Hodonice (obec) [8957]

Z  původního slovanského rodového jména Godoň Hodoň vznikl dnešní název Hodonice. Zeměpisná poloha a příznivé podnebí umožnily že již od starší doby kamenné bylo území Hodonice nepřetržitě osídleno. Archeologické nálezy všech kultur umožnily, že se Hodonice staly pro badatele pravěku Československa známým pojmem.

Nejstarší písemná zpráva o Hodonicích ze dne 13. března 1229 uvádí věnování svobodného statku Hodonického Přemyslem Otakarem I. královnou Konstancií probožství na Hradišti u Znojma. K roku 1348 je v kronice obce uvedeno, že část majetku v Hodonicích koupil klášter Klarisek ze Znojma. Církevním vrchnostem byli obyvatelé Hodonic povinni odvádět desátky a robotovat. Klášterní vrchnosti se přičiňovaly o dosídlování obce zejména po válečných pohromách a po oslabení obyvatelstva morem a umožňovaly tak postupné poněmčování.. V kronice obce se uvádí stav po třicetileté válce: V obci bylo 29 domů starousedlíků a 11 novousedlíků. Starých a opuštěných zůstalo 6 domů.

Již v roce 1643 se snažily církevní úřady o sloučení Hodonic s obcí Tasovice. Olomoucká církevní vrchnost však s tímto nesouhlasila a sloučení se tak neuskutečnilo.

V období francouzkých válek obec hodně trpěla  a byla značně poškozena. V roce 1805 museli občané Hodonic Francouzům odvést 400 zlatých a místní farář 1000 zlatých. V roce 1809 proběhla památná bitva u Znojma. Při této příležitosti navštívil naší obec císař Napoleon v doprovodu štábu důstojníků. Přenocovali na statku mlynáře Tulipána. Dům stojí dodnes a má č.p.19.

Obyvatelé se již od počátku zabývali především polním hospodářstvím. Pěstovali především pšenici, žito, později pícniny, zvláště jetel. Jsou zde i první zmínky o pěstování okurek a brambor. Vinná réva se zde pěstovala již dávno.

Po zrušení klášterů na konci 18. stol. postupně přecházeli obyvatelé do období kapitalistického obhospodařování pozemků v rámci dvorů a soukromých rolnických usedlostí.. Rozšířilo se zde pěstování ječmene, řepy, zelí, zeleniny a meruněk. Víno se pěstovat nikdy nepřestalo. Stará obecní pečeť s pluhem a vinařským nožem charakterizuje hospodářský základ života obce.

V Hodonicích kromě mlýnu byl v roce  1722 zřízen pivovar se sladovnou, která byla v provozu až do roku 1938. O významu obce svědčila i místní nemocnice. Škola byla postavena v roce 1793 a rozšířena na dvojtřídku v roce 1835. Pošta byla zřízena v roce 1869. V roce 1870 projel hodonickým nádražím první vlak.

Hodonice měly mnoho vydatných pramenů pitné vody. Největší tzv. Jánský u pivovaru a v pískovcových studnách nad hřbitovem. Tyto prameny sloužily lidem i po roce 1945. Jejích vydatnost se však stále zmenšovala, až nakonec téměř zanikly.

Za Rakousko-Uherska měly Hodonice 150 popisných čísel a něco málo přes 700 obyvatel německé národnosti a jen dvě české rodiny, které se neponěmčily.. Zemědělci byli rozděleni do dvou skupin. Jednu představovalo 15 velkých sedláků, druhou malí rolníci a chalupníci.

strana 1 | dále >

Poloha

přidat fotografie