mašovice staroboleslavské kapitule. V popise olomoucké diecéze z roku 1131 jsou Mašovice uváděny jako ves patřící ke znojemskému kostelu.Další zprávy jsou pak z roku 1220 v listině, kterou kastelán Jirman daruje část lesa v Mašovicích, kostelu sv. Markéty v Příměticích. V roce 1252 Přemysl Otakar II. ještě jako markrabě moravský daroval část Mašovice Hradišťskému probožství a to ke kostelu sv. Hipollita. Po porážce Přemysla Otakara II. U Suchých Krůt na Moravském poli, byla obec vypleněna jednotkami Rudolfa I. Habsburského.

V listině ze dne 6. 6. 1252 potvrzuje Přemysl Otakar výsady křižovníků na Hradiště a statky Mašovice jako majetek sv. Hypollita. Křižovníkům v té době patřila jen část Mašovic, druhou část vyměnil Karel r. 1259 za křížovnickou obec Řeznovice.

Vpádem krále Rudolfa na Moravu utrpěly také Mašovice velké škody, osada spustla, a proto byla znovu osídlená osadníky za Šatova. Z roku 1324 se zachovala listina, která obsahovala úmluvu s šatovským rychtářem o obsazení osmi lánů v Mašovicích spustlých válkou. Další dva lány byly obsazeny roku 1335 farářem s tím, že po jehosmrti připadnou proboštství. Roku 1408 jsou v obci zaznamenáni čtyři láníci, poddaní hradu Bítov, který byl ve správě Lichtenburků.

Počátkem třicetileté války byl řád Křižovníků ve finanční tísni a odprodal některé pozemky sedlákům. Po třicetileté válce bylo v Mašovicích 31 obydlených domů a 14 neobydlených.

Roku 1660 koupila vrchnost čtyři usedlosti a na jejich místě vystavěla ovčín. Později odkoupila další dvě, z nichž zbudovali vrchnostenský dvůr.

Nejstarší dominantou obce je gotický kostel, který je zasvěcen sv. Janu Křtiteli. První zmínky pocházejí ze 13. století. Na věži byly původně tři zvony, dva z nich však byly 31. 7. 1917 spuštěny a odvezeny. Jeden z těchto zvonů byl po druhé světové válce vrácen a 30. 6. 1946 slavnostně zavěšen. Další dva zvony byly zhotoveny nové a zavěšeny 28. 9. 1996. Vnitřek kostela je vyzdoben v barokním slohu. Boční oltáře a kostelní obrazy pocházejí z roku 1859.

První škola byla v obci cca od 13. století v objektu bývalé Pelánovy hospody (dnes budova obecního úřadu).V roce 1841 byla postavena škola t. j. dnešní fara. Roku 1907 byla za kostelem postavena škola nová, která slouží pro školní účely dodnes. Učí se zde žáci 1. – 5. ročníku.

Známá je obec také svojí historií, četnými vykopávkami a archeologickými nálezy z mladší doby kamenné. Četné jsou nálezy s lineární (5300 př. n. l.), vypíchanou a moravskou malovanou keramikou (4800 př.n. l.), dále nálezy kultury jevišovické a horákovské. Nejvýznamnějším nálezem je však objev dvojitého rondelu. Jedná se o unikátní doklad monumentální kruhové architektury, který nemá na Moravě obdoby. Tyto areály sloužily pravděpodobně jako pravěká kalendária, místa pro shromažďování obyvatel z nejbližšího okolí a provádění pravěkých rituálů.V katas­trálním území obce je celá řada významných kulturně historických památek, zapsaných ve státním seznamu nemovitých kulturních památek: farní kostel sv. Jana Křtitele, boží muka u školní zahrady a kaplička v obci za kostelem.

V roce 1900 byl v obci založen Sbor dobrovolných hasičů, který aktivně pracuje dodnes. Spolu s mládeží se starají o kulturní a společenský život v obci.

V posledních letech se vesnice rychle mění k lepšímu. Obec byla plynofikována, je vybudován vodovod, dešťová a splašková kanalizace, byly provedeny opravy jak obecních tak soukromých budov. V současné době probíhá výstavba asi 40 nových rodinných domků v lokalitě „Pšeničné“. Dochází k zásadnímu rozvoji celé obce.

Historie v číslech

1046 Založení obce

1052 První zmínka o obci (Mašovice darovány Břetislavem I. Staroboleslavské kapitule)

1131 Obec popisována Olomouckou diecézí jako obec patřící ke znojemskému kostelu

1252 Část Mašovic darována Přemyslem Otakarem II. hradišťskému probožství (kostelu sv. Hipollita)

1324 Obsazení osmi lánů šatovskými kolonisty

1408 V obci zaznamenáni 4 láníci z hradu Bítova

1907 Otevření budovy nynější základní školy

1912 Propojení s obcí Bezkov pomocí moderní komunikace

1914 124 občanů, včetně kaplana, rukuje do 1. sv. války

1919 (15. 6.) Volba nového obecního zastupitelstva (prvním starostou pan Švihálek)

1921 Sčítání lidu (počet obyvatel obce 617)

1938 (24. 11.) Mašovice zabrány Německou říší

1938 - 1945 2. sv. válka (místní občané – kapitán Alois Šoba, poručík František Starý
a svobodník Stix – působí v odboji v Anglii)

1950 (15. 9.) Zahájení kolektivizace venkova, založení místního JZD

1954 (1.1.) Likvidace JZD

1973 Sloučení JZD Mašovice, Bezkov, Podmolí a Lukov pod jediné JZD s názvem „Stráž
nad Dyjí“

1989 Zvolení prvního polistopadového zastupitelstva

1991 Rozpad JZD na menší celky

1991 Zřízení „Národního parku Podyjí“, jehož součástí jsou i Mašovice

Poloha

přidat fotografie