Prosečné (obec) [8900]

Obec Prosečné se nachází v Podkrkonoší přibližně patnáct kilometrů od okresního města Trutnov. Obec je situována jihovýchodně od Vrchlabí směrem k Hostinnému v protáhlém, z obou stran zalesněném údolí. Obcí protéká Malé Labe, do kterého se v centrální části obce vlévá ze západní strany Suchý potok. Na jižním okraji obce se říčka Malé Labe stéká s řekou Labem. Obec Prosečné v těchto místech přímo navazuje na město Hostinné, obdobným způsobem navazuje na severní straně na obec Lánov.

Obec Prosečné má zemědělsko-rekreační charakter, návštěvníkům a hostům nabízí možnost ubytování v penzionech, bungalovech a soukromí s možností stravování v místním hostinci. Prosečné je ideálním místem pro strávení finančně nenáročné dovolené v krásném a zároveň klidném prostředí v těsné blízkosti Krkonoš. Pobytu lze využít ke sportovním činnostem, jako je rybolov, turistika, golf a provozování zimních sportů.

V obci působí několik malovýrobních firem. Obec má v současné době 550 stálých obyvatel, kteří jsou v převážné většině zaměstnáni v blízkých městech.

První zmínky o obci Prosečné se podle dostupných pramenů vyskytují roku 1342, i když je pravděpodobné, že osídlení lokality, ve které se současná obec nachází, je staršího data. Samotný název Prosečné, původně zřejmě prosekané neboli vymýcené místo, svědčí o tom, že lokalita byla osídlena v první kolonizační vlně, to znamená v době, kdy dochází k osídlování pomezního hvozdu lidem přicházejícím z vnitrozemí. V druhé kolonizační vlně, za vlády posledních Přemyslovců, přicházejí do této oblasti osadníci z Německa.

V období kdy se obec poprvé připomíná, je v majetku pánů z Turgova, vlastníků nedalekého Hostinného. V době husitských válek se vlastníkem hostinnského panství a obce Prosečné stává Hynek Krušina z Lichtenburka. Od poloviny 15. století se obec uvádí jako součást hostinnského panství. V dalším historickém vývoji pak toto panství vystřídalo několik majitelů, patří mezi ně Zajícové z Hazenburka, páni ze Šanova, Špetlové z Janovic, Tetaurové z Tetova, Jan z Vartenberka a následně Valdštejnové, kterým panství patřilo bezmála sto let. Po porážce stavovského povstání zůstává obec ve skutečnosti v majetku téhož rodu, i když zastoupeným příslušníkem jiné rodové větve. Vlastníkem se stává Albrecht z Valdštejna, který panství a tím i obec připojuje ke svému Frýdlantskému vévodství. Po Valdštejnově násilné smrti roku 1634 se panství jako konfiskát dostává do držení pánů z Lamboy. Tento rod vlastnil obec až do roku 1683. Za vlády pánů z Lamboy měla obec již samostatnou rychtu, o níž svědčí pečeť z roku 1678 s vyobrazením znaku, ve kterém jsou tři květy s lodyhami. Obec, stejně jako celé panství, značně utrpěla v období třicetileté války a následnou morovou epidemií v druhé polovině 17. století. V 18. století utrpěla obec další škodu v souvislosti s Prusko-Rakouskou válkou o dědictví bavorské. V této době patří obec hraběti z Bolzy. Za jeho vlády byla v roce 1787 v obci založena škola. Dalšími vlastníky obce se staly Dejmové ze Střítěže. 19. století spolu s rozvojem průmyslu se stává také přínosem pro obec, roku 1864 zakládají bratři Ritschelové v obci textilní továrnu, ta ale neměla dlouhého trvání, neboť se již roku 1870 stala obětí požáru. V roce 1882 byla dána do provozu budova nové dnešní školy.

V letech 1898 - 1904 byl vybudován zdejší kostel. V roce 1905 byla v obci otevřena soukromá mateřská škola pro děti zaměstnanců firmy Neuman Fried a Co. V roce 1911 byl uveden do provozu místní vodovod, který je významným technickým dílem. Jeho celková délka činí 53 km. Vodovod slouží třem obcím, které se na jeho výstavbě podílely. V tomto období měla obec o něco málo více jak 1000 obyvatel, kteří se v převážné většině hlásili k německé národnosti. V roce 1938 se obec stala součástí území zabraného Německem. Po roce 1945 bylo německé obyvatelstvo odsunuto a obec byla dosídlena českým obyvatelstvem. Do roku 1960 byla obec součástí okresu Vrchlabí, od tohoto roku až doposud je součástí okresu Trutnov.

Poloha

přidat fotografie